Blíží se ropný šok?
Ceny ropy se po krátké korekci spojené se zasedáním OPEC a dalších těžařů, na kterém bylo dosaženo dohody o navýšení těžby až o milion barelů denně, vydaly opět vzhůru.
Při pohledu na vývoj cen ropy za poslední půlrok se nabízí jasná otázka: Jak se to mohlo stát? Vždyť ještě loni se zdálo, že se svět koupe v přebytku ropy, na jaře konsenzus trhu zněl, že rapidní růst produkce suroviny z břidlic v USA a z ropných písků v Kanadě letos povede ke zlomu růstového trendu a poklesu cen.
Objem těžby ve Spojených státech se zvýšil, jak se očekávalo. Od začátku roku tamní produkce stoupla o téměř 1,5 milionu barelů denně. K citelnému růstu došlo také v Kanadě. "Problémem je nedostatečná kapacita ropovodů. Kvůli té je obtížné vytěženou surovinu přepravit do vnitrozemského Cushingu (referenční překladiště ropy WTI), natožpak do přístavů na pobřeží Mexického zálivu, odkud tato ropa může zamířit na světové trhy," upozorňuje analytik Jan Žemlička z České spořitelny.
Těžební oblasti v Severní Americe se tak de facto odtrhly od globálního trhu, a zatímco ten zažívá "sucho", lokální trhy (například americký benchmark Midland) jsou ropou zahlcené, kvůli čemuž nejsou těžaři schopni realizovat plnou hodnotu své ropy. A to paradoxně zpomaluje nárůst těžby v situaci, kdy globální trh zažívá deficit.
Kromě žonglování Donalda Trumpa se znovuzavedením sankcí vůči Íránu (2 miliony barelů denně) je ropný deficit především funkcí dynamicky rostoucí poptávky. Rychlý růst globální ekonomiky a z historického hlediska stále ne nijak extrémně vysoké ceny ropy vedou k silnější poptávce.
S tím, jak po kolapsu cen ropy v roce 2014 globálně poklesly investice do nových ropných vrtů (s výjimkou Severní Ameriky), a s "odtržením" břidlicových polí roste v tomto a následujícím roce pravděpodobnost dalšího "utahování" ropného trhu. A růst cen ropy s sebou nese rychlejší inflaci a zprostředkovaně vyšší sazby, tedy potenciálně negativní šok pro globální ekonomiku.
Zdroj: Česká spořitelna
