Poptávka po zlatě v třetím čtvrtletí stoupla na 964,3 tuny, prudce se zvýšil zájem o fyzický kov

Poptávka po zlatých slitcích a mincích meziročně vyskočila o 28 % na 298,1 tuny. Spotřebitele k nákupu fyzického zlata motivovaly zejména příznivé ceny kovu, oslabování některých lokálních měn či kolísavost akciových trhů vyvolaná obavami z obchodních válek.

V Číně poptávka po fyzickém zlatu vyskočila o 25 % na 86,5 tuny, a byla tak nad tříletým i pětiletým kvartálním průměrem 71,4 tuny, respektive 65 tun. Poptávka v Indii (34,4 tuny) byla pod tříletým kvartálním průměrem (43,3 tuny).

Vývoj poptávky po zlatých slitcích a mincích

Burzovně obchodované fondy investující do zlata zaznamenaly čistý odliv prostředků v ekvivalentu 103,2 tuny. Před rokem naopak do zlatých ETF přitekly prostředky ekvivalentní 13,2 tuny kovu. Přes 70 % prostředků (asi 75 tun), které ze zlatých ETF odtekly, vybrali investoři v Severní Americe. Odliv peněz z ETF registrovaných v Evropě dosáhl 14 tun.

Ke konci čtvrtletí odliv peněz ze zlatých ETF zpomalil, září ovšem bylo již čtvrtým měsícem v řadě, kdy objem prostředků v těchto fondech klesl. V říjnu se trend otočil a zlaté ETF po celém světě zaznamenávaly příliv prostředků.

Podíl amerických a evropských ETF na trhu zlatých fondů

Poptávka po zlatých špercích se v třetím čtvrtletí celosvětově zvýšila o 6 % na 535,7 tuny. V Číně a Indii, které jsou největšími trhy se šperky, stoupla meziročně o 10 % na 174,2 tuny, respektive 148,8 tuny. V Indii poptávku podpořil pokles ceny kovu v lokální měně a v Číně svátek Čchi-si, který je obdobou Dne svatého Valentýna.

Téměř o třetinu se propadla poptávka po zlatých špercích v Turecku, když v polovině srpna turecká lira klesla na historické minimum k americkému dolaru. V USA vzrostla poptávka po zlatých špercích o 4 % na 28,3 tuny.

Vývoj ceny zlata ve vybraných měnách

Nákupy zlata ze strany centrálních bank byly v třetím čtvrtletí nejvyšší od čtvrtého čtvrtletí 2015, když meziročně stouply o 22 % na 148,4 tuny. Většinu celkové poptávky zajistily Rusko (92,2 tuny), Turecko (18,5 tuny) a Kazachstán (13,4 tuny). Pro ruskou centrální banku bylo třetí čtvrtletí dokonce rekordní, celkový objem jejích zlatých rezerv přesáhl 2 000 tun, což představuje 17 % globálních zlatých rezerv.

Nákupy zlata ruskou centrální bankou podle všeho souvisejí s odklonem země od dolaru. Moskva již například prodala většinu vládních dluhopisů USA a náměstek guvernérky ruské centrální banky Dmitrij Tulin nedávno prohlásil, že pouze zlato je stoprocentně odolné vůči právním a politickým rizikům.

Nákupy zlata ze strany centrálních bank

Technologický sektor zaznamenal nárůst poptávky po zlatě o procento na 85,3 tuny. Mírně se zvýšily nákupy výrobců elektroniky (+2 %), snížila se naopak poptávka po kovu pro potřeby zubního lékařství (-5 %).

Světové dodávky zlata na trh v třetím čtvrtletí klesly o 2 % na 1 161,5 tuny. Objem vytěženého zlata se zvýšil o 2 % na 875,3 tuny, zatímco objem kovu získaného recyklací klesl o 4 %. Pětiletý kvartální průměr těžby zlata činí 809,8 tuny. Výrazně stoupla těžba v Mali (+34 %) či Papue-Nové Guineji (+25 %). Těžba v USA vzrostla o 9 % a v Kanadě o 13 %.

Zdroj: World Gold Council