Cla na dovoz zlata do USA zřejmě nehrozí, ale téma je třaskavé. Jen jestli se to nepřehání

Impulzem k panice byla zpráva, že americká celní správa rozhodla o zařazení kilogramových a 100uncových odlévaných slitků do kategorie výrobků podléhajících dovoznímu clu. Tuto informaci obsahovalo rozhodnutí z 31. července, zveřejněné na žádost právní kanceláře zastupující jednoho významného newyorského obchodníka s drahými kovy. Podle celníků jsou totiž být oba typy slitků využívané nejen na komoditní burze COMEX, ale také ve šperkařství a v průmyslu.

Rekordní cena futures

Trh reagoval okamžitě. Cena futures na dodávky zlata v USA vystoupala v pátek intradenně až na rekordních 3 534 USD za trojskou unci. Přispěly k tomu také obavy ze širší obchodní eskalace poté, co USA den předtím uvalily 39% clo na vybrané švýcarské zboží. Švýcarsko si totiž nevyjednalo s USA obchodní dohodu a Washington vůči zemi postupoval poměrně tvrdě. O víkendu ale z Bílého domu zaznělo, že se chystá výkonné nařízení, které má omyl napravit, a cena futures rychle klesla o zhruba dvě procenta. Na spotovém trhu se víkendový výkyv neprojevil, pondělí dopoledne naopak dolarová cena unce klesala o více než procento.

Pro Švýcarsko by případné clo na dovozy zlata do USA znamenalo další tvrdý zásah. Země je největším světovým centrem rafinace a obchodu se zlatem, přičemž do USA v posledních 12 měsících vyvezla kov v hodnotě přibližně 61,5 miliardy USD. Jen v letošním prvním čtvrtletí hodnota exportu přesáhla 36 miliard USD, což byly více než dvě třetiny obchodního přebytku Švýcarska vůči USA.

Nárůst exportu byl částečně poháněn americkými investory, kteří se snažili nakoupit zlato ještě před zavedením případných cel. Podle Švýcarské asociace výrobců a obchodníků s drahými kovy (ASFCMP) přitom právě tato výjimečná situace na začátku roku následně přispěla k rozhodnutí Washingtonu uvalit plošné clo na část švýcarského dovozu na výrazně nadprůměrné úrovni ve srovnání s jinými zeměmi.

Daň na zlato?

Delegace švýcarské vlády minulý týden na poslední chvíli jednala ve Washingtonu o nižších clech, ale neúspěšně. To vyvolalo ve Švýcarsku až netypicky silnou politickou reakci. Někteří centrističtí a levicoví politici začali požadovat, aby odvětví navázaná na zlato nesla část nákladů způsobených vysokými americkými tarify. Padly návrhy na zvláštní "udržitelnou daň" pro celé odvětví či na přesměrování obchodů se zlatem přes jiné země, které by zajišťovaly dodávky do USA.

Představitelé průmyslu kritiku odmítají. Tvrdí, že švýcarská dominance v rafinaci je výsledkem dlouholeté specializace, přísných regulací a důvěry trhu. Podle prezidenta zmíněné asociace Christopha Wilda sektor pouze reagoval na tržní poptávku a není správné vyvolávat paniku v rámci jednoho odvětví.

Obchod se zlatem má navíc specifickou logistiku. Velké slitky putují mezi Londýnem a New Yorkem přes Švýcarsko, kde se přetavují na jiný standard velikosti. Tento nízkomaržový byznys je důležitým, byť ne nejvýnosnějším segmentem rafinerií.

Globální význam

Podle odborníků by případné americké clo nezasáhlo jen Švýcarsko. Dopady by pocítili i další významní exportéři zlata, jako jsou Spojené království, Brazílie nebo Nizozemsko. Přesměrování obchodních tras by teoreticky mohlo ovlivnit také výrobce luxusních hodinek a šperků, kteří jsou pro švýcarské rafinerie klíčovými odběrateli.

Ačkoli nyní vše nasvědčuje tomu, že cla na zlaté slitky do USA zavedena nebudou, zůstává v platnosti 39% sazba na jiné švýcarské zboží. To může oslabit poptávku amerických zákazníků například po švýcarských hodinkách nebo luxusním zboží. Vláda v Bernu proto plánuje pokračovat v jednáních o zmírnění obchodních bariér.

Komentář: Zlato je investice, ne náboženství

Tolik zprávy z víkendu. Ten opravdu odhalil, jak citlivý je trh se zlatem na politické a obchodní vlivy. Stačila jedná nejasná informace, aby se cena kovu během pár hodin vyhoupla na nové historické maximum a bylo "co řešit". Zlato totiž poutá pozornost. Někteří lidé jako kdyby si ale pletli investování do zlata s cestou na poutní místo. V očích jim září až posvátná důvěra v kov, který ochrání hodnotu jejich peněz. Každá cenová korekce jako kdyby byla zkouška víry. Risk management? To zní jako rouhání. Jak bych mohl mít nakoupeno špatně, když mám přece pravdu, jako kdyby vzkazovala část dlouhodobých držitelů zlata.

Závěrečný mezititulek jsem si vypůjčil od svého oblíbeného bloggera a tradera J. C. Paretse. Souhlasím s ním totiž v tom, že zlato je zkrátka investice. Investice, která v posledních letech hodně dobře funguje, protože spousta lidí kov nakupuje, aby se ochránila – před inflací, před dopady uvolněné měnové nebo fiskální politiky, třeba i pro případ nějakých hodně dystopických scénářů. A v takových chvílích se z obchodníků stávají kazatelé a graf ceny zlata se mění v posvátný text.

Zlato je ale zkrátka "jen" investice (bez dividendy a úroku, ale dejme tomu). Pro někoho komodita, pro někoho "jediné skutečné peníze". V pohodě, pro mě je to investice, která se někdy zhodnocuje, jindy ne. Není to amulet proti inflaci ani záruka věčného bohatství, a už vůbec ne nějaký zázračný klíč k porozumění světu. Kdo nakupuje zlato, protože se s ním "nedá splést" a bude vždy zdražovat, bývá jednou za čas dost nepříjemně překvapený. Tak jako každý jiný investor. Jsou totiž i jiné investice. A je jich spousta, zní z tábora zlatých kacířů.

"Ano, zlato vám může úžasně vydělat. Ale pokud nemáte jasně stanoveno, kdy z obchodu 'vylézt', hrajete spíše náboženskou hru než tu investiční. A na rozdíl od víry se v investování neodměňuje oddanost až za hrob, ale dalek prozaičtější schopnost včas zvednout kotvy a odplout na čas zase do jiného přístavu," podotýká Parets. A i proto, stejně jako v případě jiných, třeba i výrazně bouřlivějších tržních kotvišť, je dobré věnovat zprávám o zlatě jen tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Zítra bude hrát prim ether, pozítří čipy a další víkend zase něco jiného.

Zdroj: Swissinfo.ch, Financial Times, Guardian, TrendLabs