Paradox drahého zlata: Slitky docházejí, šperky netáhnou

Zájem o kov táhli investoři. Jen burzovně obchodované fondy ho musely přikoupit přes 800 tun, druhé největší množství v historii. Přímé nákupy investičního zlata v podobě slitků a mincí pak s objemem 1 374 tun dosáhly 12letého maxima. Nejen v Česku kvůli novodobé zlaté horečce někteří prodejci hlásí nedostatek slitků.

Dohromady nákupy ze strany investorů vystoupily na rekordních 2 175 tun v hodnotě 240 miliard dolarů, předchozí rekord z roku 2020 padl o 370 tun.

Investoři zájmem o zlato vyjadřovali obavy ze zvýšeného geopolitického napětí ve světě a zajišťovali se proti oslabování dolaru a riziku politizace Fedu. Také ale posilovali odolnost svých portfolií vůči (nejen potenciální, jak ukázaly uplynulé dny) korekci na "drahém" americkém akciovém trhu.

Na přelomu ledna a února prošel trh se zlatem výraznou korekcí. Cena spadla z více než 5 600 dolarů až pod 4 500 dolarů za trojskou unci, přičemž tento vývoj zahrnoval i jednodenní propad o více než 10 %, nejvýraznější za čtyři dekády. Po korekci vyvolané oslabením obav z budoucí politiky americké centrální banky se cena zlata částečně zotavila a pohybuje se okolo 5 000 dolarů za trojskou unci. V ročním horizontu ale zlato stále zdražuje o více než 70 %, a podle analytiků tak hrozí pokračující zvýšená volatilita ceny.

---

Končí snad zlatá horečka?

Centrální banky dále diverzifikují

Negativně se loni zdražování zlata promítlo do situace na trhu zlatých šperků. Jejich nákupy spadly skoro o pětinu na 1 542 tun. V Číně i v Indii, tedy na dvou hlavních trzích, propad dosáhl dokonce skoro čtvrtiny. Navzdory poklesu objemu prodeje šperků ale jeho hodnota stoupla o 18 % na 172 miliard dolarů. Kvůli vysokým cenám se podle rady lidé stále častěji přeorientovávali na nákup menších šperků.

Víceméně stabilní byla poptávka v Íránu (meziročně -1 %), kde lidé nakupovali ve snaze uložit peníze do bezpečí v reakci na letní vzájemné raketové útoky Íránu a Izraele a celkově velkou ekonomicko-politickou nejistotu.

Významnými čistými kupci kovu loni zůstaly centrální banky, byť meziročně jejich poptávka klesla asi o pětinu. Do svých zásob přidaly celkem 863 tun. Nákupy táhla polská centrální banka, která získala přes 100 tun zlata a jeho podíl na svých celkových rezervách navýšila na 28 %. Čínská centrální banka za celý rok do svých rezerv přidala jen 27 tun zlata, Česká národní banka získala dalších více než 20 tun.

Zásoby kovu v držení centrálních bank se v letech 2022 až 2024 ve srovnání s průměrem za období let 2010 až 2021 zvyšovaly více než dvojnásobným tempem. Loňská hodnota navzdory meziročnímu poklesu průměr za roky 2010 až 2021 stále převyšovala o více než 80 %.

Banky nakupují kov ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé jde o diverzifikaci rezerv, které typicky tvoří zejména dolarová, případně eurová aktiva. Druhým důvodem je geopolitika, jejíž význam narostl po začátku války na Ukrajině. V tomto případě hraje roli snaha omezit dopady politických rizik, třeba v podobě západního sankčního režimu, který vedl ke zmrazení významné části ruských devizových rezerv.

Zájem o kov pro technologické využití se loni oproti roku 2024 příliš nezměnil. Meziročně nákupy klesly o procento na 323 tun. Růst byl zaznamenán v odvětví výroby paměťových čipů a plošných spojů využívaných mimo jiné v infrastruktuře pro generativní umělou inteligenci.

Spolehlivá pojistka, nebo oběť vlastního úspěchu?

Prudký růst ceny zlata podle některých expertů omezuje prostor pro další zdražování kovu. Skeptici mluví dokonce o bublině a hrozbě cenové apokalypsy. Přinejmenším velcí hráči ale zůstávají klidní a čekají přetrvání pozitivní nálady na trhu a s ní další, i když už mírnější růst ceny. Banka Goldman Sachs v predikci z druhé poloviny ledna cíl ceny zlata zvýšila na 5 400 dolarů a UBS jej na konci ledna posunula dokonce na 6 200 dolarů za trojskou unci.

Světová rada pro zlato předpokládá, že hlavní trendy z roku 2025 zůstanou platné i letos. Konkrétně čeká pokračující zájem centrálních bank ve snaze diverzifikovat rezervy i přetrvání zájmu investorů ve snaze posilovat odolnost portfolií v prostředí geopolitické nejistoty a vysokých valuací akcií. Naopak poptávka po zlatých špercích podle rady kvůli vysokým cenám zůstane utlumená.

Zlato v každém případě vstupuje do fáze, kdy bude jeho příběh primárně o hledání rovnováhy mezi obavami investorů a ekonomicko-tržní realitou. Kov zůstává pro investory i centrální banky pojistkou v nejistém světě, zároveň ale naráží na vlastní úspěch v podobě vysoké ceny, která brzdí část poptávky. Zda převáží role bezpečného přístavu, nebo únava z (možná) přehřátého trhu, ukážou další měsíce. Jisté ale je, že zlato bude nadále citlivým barometrem globálních rizik i očekávání.

Zdroj: Světová rada pro zlato, CNBC