Bohatí investoři objevili kouzlo dřeva

Některým investorům se přestala líbit situace na akciových trzích. Začali proto investovat do třídy aktiv, která od roku 1987 snadno překonává akciový trh – do lesní půdy. Dolar investovaný v roce 1987 do indexu National Council of Real Estate Investment Fiduciaries' Timberland měl na konci roku 2009 hodnotu téměř 21 dolarů, což znamená více než 14% roční výnos.
Dolar investovaný ve stejném roce do akciového indexu S&P 500 zhodnotil za 22 let na 7,83 dolaru včetně dividend, vynášel tedy zhruba 9,4 % ročně.
Ne "na dřevo", ale do dřeva
Výnosy nejsou jediným lákadlem investice do lesní půdy. Dřevo historicky sleduje index spotřebitelských cen a slouží jako účinné zajištění. Kromě výnosů z prodeje dřeva může lesní půda přinést výnosy i z pronájmu půdy k lovu, práva související s povodím řek, výzkumem energií apod.
Přes zmíněná pozitiva má samozřejmě dřevo řadu nevýhod. Ty jej předurčují především jako nástroj vhodný pro velice bohaté investory a pro velice dlouhé pozice.
Dřevo není primárně chápáno jako stavební materiál, na který existují poměrně krátkodobé futures kontrakty. Jedná se spíše o lesy, z nichž se toto "investiční dřevo" teprve vytěží. A to může trvat velice dlouho, někdy celá desetiletí.
Pro investory disponující menšími obnosy nemá investice do lesní půdy valný význam. Z menších ploch totiž neplynou takové výnosy, protože pouze část stromů se nakonec podaří prodat. Průměrná lesní plocha na jihovýchodě USA má velikost kolem 400 akrů (162 hektarů), přičemž jeden akr se v této oblasti prodává zhruba za 2 tisíce dolarů.
Do dřeva se investuje hromadně
Bohatí individuální investoři své prostředky často vloží do organizací zaměřujících se na investování do dřeva, tzv. TIMO (timber investment-management organizations), jež spravují převážně peníze institucí, ale přijímají i individuální investory s částkami mezi 1 až 5 miliony dolarů. Aby se investice vyplatila, musí být navíc tyto obrovské sumy peněz investovány alespoň 8 až 10 let.
Investoři nakupují vzrostlé stromy. Když je však strom vytěžen a prodán, na jeho místo se musí zasadit strom nový. A ten roste dlouho. Dřevo je využíváno k výrobě papíru z celulózy a jako pilařská kulatina. Například smrk má vlákninu za 10 až 14 let od zasazení, k pile je vhodný za 20 let a za 25 až 27 let je plně dospělý a využitelný jako stavební dříví, na výrobu dýh a stožárů elektrického vedení.
Těž dřevo, až když je dospělé
Pro drobné investory jsou nejlepší možností nemovitostní fondy investující do lesní půdy, například Potlatch, Plum Creek Timber nebo Rayonier. Většinou nabízejí výnosy okolo 3,8 % až 5 %, mají diverzifikovaná portfolia (různé geografické oblasti) a reagují na změny na trzích vztahujících se k obchodu se dřevem.
Se stářím stromu roste jeho cena. Dospělé dřevo může být více než třikrát dražší než dřevo určené k výrobě papíru. Dřevo je také náročné na údržbu. "Nemůžete jen tak zasadit stromy a nechat je vyrůst," upozorňuje Tom Johnson, ředitel "TIMO" společnosti Timberland Investment Resources. Je potřeba profesionální management, který zanalyzuje, do jakých lesů investovat, a následně se o ně stará.
Dřevařský byznys je ohrožován živelnými pohromami. Následkem vichřice se velké stromy lámou, a místo stavebního dříví se stanou dřevem na vlákno, což minimálně o dvě třetiny sníží jejich cenu. Investice je tak do jisté míry riziková, ale pro trpělivé investory s dostatečným kapitálem nabízejí atraktivnější zhodnocení než akciový trh.
Šest důvodů, proč si koupit dřevo
Zdroj: WSJ