Pšenice: Růstový příběh nekončí

Pšenice lidstvu dodává více než 20 procent veškerých kalorií a v některých státech střední a východní Evropy až 30 procent. Pšenice je bohatá na bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem lidského organizmu. Již ve starověké Mezopotámii byla pšenice spolu s ječmenem hlavní plodinou. Obilné zrno bylo dokonce výchozí jednotkou starobabylónského peněžního systému.

Pšenice je středně náročná plodina a vystačí si i s relativně horšími klimatickými podmínkami. To ji předurčuje pro pěstování v mírném podnebném pásmu. Pšeničná pole však najdeme i v severských státech.

Ze všech obilnin má pšenice nejširší paletu odrůd a druhů, které se rozlišují především podle hrubosti zrna a kvality, tedy obsahu bílkovin. Hlavními skupinami jsou běžná (common) a tvrdá (durum). Tvrdá pšenice se používá na výrobu těstovin a z běžné se dělá pečivo. Pšenice se dále dělí podle času osetí na zimní a jarní. Zimní se zasévá na podzim a sklízí na přelomu května a června. Jarní se pak zasévá na jaře a její sběr probíhá na konci léta.

Potraviny v lednu znovu zdražily a v Egyptě umírají lidé v pouličních bojích. Kde se chudí vzbouří příště?

Hlavními pěstitelskými oblastmi jsou Evropská Unie (téměř 20 % celosvětové produkce), Čína (18 %), USA (9 %) a Rusko (8 %). V posledních letech se daří zvyšovat produkci zejména v Číně, kde se nachází velké množství nevyužité zemědělské půdy, a dále v Evropské unii a Rusku.

Mezinárodní obchod s touto plodinou a jejími produkty je poměrně čilý. Kolem 16 procent světové produkce se totiž spotřebuje v jiné zemi, než ve které byla vypěstována. Co se týče největších světových exportérů, tak těmi jsou Spojené státy (29 % celosvětového vývozu), Kanada (14 %) a Rusko (11 %).

Největšími spotřebiteli pšenice na světě jsou EU (19 % celosvětové spotřeby), Čína (17 %), Indie (12 %) a Rusko (6 %). Přibližně 16 procent se využívá na výkrm hospodářských zvířat. Pšenice se často zmiňuje i v souvislosti s produkcí biopaliv, a to hlavně poté, co ropa překročila 100dolarovou hranici. Kvůli relativně nižšímu obsahu cukru však není tato obilnina pro výrobu alternativních paliv nejvhodnější. Mnohem zajímavější jsou kukuřice nebo cukrová třtina.

Co ovlivňuje cenu pšenice?

Cenu pšenice ovlivňuje na straně nabídky i poptávky několik faktorů. Produkce každý rok závisí na vývoji počasí, které se velmi těžce prognózuje. Běžná praxe je pěstovat obilniny a olejniny v nížinách při vodních tocích. V případě záplav pak dochází k výraznému poškození úrody.

Nebezpečné je například i krupobití. To s lehkostí "vybije" zrna na zem, nebo může zlomit stonek. V souvislosti s globálním oteplováním zmíníme i opačný extrém, tedy sucha. Ty často řádí v Austrálii a na jihu Evropy.

Globální produkci se daří dlouhodobě zvyšovat, což je důsledek vyššího osevu, ale i růstu výnosnosti polí. Od konce 50. let se výnosnost polí přibližně zdvojnásobila. Toho bylo dosaženo vyšlechtěním odolnějších odrůd a vyšším využitím hnojiv a jiných chemických prostředků.

Aktuální cenu pšenice sledujte zde

Elasticita produkce na cenovou změnu je relativně vysoká. K výraznému nárůstu dodávek může dojít již v průběhu několika měsíců od velkého cenové růstu.

Na straně poptávky je nejvýznamnějším faktorem stoupající počet obyvatel Země. Důležité je i zvyšování disponibilního příjmu, díky kterému si lidé mohou dovolit větší spotřebu. Není překvapující, že nejvyšší růst spotřeby je pozorován v prudce se rozvíjejících zemích v Asii, kde pšenice soupeří s tradiční rýží.

Investice do pšenice

Investice do pšenice je dlouhodobě velmi zajímavá, což je dáno především stoupajícími náklady na její pěstování. Farmářům se zdražují pohonné hmoty do zemědělských strojů, pracovníci požadují vyšší mzdy, vlády omezují dotace zemědělskému sektoru. V budoucnosti bude důležitým faktorem i vysychání některých oblastí. Australané již tuto nepříjemnou změnu v posledních letech pociťují.

Celosvětově se také zvyšuje počet lidí, které můžeme zařadit do střední třídy. Její charakteristikou je konzumní způsob života a zvyšování poptávky po základních komoditách. Vyšší spotřeba než produkce tak od přelomu tisíciletí způsobuje výrazný pokles zásob této obilniny.

Zajímavou vlastností obilnin je pravidelná sezónnost. Pšeniční cyklus je jednoduchý. Na jaře zasít, v létě sledovat, na podzim sklízet. Cena se tomuto rytmu přizpůsobila, když na jaře v období výsadby dochází k zdražování. Investoři ještě nemají dostatek informací o možné sklizni a do ceny promítají rizikovou přirážku.

Počátkem léta se již ví, kolik se přibližně oselo a první prognózy úrody kolují trhem. Strach se vytrácí, což může vést k poklesu ceny. Zlevňování pak trvá přibližně do konce sklizně. Tento cyklus je bedlivě sledován střednědobými investory, kteří z této pravidelnosti často těží.

Přestože se může investice do pšenice jevit jako poměrně exotická, není to již nic neobvyklého. Jednou z nejpohodlnějších cest jsou tzv. futures kontrakty, se kterými se obchoduje na řadě komoditních burz. Nejznámější je burza Chicago Board of Trade (CBOT; nově součást CME Group). Cena pšenice se zde udává v USD/bušl. Jednotkou obchodování je jeden bušl (27,2 kg) a velikost kontraktu je 5000 bušlů (136 tun).

Komoditní seriál bude pokračovat články o ropě, zlatě i dalších zemědělských plodinách. Již ve středu v 9. února v 15:00 na Investičním webu.

Zdroj: Colosseum