Bavlna: Podrobný pohled na loňského komoditního rekordmana

Bavlna provázela lidské pokolení odnepaměti. První skutečné důkazy o zpracovávání této plodiny pocházejí z Mexika, kde byly objeveny tkaniny z doby 5 tisíc let př.n.l. O dva tisíce let později přicházejí zmínky z Indie, Pákistánu a Egypta. Do Evropy se bavlna dostala díky arabským obchodníkům kolem 8-9. století n.l. a v 16.století již byla známa všude ve světě. Na významu nabyla tato komodita v období průmyslové revoluce, kdy byly pro zpracování poprvé použity stroje.

Efektivita zpracování v následujících letech rostla a jedinou brzdou byl pracný sběr suroviny. V roce 1793 byl ovšem vynalezen stroj na čištění surové bavlny a prudkému růstu produkce již nic nestálo v cestě. Ekonomický růst řady oblastí se stal na výše zmíněné plodině zcela závislým.

S historií bavlny byl dokonce spojen i osud nedávno zkrachovalé investiční banky Lehman Brothers. Počátky firemní historie byly totiž spjaty právě s obchodem s bavlnou, jež tehdy patřila ve Spojených státech mezi nejvýznamnější plodiny.

Bavlna byla u kolébky komoditních burz

Obchodování s bavlnou položilo základy moderním komoditním burzám. V průběhu průmyslové revoluce se s komoditou začalo intenzivně obchodovat, nicméně dodávky přes moře byly často nevyzpytatelné, což způsobovalo fluktuace v cenách. Situace byla částečně vyřešena vytvořením tzv. on arrival contracts, jejichž podstata byla velmi jednoduchá - dovozci vyslali zpravodaje, který přivezl informace o nákladu na cestě, rychlejší lodí. Následně stanovili ceny založené na datu předpokládaného příjezdu dodávky a prodali je továrnám, které musely čekat na příjezd nákladu.

Metoda se brzy rozšířila i do ostatních zemí a byla aplikována na různé druhy produktů. Informace zrychlil vynález telegrafu a z on arrival kontraktů se postupem času vyvinuly futures kontrakty.

Bavlna se stala jedním z prvních obchodovaných futures kontraktů vůbec, který se ve Spojených státech obchoduje již od roku 1870 (New York Cotton Exchange).

Faktory ovlivňující úrodu a cenu bavlny

Bavlna se pěstuje ve více než 70 zemích světa, převážně v teplých oblastech. Kvalitu bavlny je možné rozčlenit na základě několika rozlišných kritérií – délka vláken, čistota úrody, barva a další. Úroda je velmi citlivá na změny teplot, přičemž ji mohou ohrozit nejen mrazy, ale i vedra. Vážnou hrozbou jsou také škůdci a nemoci. Bavlna je cílem přibližně 1 300 druhů různých škůdců, a není tedy divu, že se při jejím pěstování spotřebuje obrovské množství pesticidů a insekticidů. Jen samotné pesticidy se v průběhu roku aplikují 10-20x. Chemikálie směřující na pěstování bavlny jsou zodpovědné za více než 20 % celosvětové poptávky po insekticidech a za více než 10 % poptávky po pesticidech.

Výše zmíněnou závislost lze odstranit pěstováním geneticky modifikované bavlny, která je odolná vůči celé řadě škůdců a některým chorobám. Při jejím pěstování dochází k úsporám až 80 % insekticidů. Geneticky modifikované plodiny se v současnosti pěstují ve 23 zemích. Modifikovaná bavlna se pěstuje v 8 státech na 15 milionech hektarů, což je přibližně 43 % celosvětové bavlny.

Při pěstování se ve velké míře využívají hnojiva. V průběhu růstu je důležité pravidelné zavlažování plodiny, které je ve vyspělých zemích zajišťováno zavlažovacími systémy. V rozvojových zemích bývají však s vodou často problémy.

Největší producenti bavlny

Bavlna poskytuje úrodu jednou za rok. Největšími producenty bavlny jsou Čína, Spojené státy, Indie, Pákistán, Uzbekistán a Egypt.

Většina zemí produkujících bavlnu pravidelně spotřebovává celou svou produkci, a proto je celosvětový obchod závislý na produkci několika nejvýznamnějších států. Čína, Spojené státy, Indie a Pákistán jsou zodpovědné přibližně za dvě třetiny celosvětové produkce. Bavlna hraje významnou úlohu i v zemích Afriky, kde je zdrojem obživy pro nezanedbatelnou část obyvatel.

V marketingovém roce 2009/10 by měla produkce bavlny dosáhnout 102,7 milionů žoků.Od roku 1940 roste poptávka po bavlně průměrným tempem 2 % za rok, což zhruba odpovídá tempu růstu produkce. Od konce 2. světové války rostl z hlediska spotřeby význam rozvíjejících se zemí, které jsou v současnosti zodpovědné za více než 80 % veškeré celosvětové poptávky po bavlně. Za jejich dominantním postavením stojí nižší pracovní náklady, které v minulosti vedly k přesunu textilního průmyslu z rozvinutých zemí.

Mezi největší spotřebitele bavlny na světě patří země, které jsou zároveň dominantními producenty komodity. Na prvním místě je Čína, dále pak Spojené státy, Indie a Pákistán.

Hlavní využití nachází bavlna v textilním průmyslu, kde se spotřebuje přes 60 % celosvětové produkce. Dále se používá při výrobě rozličných produktů pro domácnost, a v neposlední řadě v průmyslu.

Výsledná cena bavlny na trzích je ovlivněna řadou faktorů, přičemž nikoho nepřekvapí, že nejdůležitější je vztah mezi nabídkou a poptávkou. Na straně nabídky hraje prim počasí, jehož vrtochy mohou způsobit poškození úrody a výpadky produkce. Nezanedbatelnou roli hrají i škůdci a choroby.

Vzhledem k vysoké koncentraci produkce je dále nutné bedlivě sledovat politické prostředí v jednotlivých zemích, především pak úroveň dotací zemědělcům a vývozní cla. Změny v poptávce nebývají skokové.

Úroveň spotřeby nicméně ovlivňuje poptávka po substitutech v podobě umělých vláken, jejichž náklady na výrobu jsou z velké míry spjaty s cenami ropy. Vyšší cena syntetických vláken zvyšuje poptávku po bavlně. Ropa má ovšem vliv i na bavlnu. Zvyšující se cena černého zlata a plynu totiž ovlivňuje negativně cenu pesticidů, insekticidů a hnojiv, jež se hojně využívají při pěstování.

Obchodům s bavlnou dominuje burza IntercontinentalExchange v New Yorku (bývalý New York Board of Trade – NYBOT). Cena je zde vyjadřována v centech za libru, přičemž velikost kontraktu činí 50 000 liber.

Zdroj: Colosseum