Umělá inteligence jako nová kryptoměna?

Horečka okolo umělé inteligence (AI) udělala z této technologie miláčka a kapitál proudí do firem zabývajících se AI. To posouvá kryptoměny dále na území nikoho, protože o bývalého favorita spekulantů se zajímá méně lidí. Navzdory rozdílné úrovni obliby však existují mezi umělou inteligencí a kryptoměnami nápadné podobnosti. Mají-li se tyto podobnosti naplno projevit, AI (jako trh) nebude ušetřena spekulativních bublin.
Trh s kryptoměnami je volatilní, většinou neregulovaný, má krátkou historii a vedou se rozsáhlé spory o to, zda má nějakou vnitřní hodnotu. Bez ohledu na to, jak se k tomu kdo staví, panuje poměrně široká shoda, že tyto vlastnosti způsobují, že se trh s kryptoměnami odlišuje od většiny ostatních. Vzhledem k tomu představuje "krypto" špatný model pro srovnání s jinými trhy, s výjimkou případů, kdy se jedná o bubliny způsobené nezralými, ale velice očekávanými technologiemi.
V tomto případě tedy není ke srovnání AI pravděpodobně lepší jiný trh než ten s kryptoměnami. Vidíme totiž pozoruhodné podobnosti mezi kryptoměnami a nedávným vzestupem obliby AI, včetně zdánlivě jednosměrného toku kapitálu do všeho, co se AI týká.
V posledních letech zažil trh s kryptoměnami dvě takové jednosměrky, než se kapitálové pooly vyprázdnily a bubliny splaskly. Tyto bubliny se objevily v letech 2017 a 2021, kdy hodnota bitcoinu, etheru a různých dalších kryptoměn prudce vzrostla, aby v následujícím roce klesla až o 90 %. Nejenže ceny rostly, ale kryptoprojekty a firmy mohly v době bublin získávat peníze snadno, protože se všichni chtěli podílet. Pak se ale najednou zdálo, že už to nikoho nezajímá, a zůstalo jen pár zájemců o "krypto".
Kde a kdy (s)končí kolektivní představivost trhu?
Kryptoměny i AI mají podle mnoha lidí smělé vyhlídky jako základní technologie. Tento výhled sdílíme, ale musíme uznat, že se "krypto" ani AI zatím ve světě široce neuplatňují a v současnosti vykazují jen omezenou tvorbu hodnoty. Nelze navíc určit, v jakém okamžiku budou tyto technologie dostatečně vyspělé, aby se mohly široce uplatnit (pokud vůbec někdy). Je nicméně poměrně pravděpodobné, že lidé budou krátkodobý význam AI přeceňovat (stejně jako u většiny ostatních nových technologií, včetně donedávna těch spojených s "kryptem").
Až do momentu technické vyspělosti trh posuzuje technologie poměrně slepě, na základě kolektivní představivosti. "Na spekulativním trhu záleží na představivosti, nikoli na analyticích," uvedl kdysi Benjamin Graham. Muž, který je považován za otce hodnotového investování, svá slova pravděpodobně zamýšlel jako varování pro každý trh, kde jsou odhady budoucnosti hlavním pilířem pro jeho ocenění.
Vzhledem k tomu, že kryptoměny a AI ještě nejsou zavedenými technologiemi, představy o budoucnosti převyšují hmatatelné aspekty současnosti, a tak účastníci trhu spíše než na konkrétní údaje nechávají svou představivost utvářet vlastní vnímání budoucího dopadu odvětví na svět a následně i jeho hodnotu. To se pravděpodobně odchýlí od toho, jak se bude AI vyvíjet později, stejně jako se to mnohokrát stalo v případě kryptoměn.
Tento kolektivní úsudek se navíc řídí především drobnými investory. Tato skupina se na začátku letošního roku rally v oblasti AI z velké části neúčastnila, protože mnoho drobných investorů po prudkém nárůstu úrokových sazeb omezilo své akciové pozice. Zdá se však, že se v posledních několika měsících na trh vracejí, zejména pak k akciím souvisejícím s AI. Očekáváme, že příliv retailových investorů do AI bude pokračovat a postupně se z ní stane jejich nový miláček. Tito investoři mají rádi trhy s vyšším poměrem rizika a výnosu, podobně jako je tomu u "krypta" a takzvaných meme akcií. Pozoruhodná přítomnost tohoto davu, který se bojí, že mu uteče něco velkého (efekt FOMO), vedená jeho představivostí, je vynikajícím základem pro pořádný bublinový koktejl.
Byli bychom překvapeni, kdyby tento koktejl nezahrnoval alespoň jednu významnou nevýhodu obchodovatelných nástrojů spojených s AI, podobně jako tomu bylo v historii kryptoměn a v neposlední řadě i technologické bubliny. Očekáváme, že trh nakonec přehodnotí své prognózy krátkodobého dopadu AI, protože tato technologie dozrává pomaleji, než se očekávalo, a objevují se další problémy. Příkladem je nejistota ohledně regulace, kterou bude AI pravděpodobně muset "trpět". A s výjimkou několika vybraných firem zvyšuje nejistotu také neznalost toho, do jaké míry jsou jednotlivé společnosti schopny zachytit hodnotu generovanou AI. To může zvyšovat volatilitu.
Zlatá horečka potřebuje lopaty
Jednou z mála vybraných firem, jejichž schopnost zachytit hodnotu AI je již nyní jasná, je výrobce grafických čipů NVIDIA. Jako přední dodavatel výpočetní techniky potřebné k trénování modelů umělé inteligence (například modelů OpenAI) dosáhla firma v uplynulém roce nápadného růstu tržeb, který byl způsoben především dychtivostí firem pořídit si grafické procesory, aby nezůstaly mimo hlavní peloton v závodu pod vlajkou AI.
Koncem května NVIDIA zveřejnila výhled tržeb výrazně nad odhady trhu a zájem o její akcie vyhnal hodnotu firmy nad bilion dolarů. V říjnu 2022 měla hodnotu čtvrtinovou. Znásobení tržní kapitalizace Nvidie je přitom zřetelnou ukázkou toho, že AI vede investory ke spekulacím. Věří zkrátka, že jsou u něčeho opravdu velkého.
Příběh Nvidie připomíná známé přísloví, že "během zlaté horečky je nejlepší prodávat lopaty". Je výhodnější poskytovat potřebnou infrastrukturu těm, kteří se věnují vzkvétajícímu trendu, než se věnovat samotnému šílenství. V době kryptoměnové horečky v roce 2021 firma Coinbase značně těžila z prodeje "krumpáčů a lopat" tím, že usnadňovala obchodování s kryptoměnami, podobně jako nyní NVIDIA těží ze zájmu o AI. Kryptoměnová bublina pak splaskla, což výrazně snížilo příjmy Coinbase a vyvolalo až 90% pokles ceny jejích akcií během jediného roku. Uvidíme, zda NVIDIA prošlapává cestu zlatokopům v horečce o něco dlouhodobější, nebo zda bude (nedobrovolně) následovat příkladu Coinbase.