První výsledek halvingu: Bitcoin je vzácnější než zlato
Emise nových bitcoinů se v dubnu 2024 podle plánu opět snížila na polovinu. A vzhledem k tomu, kolik bitcoinů je "v oběhu", je nynější tempo přibývání nových "mincí" tak nízké, že z největší kryptoměny dělá již opravdu vzácné zboží.
Následující krátký text není příspěvkem do debaty o tom, zda má bitcoin vůbec nějakou hodnotu a smysl. Ani si neklade za cíl zjistit, zda dává smysl vkládat peníze do zlata. Jde o prostý popis toho, kolik zlata a bitcoinů se každý rok "vyprodukuje" ve srovnání s dosavadními známými zásobami těchto komodit (klidně pojďme jindy debatovat o tom, že se bitcoin "nechová" jako komodita).
To, kolik nových jednotek dané komodity každý rok přibude v celkových zásobách, určuje to, čemu na dalších řádcích budeme říkat vzácnost. Ukazatel vzácnosti se vypočítává jednoduše tak, že se celkové známé zásoby vydělí objemem nových jednotek vytěžených v daném roce. Čím vyšší je vzniklý poměr, tím vzácnější "aktivum" je (zlato ani bitcoin nejsou aktiva ve smyslu "aktivně" generovaného výnosu v podobě dividendy, úroku nebo nájemného, ale i tak se jim často říká aktiva, protože je to jednodušší).
V uplynulých sto letech zlato v průměru vykazuje uvedený poměr okolo 66, přičemž rozpětí se pohybuje zhruba od 45 do 85. Bitcoin se po čtvrtém halvingu vyhoupl v tomto směru vysoko nad stovku. A to je celý příběh za možná kontroverzním titulkem článku. Bitcoin je zkrátka vzácnější než zlato a teď už víte, co se tím myslí.
