Aleš Krempa (Coinmate): MiCA rozhodně pomůže větší adopci kryptoměn

Kdysi jeden trefný reklamní slogan nejmenované české likérky hlásal, že "aby z toho nebyla povidla, někdo musel stvořit čistá a jasná pravidla". Evropští regulátoři by si mohli tento claim směle vypůjčit pro aktuální situaci v kryptoměnové legislativě, byť to s tou čistotou trochu hapruje. V Česku by se druhá část nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation, první kryptoměnový regulační rámec EU) měla začít uplatňovat ještě letos. S Alešem Krempou z Coinmate jsme probrali mimo jiné to, co čekat od pravidel zaváděných v oblasti kryptoměn a jaký vliv může mít regulace na drobné investory.
Jaký vliv má podle vás MiCA na trh s kryptoměnami? A co to konkrétně znamená pro společnosti podnikající v této oblasti?
Vliv má samozřejmě zásadní. Možná bych ale začal samotným slovem regulace. To má totiž silně negativní konotaci. Používám proto pojem pravidla. Pravidla v podnikání, kde klienti svěřují správcům nemalé peníze, prostě být musejí. Vidíme v tom především příležitost pro férové české kryptofirmy ve vytváření zdravé konkurence evropským hráčům.
Jak bude MiCA chránit investory? Zabrání podvodným aktivitám? Lze díky ní očekávat větší důvěru veřejnosti?
Burzy nebo směnárny musejí získat od regulátora – u nás to bude Česká národní banka – příslušnou licenci. Můj odhad je, že úspěšných projektů nebude více než pět. Tím se stane trh mnohem čitelnějším a zároveň bezpečnějším. Pomůže to lépe chránit spotřebitele před podvody a nekalými praktikami. A věřím, že to zlepší i reputaci podnikatelů v kryptu.
Jak se kryptoměnové firmy mohou přizpůsobit regulacím MiCA, aniž by to brzdilo inovace v odvětví?
Přibrzdí je to určitě, protože i malé směnárny musejí v tomto ohledu plnit stejné požadavky jako banky. Celý ten proces je extrémně finančně a personálně náročný. O licenci podle evropského nařízení MiCA musí požádat každý, kdo chce pokračovat v poskytování služeb v kryptu. Jinak musí do 31. července 2025 ukončit činnost.
Pojďme k dalšímu souboru pravidel, kterým je DORA (Digital Operational Resilience Act neboli Nařízení o digitální provozní odolnosti). Jaký význam má tato regulace Evropské unie pro zajištění digitální bezpečnosti kryptoměnových společností? A jak ovlivní váš každodenní provoz?
DORA se dotkne mnohem více subjektů než MiCA, jež řeší pouze kryptoaktiva. DORA má za cíl komplexní zvýšení odolnosti evropského finančního sektoru. Protože dopadá i na poskytovatele ICT služeb pro finanční instituce, odhaduje se, že v Česku se dotkne až 22 000 subjektů. Pro nás to znamená investice do nových systémů, IT a compliance specialistů.
DORA klade důraz na prevenci kybernetických útoků a operativní odolnost. Jak se kryptofirmy mohou na tuto regulaci nejlépe připravit?
Musejí výrazně vylepšit svůj systém řízení informační a kybernetické bezpečnosti a také vše řádně zdokumentovat.
A obecněji, jaké kroky mohou kryptoměnové společnosti podniknout, aby podpořily širší přijetí kryptoměn běžnými uživateli i tradičními institucemi?
Hlavní je samozřejmě získání licence. Mezitím je důležité spolu mluvit. Zní to jako klišé, ale tohle tu chybělo. Mluvit s bankami, hledat společná témata a platformy. Příkladem může být první odborná konference Digitální aktiva pro bankovnictví a finance, která propojuje tradiční finance a kryptoaktiva. Koná se 5. listopadu a jsme jedním z partnerů.
Vnímáte, že regulace jako MiCA a DORA spíše přispějí k adopci kryptoměn, nebo mohou některé firmy naopak odradit?
Adopci a otevření nabídky širší veřejnosti to určitě pomůže. Je ale škoda, že jsou psané na míru velkým finančním institucím. Tu náročnost a nákladovost menší subjekty nemusejí zvládnout. A je tu samozřejmě i část trhu, které jakákoli regulace není po chuti vůbec.
Jedním z velkých problémů kryptoměnových firem je přístup k bankovním účtům. Proč podle vás banky váhají s podporou kryptofirem? A co třeba říkáte na další výpověď od NEY spořitelního družstva, které vám vede transakční účty?
To už je bohužel takový evergreen. Banky se bojí, že se jejich klienti stanou obětí podvodů, a ony tak přijdou o dobrou reputaci. Musíme se pochopit a vzájemně edukovat. Snažím se o to i v rámci České fintech asociace, kde vedeme diskuzi s Českou bankovní asociací. Banka CREDITAS se po akvizici NEY rozhodla tyto služby dále neposkytovat. Je to obchodní rozhodnutí, které respektujeme, a dále bych to nekomentoval.
Dotkne se výpověď vašich klientů? A máte něco jako plán B?
Vždy máme plán B a věříme, že se to našich klientů dotkne minimálně. Alternativy aktivně řešíme, ale detaily si zatím nechám pro sebe. Nechci říci, že už jsme si na to zvykli jako na běžnou věc, ale je fakt, že dlouhodobé partnerství s finanční institucí se nám (ale ani jiné kryptofirmě) zatím budovat nedaří.
Mohly by banky a kryptoměnové firmy někdy najít společnou řeč a vzájemně si pomoci v růstu? Mohla by právě tomu napomoci regulace typu MiCA?
Pevně v to věřím. Ostatně můj první úkol, když jsem s COINMATE začal spolupracovat, byl začít propojovat rozvíjející se kryptofirmu "z garáže" s tradičním finančním světem. A MiCA v tom může výrazně pomoci, protože banky i další velcí hráči uvidí, že kryptofirmy splnily nelehké podmínky pro získání licence, jsou pod dohledem ČNB a jejich účetní výkazy byly zkontrolovány nezávislým auditorem.
Co může začlenění krypta do tradičního bankovnictví znamenat pro drobné investory? Může to přinést nové investiční příležitosti, nebo naopak roste riziko pro neinformované účastníky trhu?
MiCA pomůže retailovým investorům se v kryptoaktivech lépe zorientovat. Ti, kdo budou kryptoaktiva nabízet, budou muset nejen zajišťovat obecnou ochranu investorů, ale i poskytovat pravdivé informace a upozorňovat na rizika. Nyní je pro investory někdy obtížné rozeznat férovou firmu od těch méně poctivých. Získaná licence bude jasný signál.
Jak mohou regulace jako MiCA podpořit (nebo omezit) začlenění kryptoaktiv do hlavního proudu na finančních trzích?
Nemusí se to všem líbit, ale kryptoaktiva již s námi zůstanou. Ve střednědobém horizontu se stanou běžnou třídou investičních aktiv. Rizikovou, ale běžnou. V současnosti rizikovost aktiv hodnotíme na sedmistupňové škále, třeba bude krypto 7+ nebo vznikne osmý stupeň. Jakkoli MiCA není ideální – třeba proto, že s ní spojený legislativní proces je mnohem pomalejší než dynamika kryptosektoru –, větší adopci rozhodně pomůže.
Aleš Krempa
partner a COO společnosti COINMATE, která provozuje kryptoměnovou burzu Coinmate
Má přes dvacet let zkušeností s řízením projektů v oblasti financí, daní a účetnictví. V minulosti působil na seniorních pozicích v nadnárodních společnostech ve finančních službách. Aktivně se podílí na řešení potenciálních povinností v oblasti dodržování předpisů a nových trendů v regulačním prostředí kryptoměn a webu 3.0. V Coinmate je i minoritním akcionářem a má na starost řízení operací, finance a lidské a právní zdroje. Buduje vztahy s akcionáři, potenciálními investory a finančními i státními institucemi. Coinmate zastupuje u v České fintech asociaci.