Česko má nová pravidla zdanění kryptoměn. Kam nás posouvají ve světovém srovnání?

Začátkem prosince schválila česká Poslanecká sněmovna návrh zákona o digitalizaci financí, který zavádí očekávanou regulaci kryptoměnových trhů podle evropských not. Spolu s tímto zákonem byla přijata také novela zákona o dani z příjmů, která potěšila hlavně majitele kryptoaktiv, a to kvůli snížení daňové zátěže.

Nová pravidla umožňují dvě varianty daňového osvobození příjmů z prodeje kryptoměn. Tou první je časový test, kdy příjmy z prodeje nebudou zdaněny, pokud byla aktiva držena déle než tři roky (s ročním limitem 40 milionů Kč). Druhou variantou je hodnotový test, který osvobozuje příjmy z prodeje do 100 tisíc korun ročně. Zákon musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Ve veřejné debatě je tento krok označován za důležitý milník pro českou kryptoscénu. Někteří analytici nás srovnávají s Německem a označují Česko za kryptovelmoc. Je situace v Česku z hlediska zdanění kryptoměn v globálním srovnání opravdu tak růžová?

Daňové kryptonebe

Spojené arabské emiráty se stále řadí mezi nejlepší destinace pro investory do kryptoměn, a to díky nulovému zdanění příjmů z této třídy aktiv a progresivnímu regulačnímu přístupu. Nejsou však samy, na paty jim šlapou další země, například Bermudy, Bahrajn či Kajmanské ostrovy.

Spojené arabské emiráty zůstávají pro investory do kryptoměn atraktivní díky své příznivé daňové politice. Jednotlivci nejsou povinni odvádět daň z příjmů ani daň z kapitálových výnosů z kryptoměn, a to včetně zisků z prodeje, stakingu nebo těžby kryptoměn. Nicméně od 1. června 2023 SAE zavedly federální daňový režim pro právnické osoby, který stanovuje 9% daň z příjmů přesahujících 375 000 AED (zhruba 102 000 USD), zatímco příjmy pod touto hranicí zůstávají zdaněny nulovou sazbou. Tato daň se týká zejména firem, včetně těch, které se zabývají činnostmi spojenými s kryptoměnami.

Bahrajn si nadále buduje pozici kryptopřátelské země na Blízkém východě. Jednotlivci tu neplatí daň z příjmů ani daň z kapitálových výnosů z kryptoměn. Regulační rámec země má za cíl podpořit inovace ve fintech oblasti, přičemž centrální banka vydala směrnice na podporu a regulaci kryptoměnových aktiv. V roce 2019 Bahrajn zavedl komplexní regulace pro služby spojené s kryptoaktivy, což z něj udělalo jednoho z průkopníků v rámci regionu.

Bermudy si udržují pověst předního offshore finančního centra s progresivním přístupem ke kryptoměnám. Jednotlivci tu neplatí daň z příjmů ani daň z kapitálových výnosů z investic do kryptoměn. Bermudská vláda aktivně vytvořila regulační rámec na podporu blockchainové technologie a digitálních aktiv, včetně zavedení zákona o podnikání s digitálními aktivy v roce 2018. V roce 2020 Bermudy dále podpořily svou kryptopřátelskou politiku tím, že umožnily platby daní v stablecoinu USDC.

Kajmanské ostrovy také zůstávají přední destinací pro investory a firmy hledající jurisdikci bez daní. Neexistuje tu daň z příjmů, daň z kapitálových výnosů ani korporátní daň na kryptoměny. Subjekty zabývající se obchodováním s kryptoměnami ale musejí mít licenci podle režimu poskytovatelů služeb virtuálních aktiv, který zavedla kajmanská měnová autorita. K tomu došlo v roce 2020, rámec zajišťuje dodržování mezinárodních standardů, přičemž ostrovy zůstávají atraktivní daňově neutrální jurisdikcí.

Mezi další přívětivé země, pokud jde o (ne)danění kryptoměn, patří například Barbados, El Salvador, Hongkong, Malajsie, Panama, Singapur, Tchaj-wan a Thajsko.

Daňové kryptopeklo

Celosvětová průměrná daňová sazba uvalená na dlouhodobé osobní zisky z kryptoměn je 11,12 % a průměrná sazba u krátkodobých zisků dosahuje 17,3 %. Některé země se ale od těchto průměrů výrazně liší – buď uplatňují vyšší daňové sazby, nebo nabízejí daňové pobídky pro dlouhodobé držení.

Dánsko má jednu z nejvyšších daňových sazeb na osobní zisky z kryptoměn na světě. Dánská daňová agentura si strhává až 53 % z dlouhodobých i krátkodobých kapitálových zisků z kryptoměn. Tyto zisky jsou považovány za osobní příjem a podléhají stejným progresivním daňovým sazbám jako ostatní formy příjmů. Vysoká úroveň zdanění odpovídá celkovému přístupu Dánska k daním z příjmů, které patří k nejvyšším na světě. Co hůře, podle serveru Cointelegraph navrhla dánská rada pro daňové zákony úpravu, podle které by mohla zdanit nerealizované zisky z kryptoaktiv držených dánskými investory, a to potenciálně od roku 2026. Držba dánských investorů by tak podlehla zdanění bez ohledu na to, že kryptoměnu neprodají a její hodnota může (s ohledem na volatilitu) prudce klesnout. Teoreticky tak může dojít k tomu, že tamní investoři zaplatí daň z něčeho, co již nemají. Ale nepředbíhejme, třeba tak zle ani v daňovém pekle nebude.

Island uvaluje významné daně na zisky z kryptoměn, přičemž dlouhodobé i krátkodobé sazby dosahují 38,5 %. Islandská vláda pohlíží na kryptoaktiva podobně jako na jiné finanční nástroje a zisky z nich zdaňuje v rámci daně z kapitálových příjmů. Investoři jsou povinni hlásit své transakce s kryptoměnami a nedodržení této povinnosti může vést k postihům. Podobně jako Dánsko má Island vysokou daňovou sazbu, která odpovídá progresivnímu daňovému systému a závazku financovat sociální zabezpečení.

Irsko má jednu z nejvyšších daňových sazeb na zisky z kryptoměn, přičemž dlouhodobé i krátkodobé zisky podléhají zdanění ve výši 33 %. Na transakce s kryptoměnami se vztahují daně z kapitálových zisků. Pokud je navíc obchodování s kryptoměnami považováno za podnikatelskou činnost, mohou se uplatnit i vyšší sazby daně z příjmů.

Evropské země hodlerům zaslíbené

Některé evropské země dávají daňové pobídky pro dlouhodobé investice do kryptoměn, aby podpořily držení této třídy aktiv namísto častého obchodování.

Německo se vyznačuje významnými daňovými výhodami pro dlouhodobé držitele kryptoměn. Zatímco krátkodobé zisky z kryptoměn jsou zdaněny až 45 % (pokud jsou aktiva prodána do jednoho roku), dlouhodobé držení znamená daňovou sazbu 0 %. Zisky jsou osvobozeny od daně, pokud investor drží kryptoaktiva déle než rok před prodejem nebo když zisk od roku 2024 nepřekročí částku 1 000 eur. Nicméně časový test platí v Německu již od roku 2018, ve srovnání s ním i po schválení nové legislativy zůstáváme hodně pozadu.

Belgie má propracovaný přístup ke zdanění kryptoměn. Pro jednotlivce platí daňová sazba 0 % na dlouhodobé kapitálové zisky z držení kryptoměn, pokud jsou transakce považovány za součást běžné správy soukromého majetku. Naopak krátkodobé zisky nebo spekulativní obchodování jsou zdaněny pevnou sazbou 33 %. Profesionální obchodníci nebo ti, jejichž aktivity s kryptoměnami jsou považovány za profesionální příjem, mohou čelit vyšším daňovým povinnostem. Belgický systém tak zvýhodňuje příležitostné investory a dlouhodobé držitele.

V Lucembursku jsou dlouhodobé kapitálové zisky z kryptoměn osvobozeny od daně, pokud jsou aktiva držena déle než šest měsíců. To znamená 0% daňovou sazbu pro kvalifikované dlouhodobé držení. Krátkodobé zisky, tedy ty, když jsou aktiva prodána do šesti měsíců, jsou zdaněny podle progresivní sazby daně z příjmů, která činí až 42 %.

Mezi další státy, které v rámci starého kontinentu zvýhodňují dlouhodobé držení, patří například Malta, Kypr či Chorvatsko.

Česká republika udělala důležitý krok směrem k moderní kryptolegislativě. Časový a hodnotový test přibližují Česko k zemím, jako je Německo, kde podobná opatření fungují již roky. V globálním kontextu však existují destinace, které zůstávají úplně bez daní na kryptoměnové příjmy, čímž si udržují status daňových rájů. Ačkoli se neřadíme k zemím s nejvýhodnějšími podmínkami, nová norma jde správným směrem. Těžko lze ale v této souvislosti mluvit o Česku jako o kryptovelmoci. Dochází jen k narovnání podmínek (například ve srovnání s akciemi), které mohlo přijít podstatně dříve.

Zdroj: Crypto Tax Report 2024