Hampl: Měnová politika má stabilizovat, i když se řada složek ekonomiky chová, jako by se připravovala na válku

Formu, již ČNB zvolila, obhajuje Hampl v rozhovoru v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. Intervence podle něj nejsou jediným a posledním nástrojem, který ČNB vzhledem k fakticky nulovým úrokovým sazbám měla.

"Když pominu záporné úrokové sazby a kvantitativní uvolňování anglosaského typu, mohli bychom i vyhazovat peníze z vrtulníku. Udělat tohle čisté monetaristické řešení. Myslím, že naše řešení je oproti všemu zmíněnému stále v mezích konvenční měnové politiky. V této situaci je prostě nutné dát do ekonomiky více peněz," řekl týdeníku Ekonom Hampl.

"Smysl našeho opatření je vrátit se zpátky k normálním úrokovým sazbám a normální měnové politice. Kdybychom nedělali nic, možná bychom se k ní nevrátili dvacet let," dodává. Zároveň připouští, že detailní představu o exitu z intervencí, který může ekonomice přinést nové šoky a výkyvy kurzu, zatím nemá. "Úplně perfektně, detailně a do poslední setiny naplánovat exit je těžké. Ideální model je, že ekonomika se oživí, dostaneme se zpět k cenové stabilitě, zvykne si na kurz 27 korun za euro a my intervence v určitém okamžiku opustíme a zvýšíme sazby z nuly na 0,25 %," říká Hampl.

S komentáři ČNB k intervencím se v poslední době roztrhl pytel. Veřejnost se totiž najednou po oslabení koruny nad 27 EUR/CZK začala zajímat o měnovou politiku. Ve středu se tak na podporu kroků ČNB postavil guvernér Miroslav Singer, který trhy zároveň ujistil, že ČNB chce mít kurz opravdu 27 EUR/CZK. Jiný člen bankovní rady Lubomír Lízal totiž předtím prohlásil, že by ČNB mohla tento kurz změnit až na 28 EUR/CZK.

Měnová politika najednou zaujala i politickou scénu. Předseda ČSSD a pravděpodobný příští premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že by ČNB i vláda měly po čase rozhodnutí centrální banky znovu zhodnotit.

Příležitosti pro importéry po intervenci ČNB

Zdroj: Ekonom

Aktualita pro rok 2026