Shiller: Krize má dopady na psychiku lidí. To si pak takový Putin anektuje Krym

Shiller tvrdí, že trvalo zhruba 8 let po krachu burzy v roce 1929, než došlo ke skutečnému ekonomickému oživení, a ačkoli situace dnes není tak špatná jako tehdy, ekonomický růst Evropy i tak může mít několik závažných psychologických dopadů na občany regionu.

"Dnes, stejně jako tehdy, jsou lidé zklamaní delší dobu a mnoho z nich si už zoufá. Více se obávají o vlastní dlouhodobou ekonomickou budoucnost. A tyto obavy mohou mít vážné důsledky," tvrdí Shiller.

Slavný ekonom poukazuje na to, že ekonomický růst - měřený reálným HDP na hlavu - Ukrajiny byl v loňském roce jen 0,2 % a Ruska 1,3 %. "Nespokojenost, kterou vyvolalo toto zklamání, by mohla vysvětlit vztek ukrajinských separatistů, nespokojenost Rusů i rozhodnutí prezidenta Putina anektovat Krym a podpořit separatisty," píše Shiller.

"Někteří zpochybňují potřebu ekonomického růstu. Možná by mnozí řekli, že jsme příliš ambiciózní a měli bychom si spíše užívat vyšší kvalitu života s více volným časem. Možná mají pravdu. Ale skutečným problémem je sebevědomí a procesy společenského srovnávání, které psycholog Leon Festinger považuje za základní rys lidské povahy. Ačkoli to mnozí budou popírat, vždy se srovnáváme s ostatními a doufáme, že se vyšplháme po společenském žebříčku. Lidé nebudou nikdy spokojení s nově nalezenými možnostmi trávení volného času, pokud to bude zároveň znamenat jejich selhání v porovnání s ostatními," píše Shiller.