Hrubý domácí produkt eurozóny ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,9 %

Ve třetím čtvrtletí loňského roku ekonomika eurozóny meziročně posílila o 0,8 % a mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 %.

V celé Evropské unii se hrubý domácí produkt zvýšil v mezičtvrtletním srovnání o 0,4 % po růstu o 0,3 % v předešlém kvartálu. Meziročně stoupl o 1,3 %. Stejného výkonu dosáhl i ve třetím a ve druhém čtvrtletí.

Výrazné oživení zažila především německá ekonomika, jejíž růst oživil na 0,7 % z desetiny procenta v předešlém kvartálu a více než dvojnásobně překonal odhady. Francie, která má druhou největší ekonomiku v eurozóně, naopak zpomalila růst na desetinu procenta a v Itálii coby třetí největší ekonomice eurozóny zůstal hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí beze změn. Mezičtvrtletně naopak klesly ekonomiky Finska, Kypru a Řecka.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stoupla o 0,2 % po růstu o 0,4 % v předešlých třech měsících. Meziročně byl její hrubý domácí produkt vyšší o 1,3 %, což je zpomalení po růstu o 2,4 % v předešlém kvartálu.

Eurostat zveřejnil i údaje o ekonomickém vývoji měnové unie a celé EU za uplynulý rok. Hrubý domácí produkt eurozóny se tak loni zvýšil o 0,9 % a HDP celé EU o 1,4 %.

Eurozóna, jejíž devatenáctým členem se v lednu stala Litva, bude v nejbližší budoucnosti zřejmě muset reagovat na řadu problémů. Pozice zadluženého Řecka v tomto bloku je opět nejistá a Řecko bude tématem pondělní napjatě očekávané schůzky ministrů financí zemí platících eurem.