Evropské akcie ve čtvrtek mírně ztrácely, trhy čekají na americká data

Celoevropský index STOXX Europe 600 skončil i přes optimistický začátek obchodování se ztrátou 0,4 %. Britský index FTSE 100 odepsal 0,47 %, německý DAX přišel o 0,16 % a francouzský CAC 40 klesl o 0,22 %.

Zpráva amerického ministerstva práce podle analytiků ukáže, že ekonomika Spojených států v září vytvořila mimo zemědělství 175 000 nových pracovních míst. Předpokládá se však, že míra nezaměstnanosti zůstala beze změny na srpnových 4,9 %.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Objem zakázek německých průmyslových firem se v srpnu zvýšil mnohem výrazněji, než se čekalo. Přispěly k tomu zejména vysoká poptávka ze zemí eurozóny a od domácích zákazníků, uvedlo ve čtvrtek tamní ministerstvo hospodářství. Podle něj zakázky vzrostly o jedno procento, za červenec růst činil 0,3 %.
• Tržby v českém maloobchodě bez aut v srpnu zrychlily meziroční růst na osm procent z červencových 1,6 %. Vývoj tržeb byl ovlivněn mimo jiné tím, že letošní srpen měl o dva pracovní dny více než ten loňský. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o sezónní vlivy vzrostly srpnové tržby meziročně o 5,6 %, ve srovnání s letošním červencem reálně stagnovaly.
• Britský ministr financí Philip Hammond se chystá na nadcházející návštěvě na Wall Street ubezpečit americké investory, že Británie zůstane světovým finančním centrem navzdory červnovému rozhodnutí voličů opustit Evropskou unii. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Norská vláda chce v příštím roce, který je rokem volebním, použít více peněz ze státního penzijního fondu. Oslo chce vynaložit 225,6 miliardy norských korun (téměř 678 miliard Kč), což bude nový rekord a zároveň asi tři procenta objemu fondu. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má k dispozici agentura Reuters.
• Menšinoví akcionáři petrochemického holdingu Unipetrol napojení na finanční skupinu J&T ve středu podali na českou chemickou jedničku žalobu. Vedení Unipetrolu podléhající majoritnímu vlastníkovi, polské firmě PKN Orlen, podle nich firmu poškozuje. Žalobu podaly kyperské společnosti Paulinino a Entris kvůli nedávné akvizici Spolany. Zprávu přinesla čtvrteční Mladá fronta Dnes.
• Britská konzervativní vláda ministerské předsedkyně Theresy Mayové dala zelenou tzv. frakování, když ve čtvrtek zrušila rozhodnutí Rady hrabství Lancashire, jež zakazovalo firmě Cuadrilla těžit ropu z tamních břidlicových zásob pomocí hydraulického štěpení. Pro britský ropný průmysl je to průlomové rozhodnutí.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet očekává za uplynulý finanční rok pokles zisku asi o čtvrtinu. Bude to první pokles od roku 2009 a firma jej dává do souvislosti s obavami z terorismu a prudkým poklesem kurzu libry. Finanční rok skončil v září.
• Největší německá banka Deutsche Bank uzavřela se závodní radou dohodu, díky které bude moci zrušit další tisícovku pracovních míst v Německu. Již v červnu se přitom dohodla na snížení německé pracovní síly o 3 000 osob. Tyto kroky jsou součástí plánu na zrušení 9 000 pracovních míst po celém světě, který firma představila v loňském roce.
• Kontrolní podíl v ruské státní ropné společnosti Bašněfť získá její mnohem větší ruský konkurent Rosněfť. Za podíl zaplatí až 330 miliard rublů (128 miliard Kč). Prodej Bašněfti je jedním z klíčových bodů letošního privatizačního programu ruské vlády.
• Globální dluh v loňském roce dosáhl rekordních 152 bilionů dolarů, což bylo 225 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Zvýšil se tak z 200 procent v roce 2002 a dál se zvyšuje, uvedl ve čtvrtek Mezinárodní měnový fond. Celkový údaj zahrnuje jak soukromý, tak veřejný dluh.
• Fondy rizikového kapitálu investovaly za tři čtvrtletí letošního roku do začínajících firem asi 56 miliard dolarů. Za celý rok by tak objem těchto investic mohl být třetí nejvyšší v historii. Vyplývá to z údajů společnosti PitchBook Data a svazu rizikového kapitálu National Venture Capital Association.