Singer: ČNB není přesvědčena o tom, že záporné sazby jsou nejlepším nástrojem uvolňování měnové politiky

Členové centrální banky na svém posledním zasedání o záporných sazbách diskutovali, o jejich zavedení ale během následujícího hlasování nerozhodovali. Základní úroková sazba ČNB aktuálně činí 0,05 %.

Podle Singera by v případě potřeby bylo vhodnější změnit velikost kurzového závazku nebo pokračovat v intervencích, které zvyšují objem peněz v ekonomice. Nedomnívá se tak, že by zavedení negativních sazeb v ČR bylo bezprostřední otázkou.

Komentář Jakuba Seidler, hlavního ekonoma ING pro ČR

V případě dalšího uvolnění podmínek ze strany ECB bude ČNB tuto situaci analyzovat, ale neznamená to, že by musela hned reagovat. Pokud ECB dále sníží úrokové sazby, ČNB bude dále intervenovat, a tím zvyšovat objem peněz v ekonomice, což je také forma měnového uvolňování.

Zavedení negativních sazeb stále nepovažujeme za základní scénář zejména z toho důvodu, že se jedná v tuzemském bankovním sektoru s vysokými přebytky likvidity o nevhodný nástroj. Velikost intervencí ČNB v řádu 30–40 miliard Kč za měsíc by měla být běžnou součástí politiky kurzového závazku, jelikož tak ČNB bude vyrovnávat pouze růst bilance ECB z titulu kvantitativního uvolňování. Intervence v těchto objemech tak nebudou důvodem pro ČNB, aby experimentovala s negativními sazbami.

Pokud by ECB v průběhu tohoto roku dále významně zintenzivnila QE a výrazněji snížila své sazby do záporného pásma, jistá forma negativních sazeb ze strany ČNB by mohla přijít z důvodu příliš velkého rozdílu mezi sazbami v ČR a eurozóně. V tomto případě bychom však očekávali vytvoření dvouúrovňového systému, který by negativními sazbami penalizoval pouze nový kapitál ze zahraničích finančních institucí, a tuzemské banky by tak za své vklady u ČNB neplatily. Tento systém je nyní zaveden v Japonsku a Švýcarsku a začíná o něm hovořit i ECB, aby se snížil nepříznivý dopad negativních sazeb na ziskovost bankovního sektoru, který pak dále podvazuje úvěrovou dynamiku v eurozóně.