Úniky tajných informací vyvolávají poprask a vyšetřování

V neděli několik předních světových médií zveřejnilo dokumenty uniklé z právní firmy Mossack Fonseca, podle kterých desítky prominentních politiků a byznysmenů z řady světových zemí ukrývají své bohatství v daňových rájích, aby předešli jeho zdanění úřady svých vlastních států (kauza Panama Papers).

Tento únik informací, zveřejněný v dubnu 2013, odhalil totožnost tisíců majitelů anonymního majetku na Britských Panenských ostrovech. Jsou mezi nimi i vysocí političtí představitelé i milionáři zapletení do podvodů.

Údaje se týkaly asi 130 tisíc lidí a 120 tisíc firem ze 170 zemí světa, kteří měli své účty v bankách jednoho z karibských daňových rájů. Mezi odhalenými majiteli účtů jsou například Jean-Jacques Augier, pokladník volební kampaně francouzského prezidenta, bohatá sběratelka umění ze Španělska Carmen Thyssenová-Bornemiszová, gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili nebo manželka ruského vicepremiéra Igora Šuvalova.

O zveřejnění citlivých dat se zasloužila organizace zvaná Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ).

Data pokrývají zhruba desetileté období bankovních a účetních aktivit nejrůznějších firem, které v karibské oblasti působily od počátku 80. let minulého století. Právě od té doby jsou Britské Panenské ostrovy považovány za bezpečnou daňovou enklávu.

Švýcarská větev britské banky HSBC dlouhá léta pomáhala svým bohatým klientům vyhýbat se placení daní a spravovala černá konta desítkám tisíc zákazníků z celého světa, včetně zločinců a obchodníků se zbraněmi, ale i známých podnikatelů, politiků a celebrit. Kauzu Swiss Leaks rovněž odhalilo vyšetřování sdružení ICIJ a jeho výsledky byly zveřejněny vloni v únoru.

Pobočka umožňovala klientům vybírat nevystopovatelné sumy peněz v cizích měnách. Zároveň jim zřizovala "černé účty" s krycími jmény jako Kapitán Kirk, Malíř či tajemné heslo MAFDAF 851. Pod tím se například skrýval Fernando Alonso, známý jezdec stáje McLaren.

Účtů švýcarské privátní banky využívaly i zástupy kriminálníků, drogovými kartely počínaje, obchodníky se zbraněmi konče. Data, která se vztahují k letům 2006-2007, kdy unikla, ukazují, že u banky mělo přes 106 000 klientů uloženo celkem více než sto miliard dolarů.

Účty u banky měli i Češi. Z hlediska celkového množství peněz na švýcarských kontech patří České republice 103. místo. S ČR je spojeno nejméně 91 klientů pobočky, z nichž 11 má český pas nebo občanství.

Banka HSBC nyní čelí žalobě ze strany rodin amerických občanů zavražděných drogovými kartely v Mexiku. Žaloba požaduje odškodné a tvrdí, že banka umožnila kartelům praní špinavých peněz potřebných k financování jejich aktivit.

Loni v listopadu byl ve Švýcarsku odsouzen v nepřítomnosti bývalý francouzský zaměstnanec HSBC Hervé Falciani, který předal v roce 2008 francouzským úřadům desetitisíce dokumentů o klientech HSBC a jejich účtech. Pět let vězení si ale neodsedí, protože je francouzský občan a žije ve Francii, která ho do Švýcarska nevydá.

Vloni v dubnu zahájily vyšetřování banky HSBC i francouzské úřady.

Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách) začal fungovat v lednu 2007. Jeho spoluzakladateli a šéfeditorovi Julianu Assangeovi se podařilo shromáždit více jak milion dokumentů. WikiLeaks je financován z darů soukromých osob.

V červenci 2010 portál zveřejnil kolem 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu.

V listopadu 2010 začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší z období od roku 1966 až do února 2010, které obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.

Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích 11. září 2001.

Na konci loňského června WikiLeaks zveřejnil informace o tom, že NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a François Hollande, a mimo jiné také bývalé francouzské i německé ministry. Hollande kvůli tomu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, který jej ujistil o ukončení podobných praktik.

Julian Assange si vysloužil stíhání a vězení, Pentagon ho považuje za hrozbu národní bezpečnosti. Nyní se již tři roky skrývá před zatčením na ekvádorské ambasádě v Londýně. Zvláštní komise OSN letos v únoru v nezávazném rozhodnutí uvedla, že Assange je v Británii "svévolně zadržován" a měla by mu být umožněna svoboda pohybu.