Evropské akcie v pondělí klesly, investoři se obávají brexitu

Britský FTSE 100 odepsal 1,16 %, francouzský CAC 40 1,85 % a německý DAX 1,8 %. Regionální STOXX Europe 600 oslabil o 1,84 %.

Akciové trhy tento týden bedlivě sledují centrální banky. V úterý zahájí své dvoudenní zasedání americký Fed, ačkoli se od něj další zvýšení sazeb neočekává kvůli slabým květnovým datům z trhu práce. Ve středu zahájí své dvoudenní zasedání japonská centrální banka, která by podle analytiků mohla trhy překvapit dalším uvolněním politiky.

Ve čtvrtek potom výsledek svého zasedání zveřejní i britská Bank of England, od níž se žádná akce nečeká. Více než kroky britské centrální banky nyní investory zajímají kroky britských občanů. Na 23. června je naplánováno referendum, v němž by se Britové měli vyjádřit k tomu, jestli má Spojené království setrvat v Evropské unii nebo nikoli. Podle nejnovějšího pátečního průzkumu veřejného mínění dává nyní většina Britů přednost tomu EU opustit, což na trzích vyvolává paniku.

Akcie bezpečnostní společnosti G4S, jejíž zaměstnanec Omar Mateen v neděli v orlandském klubu zastřelil 50 lidí, se v pondělí dopoledne na londýnské burze propadly o více než šest procent na sedmileté minimum. Tržní hodnota největší světové firmy pro bezpečnostní služby se snížila o téměř 200 milionů liber.

Cenné papíry leteckého dopravce easyJet se pohybovaly v červených číslech poté, co Sunday Telegraph přinesl zprávu, že firma prozkoumává možnosti založení separátní evropské divize pro případ, že by Británie opustila EU.

Pojišťovna Hannover Re výrazně ztrácela poté, co na její akcie Credit Suisse vydala doporučení "underperform". Naproti tomu pojišťovně Hiscox Credit Suisse udělila doporučení "outperform", což poslalo její akcie nahoru.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Japonský jen v pondělí na devizových trzích opět posiloval, k euru i k britské libře se vyhoupl na nejvyšší hodnotu za tři roky. K růstu japonské měny přispívají obavy investorů před britským referendem o setrvání v Evropské unii.
• Tempo deflace na Slovensku v květnu dosáhlo nového maxima. Spotřebitelské ceny prohloubily tempo meziročního poklesu na 0,8 % z 0,4 % v dubnu, informoval v pondělí slovenský statistický úřad. Podle analytiků stávající vývoj ekonomice neškodí.
• Odchod Británie z Evropské unie by dlouhodobě mohl způsobit pokles německého HDP až o tři procenta. V deníku Rheinische Post před tím v pondělí varoval šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Podle něj také v případě brexitu hrozí oslabení společné evropské měny vůči dolaru a propad akcií.
• Záporné úrokové sazby mají na banky v eurozóně celkově pozitivní vliv, a to i přes některé jejich negativní efekty. V pátek to řekl viceprezident ECB Vítor Constancio. Dále Constancio řekl, že si je vědom toho, že extrémně velký stimulus, který ECB ekonomice poskytla díky záporným úrokovým sazbám a kvantitativnímu uvolňování, představuje výzvu pro finanční stabilitu, ale ECB je podle něj především zodpovědná za plnění inflačního cíle.
• Maďarský parlament v pondělí schválil návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oproti původním plánům hodlá být vláda v Budapešti v předvolebním roce štědřejší, rozpočet počítá kromě jiného s nižší daní na mléko, vejce nebo internetové služby. Informovala o tom agentura MTI.
• V Německu se loni postavilo nejvíce domů od roku 2006. Tempo výstavby nicméně nedosáhlo úrovně, která je podle tamní vlády zapotřebí kvůli rekordnímu přílivu migrantů. Vyplývá to z pondělních údajů spolkového statistického úřadu. Celkem se postavilo 247 700 domů, což je o procento více než v předchozím roce.