G20 slíbila podpořit růst a postavit se proti protekcionismu

Čínský prezident Si Ťin-pching uvedl, že zúčastněné země se dohodly na nutnosti zastavit pokles globálního obchodu a lépe koordinovat svá opatření v makroekonomické politice. Země G20 se ale musí z krátkodobě zaměřených opatření přesunout k dlouhodobější politice a zaměřit se na reformy strany nabídky, citovala čínského prezidenta agentura Reuters.

Nejvyšší představitelé G20 dali najevo přání, aby skupina, která vznikla v odpovědi na finanční krizi roku 2008, převzala hlavní roli v regulaci globální ekonomiky. Společná deklarace označuje G20 za "hlavní fórum" pro hospodářskou spolupráci.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová po summitu konstatovala, že v G20 panuje shoda na nutnosti posílení globálního růstu. Podle ní bylo tempo růstu příliš dlouho příliš slabé. Dodala také, že o strukturálních reformách se nesmí stále jen mluvit, ale musí se i zavádět.

Komuniké rovněž uznalo, že přebytek kapacit ve výrobě oceli a dalších odvětvích je globální problém, který vyžaduje kolektivní odpověď. G20 proto iniciovala vytvoření pracovní skupiny pro ocel v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která bude studovat a monitorovat situaci na trhu. Prohlášení jako ústupek hostitelské zemi nezmiňuje v této souvislosti Čínu, třebaže právě tato země je v poslední době hlavním zdrojem přebytků.

Peking už v lednu slíbil, že sníží kapacity ve výrobě oceli do konce desetiletí o 100-150 milionů tun a prezident Si nyní tento slib zopakoval. Celkové čínské ocelářské kapacity se ale odhadují na 300 milionů tun.

Lídři se v obecné rovině shodli i na potřebě znemožnit financování teroristických skupin, zásadní pokrok v boji proti takzvanému Islámskému státu či v řešení syrského konfliktu však neučinili. Putin sice na závěr summitu oznámil, že jeho země a USA posílí společné snahy v boji proti terorismu v Sýrii a že společná dohoda může být otázkou několika dní, Bílý dům ale s podobně optimistickými závěry nepřišel. Kromě Sýrie jednala dvojice také o Ukrajině, přičemž Putin uvedl, že bude i nadále podporovat společné řešení ukrajinské krize, na němž se jako dosud budou podílet i lídři Německa a Francie.

Tématem imigrace se pak na summitu zabývala hlavně britská premiérka Theresa Mayová, která odmítla nápad zavést ve své zemi přísný bodový přištěhovalecký systém po vzoru Austrálie. Tento systém, který kvůli omezení počtu přistěhovalců vehementně prosazovala řada zastánců odchodu Británie z Evropské unie včetně současných ministrů, není podle premiérky samospásným řešením a je otázka, zda by v Británii fungoval.

Britská média v této souvislosti uvedla, že Mayová se kvůli svému skeptickému postoji může dostat do konfliktu i s ministry své vlastní vlády, kteří o bodovém systému opakovaně hovoří.