Babiš: V Dukovanech se začne stavět v roce 2029, blok bude dokončen v roce 2036

Nový blok Jaderné elektrárny Dukovany se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Na tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš. Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022.
"Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu," uvedl předseda vlády. Na plány ČR rozšířit současné jaderné elektrárny si u Evropské komise stěžuje rakouská spolková země Horní Rakousy. V říjnu se na ni obrátila s požadavkem, aby je prověřila. Podle Babiše by mohla ČR využít v argumentaci téma změny klimatu. "Je to dobrá chvíle, abychom v Evropě za to bojovali. Samozřejmě některým státům se nebude líbit, že chceme stavět jádro, ale jsou státy, které vyloženě fungují na jádru," uvedl Babiš po večerní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, na které ho o jednání výboru informoval.
Přípravou stavby se budou příští týden zabývat ministři. "Budeme to v pondělí řešit na vládě, protože potřebujeme vylepšit komunikaci mezi jednotlivými resorty a analyzovat, jestli to budeme realizovat na základě zákona o veřejných zakázkách, nebo bychom zkusili speciální zákon," řekl novinářům s tím, že přípravy musí zrychlit.
Beneš: Čekáme až pět nabídek, cena nového zdroje bude 140 až 160 miliard Kč
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ve středu uvedl, že firma čeká od dodavatelů na stavbu nového dukovanského bloku až pět nabídek, z nichž každá bude mít 20 000 až 30 000 stran. "Poptávka by měla být připravena v červnu, bude mít řádově 5 000 stran," uvedl ředitel. Tendr chce podle něj ČEZ vypsat v druhé polovině příštího roku, nabídky čeká v roce 2021. Cenu nového zdroje odhadl řádově na 140 až 160 miliard Kč. Finální částka vzejde z výsledků výběrového řízení, uvedl Beneš.
Vypsání soutěže podle něj musí předcházet finální rozhodnutí o dodavatelském modelu. "Rámcová smlouva mezi státem a ČEZ je skoro připravená. Navazuje na ni prováděcí smlouva na první etapu, která by měla skončit závěrem výběrového řízení a uzemním rozhodnutím," dodal.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.
Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Otazníky nad cenou a termínem dokončení
Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy je představený plán velmi optimistický. "Finský reaktor má zatím zpoždění deset let, francouzský osm let. Nevím, na čem je založen předpoklad, že dokončit nejsložitější stavbu světa, kterou nedokázala v termínu Francie ani Finsko, dokáže Česko. Země, jež nezvládá dostavět dálniční síť," řekl.
"Uvedená cena je především závislá na tom, za jakých podmínek se ČEZ bude financovat. Bez státních garancí není reálné, aby bylo této ceny dosaženo. Zároveň termín pro dokončení stavby je podle nás až příliš ambiciózní, spíše nereálný. Stále si myslíme, že větší smysl by dávala výstavba malých modulárních reaktorů, a věříme, že v podmínkách tendru bude místo i pro firmy, které tyto technologie nabízejí. To by mohlo být přijatelné i pro minoritní akcionáře. Rovněž se domníváme, že pokud chce stát stavět velký blok, bude zapotřebí, aby ho stavěla firma 100% vlastněná státem," říká analytik Miroslav Frayer z Komerční banky.
"Nastíněný časový rámec a odhadovaná cena výstavby jsou v souladu s předchozími plány. Příznivé je vyjádření ohledně potenciálního zajištění rizika cen elektřiny a vyjádření ohledně závazku na ochranu minoritních akcionářů skupiny ČEZ," dodává analytik Petr Bártek z České spořitelny.
Zdroj: ČTK
Aktuality
