Evropské akcie se ve středu vrátily k růstu

Panevropský index STOXX Europe 600 ve středu vzrostl o 0,44 % na 390,54 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,31 % na 6 385,24 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,52 % na 5 511,45 bodu a německý DAX posílil o 0,52 % na 13 201,59 bodu.

Pozitivní informace o tom, že vakcína společnosti Pfizer má 95% úspěšnost a během několika dní bude předložena ke schválení americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), ve středu na akciových trzích pomohla rozptýlit obavy z rychlého šíření viru v Evropě i ve světě. Počet celosvětově hlášených úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 totiž v úterý dosáhl nového denního rekordu.

"Kdyby nějaká vakcína byla k dispozici třeba jen do prosince, bylo by to skvělé. Dopad však bude velmi okrajový. Investoři si uvědomují, že vakcína nakonec dorazí, ale poměrně brzy musí přijít nějaký další stimul, který by pomohl k tomu, abychom se dostali přes toto složité období. To by pak mohlo být katalyzátorem dalšího výraznějšího růstu," míní Chris Beauchamp ze společnosti IG.

Ze sektorů se ve středu opět dařilo odvětvím citlivým na ekonomickou situaci, jako jsou výrobci automobilů, banky, těžařské společnosti a maloobchod, které přidaly přes procento.

Hlavní středeční události v Evropě

• Tempo meziroční inflace ve Spojeném království v říjnu stouplo na 0,7 % z 0,5 % v září, čekalo se zvýšení na 0,6 %. Meziměsíčně se ceny nezměnily, čekal se 0,1% pokles po 0,4% růstu v předchozím měsíci. Meziroční jádrová inflace stoupla na 1,5 % z 1,3 %.
• Maďarsko vetovalo sedmiletý rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci, řekl ve středu maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť a Varšava v pondělí zablokovaly přijetí rozpočtu i plánovaný fond koronavirové pomoci a svůj krok tehdy zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v říjnu v meziročním srovnání znovu klesly o 0,3 %. Vyplývá to ze středeční finální zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. Byl tak potvrzen rychlý odhad z konce minulého měsíce. Loni v říjnu byla míra inflace v eurozóně 0,7 %. V celé EU spotřebitelské ceny v říjnu o 0,3 % vzrostly.
• Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.
• Věřitelé zkrachovalé německé společnosti Wirecard uplatňují pohledávky v hodnotě minimálně 12,5 miliardy eur. Uvedl to ve středu německý soud. Věřitelé vznesli své nároky na schůzce s insolvenčním správcem podniku v Mnichově.
• Země Evropské unie, které používají společnou měnu, by měly aktivitu hospodářství tvrdě zasaženého koronavirovými omezeními podporovat i v příštím roce. Ekonomické stimuly by měly být přesně cílené a jen dočasné, aby se státy po odeznění krize vrátily k dodržování dočasně pozastavených rozpočtových a dluhových pravidel. V rámci balíčku pravidelných podzimních hospodářských doporučení k tomu ve středu vyzvala Evropská komise (EK). Několik zemí eurozóny včetně Slovenska také upozornila, že v jejich rozpočtových plánech na příští rok jsou potenciálně problematická časově neomezená opatření.
• Polsko ze špionáže pro Čínu obžalovalo bývalého pracovníka své tajné služby a čínského občana, který pracoval pro telekomunikační firmu, uvedla ve středu agentura Reuters s odvoláním na mluvčí ministra pověřeného koordinací polských tajných služeb. Obžaloba proti Piotrovi D. a Wej-ťingovi W. byla podána 16. listopadu k varšavskému okresnímu soudu, uvedl mluvčí. Oběma mužům hrozí trest až 15 let vězení.
• Německá společnost Deutsche Börse má po nákupu většinového podílu v poskytovateli dat a analýz Institutional Shareholder Services (ISS) v plánu další větší dohody. Zaměřit se chce na akvizice za jednu až pět miliard eur a do roku 2023 zvýšit výnosy a zisk o deset procent. Investorům to ve středu řekl generální ředitel společnosti Theodor Weimer.
• Německu se díky silné podpoře vlády podařilo úspěšně proplout první vlnou pandemie nemoci covid-19, druhá vlna však vrhá stín na výhled ekonomického vývoje největší evropské ekonomiky. Země by tak měla být připravena nasadit v případě potřeby další fiskální podporu, dokud se neobjeví důkazy o trvalém oživení. Uvedl to ve své zprávě Mezinárodní měnový fond, který současně zlepšil výhled vývoje německé ekonomiky. Nyní čeká, že hrubý domácí produkt letos klesne o 5,5 procenta místo doposud uváděných šesti procent.
• Povolení provozu letadel Boeing 737 MAX v USA je prvním krokem k obnovení jejich celosvětového provozu. Pro Evropu však bude další provoz strojů Boeing 737 MAX záležet na rozhodnutí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), která je na amerických úřadech nezávislá. Ani po jejím souhlasu však nebude obnovení provozu okamžité, dopravci budou muset modifikovat systémy strojů, vycvičit posádky či přeškolit techniky. Ve středu to uvedla mluvčí tuzemské letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Celý proces u dopravců bude podle expertů trvat minimálně měsíc, možná déle. Smartwings mají nyní sedm těchto letadel, další měly převzít.

Výsledková sezóna

• Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk navzdory dopadům koronaviru zvýšil ve třetím čtvrtletí zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) o 39 % na 2,3 miliardy dolarů. To je lepší výsledek, než se čekalo. Podnik ve středu uvedl, že těžil z vyšších přepravních sazeb a také z levnější ropy. Firma je největším kontejnerovým dopravcem po moři a její hospodářské výsledky jsou považovány za ukazatel vývoje globálního obchodu.

Zdroj: CNBC, Reuters