Evropské trhy v pondělí po volatilním průběhu seance skončily v zelených číslech

Evropské akcie v pondělí sice začaly růstem, v průběhu dne se ale dostaly do červených čísel. Trhy negativně ovlivňovaly propad ceny ropy v USA a obavy investorů z výsledků firem, které už mohou být negativně ovlivněny pandemií covidu-19. Nakonec však akcie zakončily den s mírnými zisky.
Panevropský akciový index STOXX Europe 600 skončil se ziskem 0,67 % na 335,7 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,45 % na 5 812,83 bodu, německý DAX posílil o 0,47 % na 10 675,90 bodu a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,65 % na 4 528,3 bodu.
Hlavním faktorem ovlivňujícím vývoj na evropských akciových trzích byla v pondělí kromě koronaviru hlavně ropa. Cena severoamerické ropy WTI se totiž v průběhu dne propadala až o 38 % a květnový kontrakt, který vyprší v úterý, se tak obchodoval za cenu kolem 11 dolarů za barel.
Procentuální rozdíl v cenách ropy Brent a WTI se dostal na historické maximum, protože ropa Brent se v průběhu dne obchodovala za cenu kolem 26 dolarů za barel. Tento rozdíl je dán zejména tím, že omezení těžby ze strany zemí OPEC+ se týká ropy Brent, ale ropa WTI se v USA stále těží, přebytek nabídky rychle roste a skladovací kapacity rychle mizí.
Sektor základních materiálů v průběhu dne klesal nejvýrazněji, přičemž největší ztráty si připsaly společnosti Total, Royal Dutch Shell nebo BP.
Naopak největší nárůst zaznamenal sektor zdravotní péče, který jako celek rostl o 1,2 %. Akcie dánské společnosti Ambu přidaly 7,69 %, akcie italské firmy Amplifon pak přidaly přes 8,87 %.
Investoři s obavami očekávají výsledky společností za první kvartál a připravují se na nejhorší čísla od finanční krize v roce 2008. Analytici očekávají, že společnosti v indexu STOXX Europe 600 zaznamenají 20% propad výnosů, přičemž ještě nedávno očekávali růst o 10,5 %.
"Začínáme zjišťovat, jaká je dnes realita a co nám vlastně společnosti sdělují. Zdá se, že většina výhod vyplývajících z intervencí centrálních bank pominula a nyní se všechny oči upírají na škody, které utrpěly zisky společností," míní Richard Dunbar ze společnosti Aberdeen Standard Investments.
Hlavní pondělní události na evropských trzích
- Na 200 000 majitelů aut s naftovým motorem přijalo odškodné, na kterém se německá automobilka Volkswagen už v únoru dohodla s německým svazem VZBV. Právě ten celkem asi 260 000 vlastníků dieselů ve sporu o podvodné měření emisí zastupoval. Volkswagen to podle agentury Reuters uvedl ve svém pondělním sdělení.
- Míra nezaměstnanosti na Slovensku v březnu vystoupila na 5,19 % z únorové hodnoty 5,05 %. V pondělí o tom informovalo Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které na Slovensku řídí úřady práce. Právě v březnu v zemi propukla pandemie choroby covid-19. Slovenské ministerstvo financí minulý týden odhadlo, že kvůli dopadům koronaviru zaměstnavatelé letos na pětimilionovém Slovensku zruší 88 000 pracovních míst.
- Po více než měsíční přestávce vynucené šířením koronaviru se v pondělí opět rozběhly rozhovory o budoucích vztazích Evropské unie a Británie. Vyjednávací týmy v čele s Michelem Barnierem a Davidem Frostem se na dálku prostřednicvím videokonferencí pokoušejí sblížit v mnoha ohledech stále velmi rozdílné postoje obou stran. Šéf unijních vyjednavačů Barnier seznámí veřejnost s výsledkem nového kola v pátek po jeho skončení, uvedl v pondělí mluvčí Evropské komise.
- Nezaměstnanost v Evropě by se v příštích měsících mohla kvůli koronavirové krizi téměř zdvojnásobit. V ohrožení by se kvůli škrtům, snižování mezd a pracovních hodin mohlo ocitnout asi 59 milionů pracovních míst. Odhadují to analytici poradenské společnosti McKinsey.
- Angela Merkelová opětovně varovala před unáhleným návratem k běžnému hospodářskému životu. Po pondělním jednání vládního výboru pro koronavirus na tiskové konferenci německá kancléřka řekla, že zlepšující se bilance počtu nemocných může být klamná, proto je nezbytné nadále zachovat disciplínu a dodržovat karanténní opatření.
- Španělská ekonomika by letos mohla vykázat pokles o 6,8 až 12 %, odhaduje tamní centrální banka. Rozhodující podle ní bude, zda opatření na omezení šíření koronaviru zavedená v polovině března budou platit osm, nebo až 12 týdnů. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
- Německá ekonomika je v hluboké recesi a její rychlé oživení není podle německé centrální banky příliš pravděpodobné. Omezení kvůli šíření koronaviru totiž mohou ještě dlouho zůstat v platnosti, než se najde medicínské řešení typu vakcíny. Centrální banka to v pondělí uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě.
- Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.
- Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur. Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.
- Bratislavská továrna německé automobilky Volkswagen v pondělí částečně obnovila výrobu vozidel, kterou kvůli dopadům koronaviru přerušila 17. března. Řekla to mluvčí závodu Lucia Kovarovič Makayová. Volkswagen na Slovensku znovu spustil výrobní linky sportovně-užitkových vozů (SUV) Porsche Cayenne, produkce dalších SUV a malých městských aut včetně elektrického automobilu Škoda Citigo zůstává odstavena.
Zdroj: CNBC, Reuters
Aktuality

