Dokáží fondy odlákat peníze z bank?
Podílové fondy zažily po finanční krizi a následné recesi velký odliv peněz. Postupně se sice zastavil, v nejisté době však mnozí investoři dále sázejí spíše na úspory v bankách. Nebo začali investovat sami. Změní na tom něco pokles úrokových sazeb a případná nabídka nových fondů? Třeba realitních či komoditních?
Panika po pádu americké investiční banky Lehman Brothers se dotkla i drobných českých investorů, patřících většinou mezi konzervativní až velmi konzervativní. Pocítily ji totiž i oblíbené fondy peněžního trhu, které mnozí investoři považovali za stejně bezpečné, jako jsou úspory v bankách.
Když však jejich aktiva v panice kolem Lehman Brothers klesla, vyděšení domácí investoři je často - někdy s dalšími fondy – prodali. Nedočkali se tak doby, kdy se kurz podílových listů řady peněžních fondů vrátil na původní výši, nebo ji i překonal.
Vzhledem k obavám z dalšího vývoje světové ekonomiky a finančních trhů tak mnozí drobní investoři nevyužili příznivý vývoj cen akcií, dluhopisů nebo komodit v minulém a částečně i v tomto roce a stále vyčkávají. Naznačují to i výsledky členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT), kteří spravují většinu fondů nabízených v ČR.
Objem majetku, který tyto fondy spravovaly, klesl z 315 miliard korun koncem roku 2007 na 213 miliard korun v 1. čtvrtletí 2009. Pak se víceméně stabilizoval. Koncem září spravovaly tyto fondy aktiva za 243,95 miliardy korun, prakticky stejně jako v závěru června.
Část investorů, keří se bojí přímých investic, by si možná koupila fondy znovu, mají však v živé paměti výkyvy na finančních trzích. Když navíc některé banky ještě relativně nedávno nabízely spořicí účty s úrokem někde mezi 2 až 3 procenty, nebylo v jejich případě co řešit.
Podle statistik AKAT klesl od konce roku 2007 do závěru letošního září objem majetku ve fondech peněžního trhu ze 107,85 na 71,84 miliard korun. Dluhopisové fondy si pohoršily ze 36,23 na 32,95 miliardy korun, zajištěné fondy ze 64,72 na 56,90 miliard korun, akciové fondy ze 48,03 na 36,60 miliardy korun. I smíšené fondy zaznamenaly odliv majetku, a to z 38,53 na 30,74 miliardy korun, zatímco fondy fondů přišly zhruba o čtyři miliardy korun. Jediným vítězem jsou nemovitostní fondy. Jejich majetek mírně vzrostl, činí však jen 1,42 miliardy korun.
Na trzích dál panují obavy nahrávající spořicím produktům. Nízké úrokové sazby a spekulace, že v řadě vyspělých zemí nějakou dobu zůstanou dole, vedou ovšem k tomu, že úročení spořicích a jiných účtů v bankách klesají.
Řada investorů zvažuje, co dál. Je oživení globální ekonomiky trvalejší, nebo přijde, jak varují skeptici, druhé dno recese? Správná odpověď na tuto otázku by přinesla i radu, zda investovat do odvětví těžících z růstu ekonomiky, nebo naopak defenzivnějších.
Často se hovoří o tzv. novém normálu, situaci, kdy vyspělé ekonomiky porostou kvůli vysokým dluhům pomaleji než dosud, přičemž jedním z řešení, jak odmazat dluh, může být růst inflace. Jedním z doporučení je proto investovat do akcií kvalitních firem se silným postavením na trhu a zajímavými dividendami. Případně fondů, zaměřených na akcie těchto firem.
