Může euro ohrozit světovou nadvládu dolaru?

Josef Kohout (WOOD & Company)

Euro může v dlouhodobém horizontu představovat výzvu pro globální dominanci amerického dolaru, ale zatím mu chybí klíčové předpoklady. K posílení své pozice by muselo získat významnější roli jako rezervní měna, což by vyžadovalo hlubší integraci kapitálových trhů – akciových i dluhopisových – a jednotnou fiskální politiku v rámci EU.

Důležitým faktorem je i konkurenceschopnost evropské ekonomiky. A právě v této oblasti si EU, zejména Německo, svou energetickou politikou spíše podkopává vlastní pozici. Odklon od jaderné energetiky bez odpovídající náhrady stabilními zdroji vede k vysokým cenám elektřiny, která je zásadním výrobním vstupem. Tyto náklady snižují atraktivitu Evropy pro dlouhodobé investice i průmyslovou výrobu. Z toho nejvíce těží Čína, která díky levnějším vstupům stále agresivněji konkuruje. Zejména v automobilovém sektoru, který je pro EU klíčový.

Americký dolar zůstává hluboce zakořeněn ve světovém obchodě. Komodity jako ropa, zlato nebo pšenice se obchodují primárně v dolarech, což udržuje trvalou globální poptávku po americké měně. Přes 80 % mezinárodních transakcí probíhá v dolarech a významná část globálního dluhu je v něm také denominována. Rizikem pro dolar zůstává rostoucí dluh americké vlády, který je v současnosti jedním z nejvíce sledovaných faktorů a způsobuje americké měně výrazné ztráty. I přes rizika ale věřím, že dolar bude nadále hrát hlavní roli v mezinárodním finančním systému.

Ondřej Hartman (FXstreet.cz)

Euro má možnost přilákat investory a správce aktiv, kteří kvůli bobtnajícímu americkému dluhu budou chtít diverzifikovat svá portfolia do jiných stabilních měn. Zejména centrální banky mohou slyšet na velice likvidní trh se stabilním zadlužením i inflací, který již nyní nenajdou jinde na světě, a směnit stovky miliard dolarů do evropské měny, dluhopisů i akcií. Evropský měnový blok ale bude potřebovat zvýšit ekonomický růst, který by Evropské centrální bance umožnil držet atraktivní reálné úrokové sazby. Uvolnění německé fiskální brzdy by mohlo euru pomoci s růstem, likviditou i výší úroků, zatímco rizikovější státy (Itálie, Francie) by dále držely dluh i inflaci pod kontrolou.

Co se týče amerického dolaru jako prostředku směny, v dohledné době nevidím prostor pro jeho ohrožení ze strany eura. Asie a Latinská Amerika mezi sebou i se světem obchodují primárně v dolarech a nemají důvod na tom nic radikálně měnit, byť část obchodu zemí eurozóny s těmito ekonomickými centry je již fakturována a placena v eurech. Tento trend začal již před pandemií, postupuje ale pomalu a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu obchodní zvyklosti ani ceníky ze dne na den nezmění.

Historicky tu byly návrhy zemí BRICS nebo Íránu, aby se obchodovalo s ropou v eurech nebo jiných měnách. Dosud ale nebyly podniknuty žádné konkrétní kroky. V eurech se neobchodují takřka žádné komoditní kontrakty s globálním dosahem a v dohledné době se na tom pravděpodobně nic nezmění. V oblasti průmyslových komodit lze pro dolar cítit výzvu spíše ze strany čínského jüanu.

Jiří Tyleček (XTB)

Euro má potenciál v dlouhodobém horizontu posílit svou mezinárodní roli, ale ohrožení globální dominance amerického dolaru bude záviset na splnění řady podmínek. Geopolitická fragmentace může tento trend urychlit. Stěžejní ale bude další vývoj americké ekonomiky a jejího zadlužení. Ztráta důvěry investorů v dolar může nastat znenadání a v takovém případě by se kapitál rychle přesouval do oblastí s lepším poměrem mezi výnosem a rizikem. Tento proces by mohl dominanci dolaru rychle narušit.

Klíčovou překážkou větší role eura zůstává roztříštěnost kapitálového trhu eurozóny a absence společného "bezpečného aktiva" srovnatelného s americkými státními dluhopisy. Hlubší finanční integrace by mohla výrazně zvýšit atraktivitu eura jako rezervní měny. Rozšíření využití eura v mezinárodním obchodě by pak dále posílilo jeho status. Pokud ale chce euro vážně soupeřit s dolarem, musí nabídnout ekonomickou sílu, kterou v posledních letech spíše ztrácí.

Nyní se tak zdá, že euro není připraveno převzít otěže. Chybí ekonomické reformy, politická jednota, ekonomická síla a další faktory potřebné pro budování úspěšné rezervní měny. Přesto může význam eura postupně narůstat, zejména pokud dojde k prohloubení krize dolaru. Mezinárodní obchod by hledal alternativy a euro by mohlo být v rámci konkurence v systému mezinárodních měn připraveno nejlépe. V případě krize dolaru by ale kapitál zřejmě směřoval i do reálných aktiv, do zlata i kryptoměn, pouze v menší míře pak také do dalších fiat měn.

Pavel Kohout (Algorithmic SICAV)

V dlouhodobém horizontu je možné leccos, zatím se ale zdá, že podíl dolaru na mezinárodních transakcích spíše roste. Podle údajů ze systému SWIFT jich zajišťuje téměř polovinu, zatímco podíl eura klesl pod čtvrtinu. Další potenciální konkurent, čínský jüan neboli renminbi, má okolo pěti procent (protože stále ještě není plně konvertibilní; chybí konvertibilita na kapitálovém účtu, kterou se čínská vláda stále bojí zavést).

Uvedené podíly patrně souvisejí s klesající rolí EU ve světové ekonomice. Podíl USA na světovém HDP se od roku 2000 pohybuje v rozmezí 24–27 % a letos dosahuje zhruba 27 %, což odráží stabilní růst americké ekonomiky. Naproti tomu podíl EU na světovém HDP zaznamenal mírný pokles z přibližně 22 % v roce 2000 na 17,6 % v roce 2025.