Kdo bude nejvíce těžit z datové revoluce?
Únik dat z amerických úvěrových registrů Equifax sice nebyl úplně výjimečnou událostí, nešlo ani o největší problém podobného typu, pokud jde o objem dat, ale jeho závažnost spočívala v hodnotě údajů, které mohli hackeři využít. V čem je vlastně ona tak často zmiňovaná hodnota dat a jaká je jejich budoucnost?
Společnost Equifax shromažďuje informace o více než 800 milionech spotřebitelů z řad jednotlivců a přes 88 milionech společností po celém světě. V období od května do července 2017 se údaje o 143 milionech lidí dostaly do rukou útočníků, kvůli čemuž firma čelí žalobě o zhruba 70 miliard USD. Podobné útoky se v poslední době objevují celkem často. Jedním z největších byl v uplynulých letech případ společnosti Yahoo!, u níž v roce 2013 došlo k úniku dat asi jedné miliardy uživatelů.
Kdo na tom nejvíce vydělá?
Tyto události a jejich rostoucí počet upozorňují na rostoucí váhu dat a jejich soukromí, zabezpečení a důležitost. V současné informační době se totiž data stávají moderním ekvivalentem ropy. Otázkou zůstává, kdo budou vítězové a poražení, když se tato datová revoluce naplno rozhoří. Odpovědět lze až poté, co zjistíme hodnotu dat z hlediska jednotlivců, firem a vlád.
Jednotlivci jsou vlastníky svých dat a sdílejí je se souhlasem, bohužel často bez dostatečných informací. Většinou to dělají s určitým úmyslem, za účelem získání zboží, služeb, bezplatných aplikací nebo softwaru, ale bez jakékoli finanční náhrady. Nejvyšší soud v Indii 17. srpna rozhodl o právu na soukromí jako "základním právu" každého občana. To dává lidem možnost ústavně zaručenou cestou podnikat opatření na ochranu před zneužitím dat a jejich neoprávněným shromažďováním a zároveň komplikuje neodpovědné sdílení dat.
Na datové revoluci nejvíce vydělají firmy. V roce 2006 byly nejcennějšími společnostmi na světě energetické a ropné giganty, v posledních letech jsou to ale firmy jako Apple, Facebook, Amazon nebo Microsoft. Tyto společnosti fungují jako sběrači dat, z nichž mohou realizovat zisky skrze jejich prodej reklamním firmám, které se chtějí zaměřit na konkrétní segmenty, dále ovlivňovat chování spotřebitelů a lépe řídit cenovou nabídku. Vlády pak mohou díky datům ovlivňovat život obyvatel třeba kvalitnějším řízením systémů sociálního zabezpečení a podobně.
Co jsou data?
Globálně je denně vyprodukováno okolo 2,5 trilionu bajtů, přičemž 90 % všech dat bylo vytvořeno za poslední dva roky. Pro určení hodnoty pro zúčastněné strany je důležité rozlišovat mezi údaji, obsahem a informacemi. Samotné údaje (data) jsou jednoduchá, syrová a neorganizovaná fakta sestávající ze základních informací o jednotlivcích (basic subscriber information, BSI), transakčních údajích a údajích o obsahu. Transakční data jsou informace týkající se komunikace, jako jsou IP adresy, informace o zařízeních využívaných jednotlivci a podobně, údaje o obsahu představují smysl či obsah komunikace.
BSI a transakční data jsou známé jako data bez obsahu a jejich význam byl donedávna považován za méně důležitý. V poslední době se tento pohled změnil a právě BSI a transakční data, pokud jsou utříděné, zpracované a dané do kontextu, se stávají informacemi, které jsou využívány firmami při rozhodovacích procesech.
Data mohou být dělena také podle stupně otevřenosti nebo soukromí, což závisí na místních a společenských normách. Veřejná data jako jméno, věk, pohlaví nebo adresa jsou dostupná všem, ostatní jen určeným osobám (může se to lišit podle země). Údaje o příjmech jednoznačně patří mezi soukromá data, stejně jako například volební preference. Většinou jde o údaje, které jsou nezávislé a nepřístupné vládám (s určitými výjimkami) a firmám.
Neexistuje praxe ani standardní vzorec, které by stanovily hodnotu dat, ale stále více zemí si uvědomuje obrovskou hodnotu, kterou vytváří ekonomika založená na datech. Podle Evropské komise bude do roku 2020 hodnota personalizovaných dat kolem 1 bilionu eur, což je téměř 8 % HDP EU.
Vzhledem k současným trendům bude konflikt mezi hodnotou dat a soukromím narůstat. Základní otázkou se stane to, kdo data vlastní a kdo na ně má právo jako na duševní vlastnictví. Hodnota datové ekonomiky roste a lidé musejí mít možnost využívat výhody vlastních generovaných dat. Jejich hlavní hodnota spočívá v pochopení, předvídání a ovlivňování chování jednotlivců, přičemž právě to může být také nebezpečné. Svět je stále více on-line a zaměřený na data. Problematiku dat a jejich otevřenosti je potřeba řešit mnohem naléhavěji, ne pouze sledovat a vyhodnocovat údaje s cílem zpeněžení jako u běžných komodit.
Zdroj: World Economic Forum
