Co o nás ví Google? Co chce!
Funkce jménem Location History v přístrojích se systémem Android vypadá možná nevinně, pouze jako další nepotřebná pitomost pro lidi beznadějně závislé na každé digitální novince. Ve skutečnosti je to dobře maskovaný špion Googlu, jenž má za úkol na vás prozradit svému řídícímu důstojníkovi v Mountain View cokoli. A zdaleka se neomezuje na to, co mu sami řeknete.
Za chvíli přijde jaro a s ním slunné víkendy. Jen si to představte, je příjemná sobota, po snídani sednete na kolo a dojedete do nejbližšího cykloservisu pro nový gelový potah na sedlo. Pak odfrčíte po cyklostezce na trase Podolí-Modřany-Zbraslav až do Vraného nad Vltavou, v tamní kavárně si dáte dvojité espresso, a protože začne pršet, svezete se zpátky vlakem. Za celou dobu nepotkáte nikoho známého, a přece o vašem kompletním programu ten den dobře ví kdejaký ajťák, marketingový manažer, případně policajt. Stačí, abyste s sebou měli telefon, tablet či podobné zařízení od Googlu.
Klíč je v Location History
Fígl je ve zdánlivě neškodné funkci zvané Location History. Je to pozůstatek softwaru známého jako Google Latitude, jenž od roku 2009 umožňoval uživatelům neustále informovat svět o tom, kde se zrovna nacházejí. Nějaká inovativní mysl v Googlu přišla na nápad prezentovat tenhle orwelliánský nápad jako službu, ačkoli její low-tech ekvivalent je již po léta využíván na lidech odsouzených k domácímu vězení. Ale protože to bylo přece jen trochu moc, chlapíci od Larryho a Sergeye zmíněný Google Latitude v roce 2015 zrušili a navlékli to šikovněji, konkrétně jako Your Timeline.
Tento software umí rozpoznat GPS údaje včetně nadmořské výšky, rychlost pohybu, atmosférický tlak, zda jste připojeni k wi-fi plus signály okolních wi-fi sítí, nakolik je váš přístroj nabitý a zda ho právě dobíjíte, bluetoothové signály, které s vámi z okolí komunikují (případně jen chtějí komunikovat). O ničem z toho většinou nemáte ani ponětí.
"Je to daleko širší záběr dat, než jaký by člověk u Location History očekával," řekl serveru Quartz William Budington, jenž má na starosti otázky bezpečnosti v neziskovce Electronic Frontier Foundation, která se o takové věci zajímá.
Z kombinace uvedeného je telefon také schopen odhadovat, co zrovna děláte, tedy zda jdete, jedete na kole nebo vlakem. A co více, všechny tyto informace váš telefon předává Googlu ke zpracování. Cílem je nabízet vám reklamu, o níž si Google a jeho algoritmy myslí, že vám nejvíce vyhovuje. Když však půjde do tuhého, smí firma vaše informace předat úřadům či policii (nebo, ve zcela divokých případech, je může poskytnout i jiným třetím stranám za účely ještě temnějšími; to sice nesmí, ale může). No, nekupte to.
Záměrný klam
Nastavení této "služby" ukazuje, že nejde o náhodu a že Google dobře ví, co dělá, a velice mu leží na srdci (má Google srdce?), kam až si může z právního hlediska dovolit zajít. Kdyby se špionský program spustil sám třeba při zapnutí telefonu, bylo by to zjevně přes čáru. Proto kluci inženýrští vymysleli způsoby, jak vás nalákat, abyste do pasti vlezli sami (princip opt-in se tomu říká po jejich).
Tak třeba máte v telefonu dostupnou složku zvanou "Places", kde máte uložené fotky. Google se vás mile zeptá, zda je chcete seřadit podle míst, která jste navštívili (rozumí se podle těch, kde jste řečené fotky pořídili). Klik, a vezete se, protože v tu chvíli začíná Location History monitorovat výše popsaným způsobem vše, co děláte.
Podobně Google Maps vyhrožují, že nebudou řádně fungovat, když si nezapnete Location History. To prý proto, aby Google mohl lépe nabízet směrování vaší jízdy z bodu A do bodu B (což je, mimochodem, na hraně idiocie). Aby zkrátka Google lépe chápal, že potřebujete najít cestu z Mariboru do Lublaně, musí vědět, že dnes jste byli v tom a tom obchodu. Fakt, Larry?
Jako Facebook
A to nejlepší nakonec. Google vás sice takto vláká do režimu opt-in, ale již vám neřekne ani jednu ze tří následujících klíčových věcí. Zaprvé, jaká data o vás sbírá, zadruhé, že je okamžitě posílá "domů" k marketingovému zpracování. A zatřetí, že když Location History funguje, mají k jejím datům přístup všechny aplikace Googlu, nikoli jen ta, kvůli které jste ji zapnuli. Je to podobný trik, jako když Facebook uloží cookie, která sleduje vše, co děláte on-line, ať již později jste na Facebooku, nebo nikoli. Také tajně, pochopitelně.
To celé bychom dokonce vůbec nevěděli, nebýt redakce webu Quartz, jež provedla sérii poměrně komplikovaných pokusů a měření, jimiž zjistila, jaká data Google kdy z přístrojů odesílá.
Tak se tedy věci mají. Není náhodou načase, aby technologické superfirmy převzaly od relativně nevinných chemiček a zbrojovek nálepku sekulárního ďábla?
