Krátké zamyšlení nad předurčeností života
Lidé milují hollywoodské filmy, ve kterých se hrdinové ze společenského dna šplhají na vrchol. Věří, že když si půjdou za svými sny, nakonec se jim tyto splní. Ale dost bylo pohádek, nohama zpět na zem, píše blogger John Hubbuch pro Wednesday Journal.
Člověk je při narození - slovy německého filozofa Martina Heideggera - vržen do světa a musí pracovat s tím, co má. To, že se někdo narodí do rodiny bohatého průmyslníka a jiný do chudé rodiny v rozvíjejícím se světě, je dílem náhody. Každý navíc dostane do vínku jiné předpoklady, nadání.
K tomu je potřeba připočítat to, že minimálně během prvních deseti let života jsou takřka všichni závislí na svém okolí, které zároveň každého jedince formuje.
Teprve když je člověk schopný postavit se na vlastní nohy, začíná sám psát svůj život. Jenže v mnoha případech je již pozdě. Budoucnost je z velké části určována minulostí a vymanit se z ní není jednoduché.
Každý chce věřit, že je to jen a pouze on, kdo rozhoduje o svém životě. Ve skutečnosti jsou však lidé ve většině případů jen tichými pozorovateli toho, o čem bylo dávno rozhodnuto, případně pozorovateli náhodných dějů. Faktor náhody (být ve správnou chvíli na správném místě) je totiž často tím, co dokáže zásadně změnit naše budoucí kroky, ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
Zdroj: Wednesday Journal
Aktuality
