10 technologických průlomů roku 2020
Technologie mění naše životy. Každým rokem se zdokonalují a přibývají nové, které mohou znamenat průlom nejen v samotném technologickém odvětví, ale i v mnoha dalších oblastech života. MIT Technology Review sestavil desítku zásadních technologií letošního roku.
1. Kvantový internet
Mohlo by se zdát, že nezbytným předpokladem kvantového internetu je síť kvantových počítačů. Opak je pravdou. Jakkoli to zní zvláštně, tyto dvě technologické inovace nejsou jedna na druhé závislé. V případě kvantového internetu lze totiž podle odborníků používat jeho jednotlivé schopnosti dříve, než bude dosaženo konečného stádia vývoje.
Jedním z největších přínosů kvantového internetu má být posílení bezpečnosti. "Kvantový internet by měl umožnit bezpečnou výměnu informací pomocí kvantové superpozice stavů uložených v kvantových pamětech. Ty se zásadně liší od binárních pamětí používaných v konvenčních počítačích," vysvětlují experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
2. Hyperpersonalizované zdravotnictví
Některá onemocnění jsou tak vzácná, že nejsou dostatečně prozkoumaná, aby bylo možné s nimi bojovat. To má změnit možnost "naprogramovat" léky nové generace na základě identifikování chyby v DNA, jež nemoc vyvolala.
Unikátní genetická mutace byla příčinou problémů i u Mily Makovecové z amerického Colorada. Lékaři stav dívky, jež by jinak s největší pravděpodobností zemřela, stabilizovali prostřednictvím léku založeného na vytvoření části RNA, která jejímu tělu umožnila vyrábět klíčovou bílkovinu, jejíž produkci mutace blokovala.
3. Digitální peníze
Jednou z velkých zpráv loňského roku bylo oznámení nové digitální měny z dílny Facebooku. Nemělo jít o klasickou kryptoměnu, nýbrž o digitální platidlo kryté hotovostí v koši měn. Proti projektu se postavili regulátoři, takže Facebook koncept měny mění, mezitím ovšem centrální banka Číny oznámila, že zrychlí přípravu vlastní digitální měny, která by mohla nahradit papírové peníze. Vznik digitálního jüanu by přitom podle některých odborníků mohl být posledním hřebíčkem do rakve nadvlády amerického dolaru.
4. Přípravky proti stárnutí
Do fáze testování na lidech se dostávají první přípravky, jejichž úkolem je prodloužit lidský život, respektive zpomalit proces stárnutí. Úlohou látek, které se nazývají senolytika, je eliminace takzvaně senescentních buněk, tedy buněk, které se přestávají dělit, a tím způsobují degradaci lidského těla. Americká společnost Alkahest pak pro změnu testuje možnost využívání složek krve mladých lidí s cílem omezit postup Alzheimerovy choroby u starších osob.
5. Vývoj léků pomocí umělé inteligence
Tým vědců z MIT letos oznámil objev antibiotika halicin, které zabírá proti celému spektru rezistentních bakterií. Nejzajímavější ale na této zprávě je, že k tomuto objevu dospěli za pomoci umělé inteligence, jež využila takzvaného strojového učení. Jak? Vytvořili databázi dvou a půl tisíce přípravků a přírodních sloučenin s informacemi o jejich schopnosti bránit růstu bakterie Escherichia coli. Ve chvíli, kdy systém došel ke klíči k identifikaci účinného antibiotika, do databáze přidali dalších šest tisíc látek. Algoritmus poté předchozí zjištění aplikoval i na tyto látky a mezi nimi identifikoval právě halicin, původně vyvinutý pro léčbu cukrovky.
6. Satelity pro přístup k internetu
Nejambicióznějším projektem satelitního internetu je Starlink Elona Muska. Společnost SpaxeX amerického podnikatele chce na oběžnou dráhu Země v tomto desetiletí poslat 4,5krát více satelitů, než kolik jich na orbitu naší planety člověk umístil od doby Sputniku.
V éře raketoplánů vyšlo dopravení satelitu na oběžnou dráhu Země na více než 54 000 USD/kg, raketa Falcon 9 Muskovy společnosti SpaceX se s cenou dostala na 2 700 USD/kg. Aktuálně kolem Země obíhá více než 400 satelitů Starlink, celkem jich ale má být 42 000.
7. Kvantové počítače
Společnost Google loni představila kvantový počítač Sycamore s výpočetní silou 53 qubitů, který dokázal provést výpočet, který by nejvýkonnějšímu superpočítači světa trval deset tisíc let, za 200 vteřin. Na oznámení firmy Google ihned zareagovala společnost IBM, která uvedla, že ve skutečnosti lze podobného výsledku na klasickém systému dosáhnout nejhůře za dva a půl dne. Ať je pravda jakákoli, doba kvantových počítačů se blíží. Google tvrdí, že bude v dohledné době schopný zkonstruovat počítač s výkonem sto až tisíc qubitů.
8. Lokálně fungující umělá inteligence
Pokročilá umělá inteligence ve většině případů potřebuje ke správnému fungování spojení se serverem, na němž běží klíčové algoritmy. To vede k zatěžování přenosových sítí, a tedy i k růstu produkce skleníkových plynů. Společnosti proto představují řešení, díky kterým může umělá inteligence fungovat lokálně.
Společnost Google loni oznámila, že nově služba Google Assistant může fungovat na telefonu i bez spojení se vzdáleným serverem. Podobně hlasová asistentka Siri od Applu funguje od iOS 13 lokálně na zařízení uživatele.
9. Pokročilá anonymizace osobních údajů
Osobní údaje uživatelů jsou anonymní jen do té doby, než se je někdo rozhodne deanonymizovat. Řešením, k němuž se přiklání stále více firem, je takzvaná diferenční ochrana soukromí neboli použití datového šumu. Jak vysvětluje Google, "při použití diferenční ochrany soukromí je složité zjistit, zda je jedna konkrétní osoba členem datové sady, protože výstup konkrétního algoritmu bude vždy v podstatě stejný bez ohledu na to, zda jsou zahrnuty, či naopak vyloučeny informace o konkrétní osobě." Na druhou stranu ale společnosti musejí pracovat také s tím, že přidání šumu do souboru údajů může snížit jeho užitečnost.
10. Určení vlivu změn klimatu na živelní katastrofy
Když loni v září tropická bouře Imelda zasáhla Houston, vědci prakticky okamžitě potvrdili, že jednou z jejích příčin byla změna klimatu. Pomocí počítačových simulací došli mimo jiné k závěru, že v jejím důsledku byla o 28 % ničivější.
Vědci se ke spojování konkrétních přírodních katastrof se změnou klimatu dosud stavěli rezervovaně, velká data a nové analytické nástroje jim ale umožňují s vysokou mírou přesnosti nasimulovat různé scénáře s množinou proměnných a na jejich základě určit, jak výrazně změna klimatu extrémní projevy počasí ovlivňuje.
Zdroj: MIT Technology Review
