Bordeaux 2007, poslední investiční možnost je za dveřmi!

Dva roky čekání jsou za námi a na trh míří tolik diskutovaný ročník 2007, ročník, který nemá takovou kvalitu a potenciál jako 2005 nebo 2006, na druhé straně ale ročník příjemných, ovocnějších vín, kde hlavně rozumná cena a brzká pitelnost podporují zájem spotřebitelů!
Proč nakoupit vína z ročníku 2007 právě teď
V první řadě je to poslední šance na nejnižší cenu, vína se v průběhu ledna – dubna postupně dostanou do standardní distribuce a potom bude jejich cena o 30 – 40 % vyšší než při uvedení na trh!
Možnost pít tato vína v poměrně mladém věku, což není u Bordeaux obvyklé a má to opět vliv na výsledný pocit při konzumaci vína /čím je víno starší, je přirozeně dražší a i pokud ho nakoupím za dobrou cenu třeba při nákupech En Primeur, dlouhé čekání moji investici neúměrně prodražuje/.
Při uvedení na trh v ČR existuje ojedinělá možnost většinu vín ochutnat a vybrat si tak podle své chutě to nejlepší, co se nabízí i vzhledem k aktuální ceně!
Aktuální cena
Ceny, které budou prezentovány před uvedením na trh, budou paradoxně poprvé od roku 1999, kdy se uváděl na trh ročník 1997, výhodnější než při nákupech En Primeur! Když totiž zvážíme cenu peněz a kurzový rozdíl, musel by ročník 2007 zaznamenat nárůst minimálně 22 % /8 % p.a. ze vstupní investice a cca 10 % kurzový rozdíl/. Jelikož cena je však vyšší v průměru pouze o cca 15 %, znamená to vlastně zvýhodnění pro nákup před uvedením na trh až o 7 %!
Možnost degustace a výběru vín
V Praze se 11.12. a 12.12. představí více než čtyřicet vín té nejvyšší úrovně přímo majitelé jednotlivých Château a umožní zájemcům objednat omezené množství ještě před uvedením na trh přímo ze sklepů jednotlivých vinařství! /odhad cen vín cca 400 – 1 500 Kč/láhev/.
Hodnocení vín při původních degustacích En Primeur v dubnu 2008, které vám může poskytnout základní vodítko při konečném výběru:
Saint-Emilion a Pomerol
Degustace v Pomerolu znamenala zřejmě největší zklamání během celého týdne. Jednotlivá vína byla velice nevyrovnaná a velmi nízká úroveň vyzrálosti Cabernetu Franc se leckde negativně podepsala na konečné kvalitě. Pokud bychom chtěli najít opravdu zajímavá vína, potom můžeme doporučit příjemně ovocné a pestré Ch. L’Evangille nebo delikátní Vieux Château Certan. Svoji vysokou úroveň si udrželo i Ch. La Conseillante a bez ambicí není ani Ch. Gazin.
Saint Emillion nabízí daleko rozsáhlejší výběr a svojí celkovou kvalitou letos příjemně překvapil. Opět i zde platí, že vína s menším obsahem Cabernetu Franc postavená na jemnosti a ovocnosti předčila ostatní. V souboji 1er Grand Cru Classé A je letos jasným vítězem Ch. Cheval Blanc, mezi dalšími víny nás zaujalo Ch. Angélus, Ch. Figeac nebo Ch. Troplong Mondot. Mezi vína s dobrým poměrem mezi kvalitou a cenou by ještě stálo zařadit Ch. Beau-Séjour Bécot a Ch. Canon La Gaffelière.
Saint-Julien, Saint-Estèphe, Pauillac
Degustace vín z těchto tří skvělých oblastí je vždy velkou výzvou. Při pohledu na celkovou kvalitu je třeba říci, že jedině Saint Julien si udržel soudržnost a vyrovnanost mezi jednotlivými víny. Překvapením potom byla kvalita některých vín v Saint Estèphe, kde i přes velice náročný ročník byla vína poměrně pitelná a vstřícná. Nejvíce nevyrovnanou oblastí se tak stal Pauillac, kde rozdíly byly opravdu propastné a hlavně mnoho vín postrádalo tradiční styl této oblasti!
Pokud se podíváme na jednotlivé producenty, prvním překvapením byl souboj mezi víny 1er Grand Cru Classé, kde vína ze Ch. Lafite Rothschild a Mouton Rothschild předčila svého rivala ze Ch. Latour.
Mezi dalšími víny nás potom zaujalo skvělé Ch. Ducru Beaucaillou, tradiční Léoville Barton, dlouhé a extraktní Pontet Canet i jemné a delikátní Ch. Pichon Comtesse. Mezi příjemná překvapení lze zařadit Ch. Les Ormez de Pez nebo Ch. Calon Ségur ze Saint Estèphe.
Mezi druhými víny nás potom nejvíce oslovilo Les Forts de Latour a s ohledem na předpokládanou cenu i La Croix de Beaucaillou. sklep Château Latour.
Margaux
Samotná degustace byla opravdu náročná. Když pomineme Ch. Margaux, které si udrželo svůj tradičně vysoký standard a navíc vyprodukovalo skvostné bílé víno, bylo to opět jako na houpačce… Již velice diskutabilní Ch. Palmer napovědělo, že letos to nebude lehká práce.
Ve vínech se velice obtížně hledá jejich elegance a finesa, zvláště vína s větším obsahem Merlotu potom postrádají hloubku a pestrost.
Pokud se podíváme na konkrétní producenty, asi nejlépe se s nepřízní osudu vypořádalo Ch. Rauzan Ségla, Ch. Brane Cantenac a Ch. Lascombes. Mezi další výrobce, jež snesou výraznější hodnocení bychom ještě mohli zařadit Ch. Malescot Saint Exupéry, Ch. Giscours a Ch. Dufort Vivens. Při pohledu na poměr mezi kvalitou a cenou, bude zřejmě jedním ze zajímavých tipů poměrně zdařilé Ch. d’Issan.
Haut-Médoc
Je těžké hledat jehlu v kupce sena, asi tak jsme si připadali při této degustaci. 90 % vín nabídlo jen velice průměrnou kvalitu a doporučit některá pro nákup by bylo velice odvážné.
Pokud vezmeme tuto rozsáhlou oblast jako celek, stojí za povšimnutí pouze několik vinařství, kde opět dali vyniknout ovocnosti a předkládají tak víno pro relativně brzkou konzumaci v horizontu 4 – 6 let. Z této skupiny nás nejvíce zaujalo Ch. Chasse-Spleen, Ch. Cantemerle či Ch. La Lagune. Mezi vína s dobrým poměrem mezi kvalitou a cenou bychom mohli ještě zařadit Ch. La Tour Carnet a Ch. Cambon La Pelouse.
Pessac-Léognan, Graves
Ročník, který v této oblasti nechal vyniknout spíše bílým vínům. Z červených bylo tradičně nejlepší Ch. Haut Brion, jemuž zdatně konkurovalo Ch. La Mission Haut Brion. Mezi dalšími červenými by stálo ještě za zmínku Ch. Malartic Lagravière a Ch. Smith Haut Lafite
Bílá vína měla nepoměrně zajímavější kvalitu, poměrně výrazné kyseliny doprovází tradiční délka a perzistence. Na rozdíl od předchozích ročníků mají vhodné předpoklady k dlouhému zrání na lahvích a mohou tak za pár let potěšit příznivce starších vyzrálých Bordeaux
Sauternes
Jak již bylo napsáno v úvodu, jednalo se letos o nejlepší degustaci celého programu. Vína byla velice vyrovnaná a tóny od exotických plodů přes banány, manga a koření jen hýřily ve sklenicích… Mnoho i méně významných producentů tak dosáhlo na poměrně slušné hodnocení a kvalita těch nejlepších byla potom vskutku excelentní. Když pomineme Ch. d’Yquem, jež lze s ostatními jen těžko srovnávat, museli jsme dlouho zvažovat, koho posadíme na pomyslný trůn. Po několika dalších konkrétních srovnávacích degustacích se tím nej nakonec stalo Ch. La Tour Blance. Jako černého koně a tedy největší překvapení bych ale uvedl Ch. Coutet, jež bylo excelentní a jeho cena bude jistě velmi příznivá.
Obvyklou vysokou kvalitu prokázalo i Ch. Guiraud a Ch. Suduiraut.
Aktuality
