Chcete vydělat? Investujte do půdy!
Od května příštího roku by měli mít možnost kupovat v Česku zemědělskou půdu cizinci z jiných zemí EU. Agrární komora usiluje o to, aby se tento termín posunul. I kdyby odklad prosadila, měla by cena půdy dlouhodobě růst.
Investice do půdy bývají spojovány s historkami o restituentech, kteří se stali díky prodeji několika hektarů, na nichž vznikl supermarket nebo satelitní městečko, multimilionáři. Podobné štěstí však nemá každý. I tak se dá na zemědělské půdě vydělat – v Česku je stále výrazně levnější než v západní Evropě.
V Česku zatím nemohou kupovat půdu cizinci z jiných členských zemí Evropské unie. To se má v květnu příštího roku změnit. Agrární komora však chce zákaz prodeje půdy cizincům prodloužit. Bojí se, že cizinci se na českou půdu vrhnou a vyženou její ceny do výšek, které si domácí zemědělci nebudou moci dovolit zaplatit. V sousedním Německu stojí hektar půdy skoro čtyřikrát více než v Česku, v Rakousku je to téměř desetkrát více.
Kdo si chce koupit ornou půdu a začít na ní hospodařit, nebo si ji obstarat ze spekulativních důvodů, může využít rozsáhlou nabídku na webu Pozemkového fondu www.pfcr.cz. Část těchto informací je i na nástěnce či webu obecních a městských úřadů, jichž se prodej týká, a v deníku Právo.
Při prodejích půdy mají přednost restituenti, samostatně hospodařící rolníci a obchodní společnosti či družstva, zabývající se zemědělstvím. Půdu, o kterou nemají zájem, si mohou koupit i jiní zájemci.
"Než se k něčemu takovému odhodláte, stojí za to poradit se s odborníkem, který posoudí kvalitu pozemku, který chcete získat," radí šéf uzavřeného investičního fondu Arca Capital CEE Pavel Makovec.
Cenu půdy určují soudní znalci, a to podle její bonity. O tom, kolik za ni zájemce zaplatí, rozhoduje podle mluvčí Pozemkového fondu Lubomíry Černé dražba. Ta může někdy mít i jediného účastníka. Zájemce musí předem složit pětiprocentní kauci, nejméně ale 5000 korun. Zhruba do dvou měsíců bývá k dispozici kupní smlouva. Pozemkový fond sám zařídí zápis do katastru nemovitostí, který trvá několik týdnů.
Zájemce si může koupit ornou půdu, nebo třeba i vinici. U orné půdy se dá podle Makovce nejlépe předvídat budoucí výnos. Před koupí se podívejte na územní plány obce, do jejíhož katastru pozemek patří, s výhledem na 10 až 20 let, kam se bude obec rozšiřovat. To může přinést pohádkové výnosy. Podobné spekulativní investice ale bývají nezřídka spojeny s korupcí, upozorňuje Makovec. K nákupu stačí desítky tisíc korun, větší smysl ale podle Makovce má, když jde o stovky tisíc korun. Na nákupy pozemků od Pozemkového fondu stát nabízí bezúročný třicetiletý úvěr. Na půdě lze hospodařit, ale i brát ji jako zajímavou středně a dlouhodobou investici s tím, že cena půdy půjde mezitím nahoru. Často ji lze snadno pronajmout, což vám zajistí další příjem.
Z nakoupené půdy se platí daň z nemovitosti. V lednu následujícího roku, kdy zájemce koupil půdu, se podává daňové přiznání. Samotná daň se platí v květnu.
Ceny v rámci jednotlivých zemí se výrazně liší podle jednotlivých regionů i kvality půdy. Za pronájem půdy se platí v ČR 47 eur na hektar, na Slovensku 20 eur na hektar, v Polsku asi 40 eur na hektar. Ve starých členských zemích EU se pohybuje cena pronájmu od 90 eur na hektar ve Švédsku do 500 eur v Dánsku a Řecku.
V Česku je podle tajemníka Agrární komory Martina Fantyše pronajato asi 80 procent půdy. V západních zemích vlastní zemědělci podle dostupných informací nejméně polovinu půdy, na níž hospodaří. Souvisí to s tím, že nezažili kolektivizaci zemědělství.
Cena pronájmu vychází z kvality půdy. V horských oblastech se pohybuje v průměru od 500 korun za hektar po 2500 korun u nejbonitnější půdy. Prodejní cena je podle Fantyše o polovinu vyšší než cena úřední.
Aktuality
