Zemědělská půda: To (téměř) jediné, na co se mohou investoři v dobách temna spolehnout
Co mají společného pád banky Lehman Brothers v roce 2008 a letošní, podle všeho ještě nekončící výplach na trzích způsobený pandemií koronaviru společného? Globální úprk investorů do dolarové hotovosti a amerických státních dluhopisů. Tradičně krvácejí akcie, dluhopisy s vysokým výnosem, pověst bezpečného přístavu nenaplňuje ani zlato, nevysloužily si ji ani kryptoměny. Jsou však aktiva, která zvládají ustát i krizová období. Mezi historicky opakovaně prověřené investiční alternativy patří i zemědělská půda.
(Nejen) ceny české půdy nekorelují s vývojem cenných papírů, jako jsou například akcie. Její zhodnocení překonává míru inflace, je méně volatilní a je schopná ustát ekonomické šoky. Přitom jeden z největších v poválečné historii možná právě zažíváme. Půda jako alternativní investice dokáže po zařazení do portfolia zvýšit jeho výnos a zároveň napomoci ke snížení jeho volatility.
K její držbě je ale důvodů více. Svět musí do roku 2055 vyprodukovat tolik potravin jako za posledních 10 tisíc let. Deset hektarů půdy musí v roce 2050 „nakrmit“ 65 lidí, nyní jich krmí zhruba 40. Každý den je na Zemi nenávratně ztraceno 30 tisíc hektarů půdy a každý den přibude na světě asi 200 tisíc lidí. V portfoliích investorů má přitom půda v současnosti zanedbatelný podíl okolo 1,3 %.
Česká půda má hezký investiční příběh, ta slovenská ještě hezčí
Lze namítnout, že ceny české zemědělské půdy v posledních pěti letech citelně vzrostly, a není tak důvod ji nyní kupovat. K růstu cen půdy v posledních letech ovšem významněji nepřispěli, jako tomu bylo u jiných segmentů českého realitního trhu, spekulanti, ale ve většině samotní zemědělci. Ti si její hodnotu ve svém vlastnictví stále více uvědomují, a navíc si na její nákup mohli a stále mohou velice výhodně půjčovat od bank.
Ceny půdy nerostly jen v Česku, ale v celé střední a východní Evropě. Je přitom potřeba zdůraznit, že z velice nízkých úrovní.
Nesmíme zapomínat ani na faktor, který by mohl ceny české půdy v delším časovém horizontu držet nahoře a postupně dále zvedat, a tím je přibližování se cen těm v Německu. Půda na české straně česko-německých hranic nyní stojí přibližně jedno euro za metr čtvereční, u německých sousedů jsou to eura tři.
Velice rychlá konvergence ale nyní může probíhat u našich východních sousedů. Zemědělská půda v Česku má tržní cenu okolo 25 Kč/m2, na Slovensku jen okolo 10 Kč/m2. Slovenský trh s půdou i zemědělskými podniky je totiž ve vývoji odhadem zhruba pět let ve skluzu za trhy u našich západních sousedů.
I proto věřím, že demografické změny, nedostatek kvalitní zemědělské půdy, tlak na obnovitelné zdroje, klimatické změny a také takzvané fiat peníze, kterých bude po aktuálních zásazích centrálních bank ještě o nějaký ten bilion více, přispějí k tomu, že bude zemědělská půda ještě lépe chránit a zhodnocovat majetek investorů.
Investuji v rámci fondu soukromého kapitálu Česko-slovenský půdní fond a.s. Fond samotný je určen pro kvalifikované investory a uzavírá své upisovací kolo v září 2020.
Zdroj: JPMorgan, Aquila Capital, Savills Research
