Svetozar Pejovich: Brusel je Moskva s lidskou tváří
|

Svetozar Pejovich: Brusel je Moskva s lidskou tváří

Barack Obama je inteligentní socialista a jeho ekonomy bych nezaměstnal ani ve škole, kde přednáším. Ekonomie Jana Švejnara je méněcenná a Václav Klaus je průkopník, nejen to tvrdí Svetozar Pejovich, emeritní profesor Texas A&M University.

Svetozar Pejovich

Před několika lety jste vedl odbornou polemiku s Václavem Klausem a Dušanem Třískou o české privatizaci. Co si myslíte o těch lidech, kteří ji kritizují "zprava" a poukazují na nedůslednost procesu, na "bankovní socialismus" a jiné jevy?

Svetozar Pejovich (SP): Je příliš snadné mluvit o fotbalovém zápase v pondělí ráno. Klaus se musel utkat s problémem, který nikdo jiný předtím neřešil. V tomto smyslu byl průkopníkem. A samozřejmě udělal věci, které by možná již podruhé nečinil. Ale říci, že chyboval - to zní, jako kdyby znal alternativy a pouze z nich špatně vybral. Jenže on tvořil nové ideje, nový systém, nové metody.

Co soudíte o Klausovi dnes?

SP: Velmi si cením jeho postojů ke globálnímu oteplování. Myslím, že v tom má pravdu - souhlasím, že levice téma cíleně politizuje. Úplnou pravdu má, i co se týče Evropské unie - že tento nadnárodní celek narušuje suverenitu států. Trvalo čtyřicet let, než jste se vymanili z nadvlády Sovětů, a už se zase vrháte pod nadvládu Bruselu. Jediným rozdílem mezi Sověty a Bruselem je, že Brusel je Moskva s lidskou tváří.

Jaký je váš názor na Jana Švejnara?

SP: Nemám rád jeho pojetí ekonomie. Vím, že horoval pro větší zainteresovanost zaměstnanců na ekonomice. Myslím, že věří, že vláda by měla být klíčovým partnerem v ekonomickém procesu. Já oproti tomu věřím, že právní rámec by měl "vládnout" zejména.

Švejnar říká na adresu Klause, že to není z globálního pohledu významný ekonom. Prý totiž nepublikoval článek v žádném z důležitých světových odborných žurnálů.

SP: Ale co je to za hloupost! Klaus stál v čele země, když se zotavovala ze čtyřiceti let komunistické poroby. Jak může někdo chtít, aby při tak náročném úkolu ještě věnoval měsíce usilovné práci psaní vědeckých článků! Kdyby tak činil, nemohl by pracovat pro svoji zem. Prostě hloupost! A zadruhé, myslím, že Švejnar svůj život vědecké práci zasvětil, jenže vše co vyprodukoval, jsou studie, jež ekonomii činí méněcennou.

Přesto soudíte, že privatizace mohla dopadnout ještě lépe. Jedním z důvodů, proč se tak nestalo, je podle vás i to, že neproběhla dekomunizace země.

SP: Ano. V Německu po druhé světové válce proběhla denacifikace. Mnoho nacistických pohlavárů bylo odsouzeno k smrti. Nacistická strana byla prohlášena za zločineckou organizaci. Komunistická strana nikoli. A to přesto, že komunisté způsobili ještě větší rozvrat než nacisté. Žádný člen politbyra, pokud vím, nebyl odsouzen k smrti.

Svetozar Pejovich (78)

Narodil se v Bělehradě. Vystudoval práva. V roce 1957 Jugoslávii opustil a usídlil se v USA. Tam studoval ekonomii na Georgtownské univerzitě. Přednášel na univerzitách v Minnesotě, v Texasu, v Ohiu a na Hoover Institution v Kalifornii. Poté se opět vrátil do Texasu, kde - jak říká - nalezl svůj druhý domov. "Lidé v Texasu jsou silní, věří sami v sebe, nespoléhají se na pomoc vlády. Jsou otevření - říkají, co si myslí, což není vždy úplně potěšující." Nyní je emeritním profesorem Texas A&M University. Má tři vlastní děti a v roce 1990 s ženou adoptovali dívku z Černé Hory.

I denacifikace ovšem mohla být důslednější.

SP: Byla oslabena studenou válkou: obě strany potřebovaly německé experty. Ale přesto k ní došlo. Takový čin přitom není otázkou msty. Jde o varování do budoucna: odsoudíte-li zločince k smrti, ti potenciální budoucí zločinci si dvakrát rozmyslí, zda se něčeho obdobného dopustí. Když k tomu nedojde - jako po pádu komunismu ve střední a východní Evropě - lidé, co čtyřicet perzekvovali ostatní, ty co chtěli, dejme tomu, volný trh, náhle sami volného trhu využívají. Jsem též přesvědčen, že lidé, kteří po čtyřicet let aktivně fungovali v centrálně plánovaném systému, si během této doby vybudovali určité návyky. I kdyby, předpokládejme, jejich konverze byla upřímná, čemuž tak často zjevně ani nebylo, jejich intuitivní reakce na daný problém vždy bude ve stylu "co by s tím měla vláda dělat", a ne "co může trh udělat".

Říkáte však, že privatizace formou kupónů byla spravedlivá. Spravedlivější než vládou dojednané přímé prodeje majetku zahraničním investorům či strategická partnerství.

SP: Když komunisti přišli k moci, ukradli majetek, který patřil jiným. Také rozhodli o tom, co se bude vyrábět. Měli ekonomickou moc. Cokoli bylo v Československu a v socialistickém bloku obecně vytvořeno, bylo vytvořeno z rozhodnutí komunistických stran. Nebylo to dáno svobodnou volbou jednotlivců. Jakmile došlo ke změně, myslím, že si lidé zasluhovali kompenzaci za těch čtyřicet let útrap. A myslím si, že takovou kompenzací byly rovné šance na privatizovaný majetek. Proto nemám rád prodeje zahraničním společnostem, strategickým partnerům. Je možné, že někteří lidé nebudou správně chápat smysl kupónů, to nemůžete kontrolovat. Co však kontrolovat můžete, je dát všem stejné šance získat podíl na privatizovaném majetku. A to kupónová privatizace splňovala.

Kde vidíte klíčovou příčinou nynější krize?

SP: Myslím, že je to jasné: může za ni vláda. Clintonova administrativa nutila banky poskytovat hypotéky lidem, kteří si je ve skutečnosti nemohli dovolit. To by samo o sobě mohlo být zanedbatelným problémem. Došlo však k tomu, že banky usnadnily jednotlivcům a firmám obecně přístup k úvěru - úvěry pak směřovaly k lidem, kteří třeba nebyli úplně chudí, leč kteří nebyli schopni ty dluhy splatit, kteří s domy jen spekulovali. Není to tak, že by soukromý sektor nedělal chyby. Jenže soukromníci za své chyby zpravidla pykají - nesou náklady těch omylů. Vlády ne.

Co říkáte tomu, jak vlády krizi řeší?

SP: Obvykle utrácí peníze, které by mohly být vydány mnohem užitečněji. Když se Ronald Reagan stal v roce 1981 prezidentem, úrokové míry byly velmi vysoké, inflace a nezaměstnanost také. Růst stagnoval. Průmysl se propadal, ztráceli jsme konkurenceschopnost. Snažil se Reagan utrácet peníze? Ne, snížil sociální výdaje. Snížil značně daně. Během dvou let nastal růst. A ekonomika poté rostla dlouhá léta.

Mnozí ekonomové ale tvrdí, že tato krize je nejhorší od třicátých let, tedy též horší než cokoli za Reagana.

SP: Ano, Obama hlásá, že jde o nejhorší krizi všech dob. Není to pravda. Není o nic horší než ta, které čelil Reagan. Jenže přístupy jsou naprosto odlišné: Reagan neposkytoval peníze na sanace. Nezvyšoval vládní výdaje - kromě vojenských výdajů, ale to byla investice do vypořádání se se Sovětským svazem. Obama je přesným opakem. Ač tvrdí, že ne, zvyšuje daně, a to hlavně nejproduktivnějším vrstvám obyvatelstva. Utrácí peníze v takové míře, že vláda musí počítat, že se výrazně zvýší inflace, a nebo že jednoho dne bude muset vyhlásit platební neschopnost. Obama přijde Ameriku draho.

Očekáváte tedy v nadcházejících letech výraznou inflaci?

SP: Myslím, že to byl Stalin, jenž jednou řekl: "Čiňte jen takové předpovědí, jejichž neplatnost se může ukázat až po vaší smrti." Ve společenských vědách je velmi nebezpečné předpovídat. Parametry se mění. Ale co předpovědět lze je, že učiní-li Obama to, co zamýšlí, inflace skutečně naroste. Jeho filozofie zní: berte těm více produktivním, dávejte méně produktivním. Hovoří o různých sociálních programech, podpoře vzdělávání, podpoře zdravotnictví, či vládní energetické politice. Ani jeden z těchto programů není s to nás z krize dostat. Jde jen o snahu přesunovat rozhodovací procesy směrem z trhu či z úrovní jednotlivých států do Washingtonu. Obama, je to inteligentní socialista, krizi užívá jako záminku k tomuto přesunu. Chystá razantní proměnu ekonomiky ve stylu, který by se velmi zamlouval panu Švejnarovi. Dobře, jak je to však spojeno s hrozbou inflace?

SP: Schodek roste v nikdy neviděné míře. Ten deficit lze financovat dvěma způsoby: buďto prodejem vládních dluhopisů, nebo tiskem peněz. Pokud deficit enormně narůstá, je třeba i enormní množství těch, kteří budou dluhopisy kupovat. Kde je Amerika najde? Země jako Čína se začínají velmi obávat další akumulace těch dluhopisů, jelikož si dobře uvědomují, že USA mohou vyhlásit platební neschopnost nebo mít značnou inflaci, jež hodnotu dluhopisů sníží. A pokud není možné prodávat dluhopisy, musí se tisknout peníze. A to je inflační. S inflací je to jako s těhotenstvím: existuje mnoho vysvětlení, ale pouze jedna fakticky možná příčina - zvyšování množství peněz v ekonomice.

Ale řada ekonomů nyní varuje mnohem více před deflací.

SP: Tomu nerozumím. Musíme rozlišovat, které školy ekonomického myšlení mají obavy z deflace. Musíme rozlišovat ekonomická a politická stanoviska. Při recesi je třeba počítat s poklesem cen. Ale nenazýval bych to deflací. Je to jednoduše důsledek recese. Obama se snaží dostat nás z recese inflačně. V deflaci bych hrozbu opravdu neviděl. Ekonomy, kteří pracují pro Obamu, bych nezaměstnal ani ve škole, kde přednáším.

Mnozí z těchto lidí již figurovali v Clintonově administrativě, například Larry Summers.

SP: Larry Summers je především politická figura. Hájí instituce typu Mezinárodního měnového fondu nebo Světové banky. A tyhle dvě instituce poškodily země třetího světa více než kterákoli jiná. To, že jsou u moci lidé Summersova typu, je daní za vítězství demokratů v amerických prezidentských volbách. Čtěte jiné ekonomy, než je Summers, a dostanete úplně jiný obrázek o tom, co se nyní děje. Oni na ty politiky - zhoubné pro budoucnost USA, míním - ovšem mají svaté právo, neboť vyhráli volby. Opravdu věřím, že příští volby přinesou velkou změnu, co se týče preferencí středového voliče. Obama se totiž nebude od Bushe nakonec příliš odlišovat.

Obáváte se propojení mezi vládou a velkými finančními institucemi. Řešení krize prý rozhodně neprospívá.

SP: Velké firmy potřebují pomocnou ruku vlády. Vím o menších bankách v Texasu, jimž se dařilo velmi dobře, ale které byly doslova donuceny vzít si záchranné vládní peníze. Protože pokud by to bylo tak, že některé banky jsou sanovány, ale jiné ne, lidé by poznali, kdo je skutečně v potížích.

Další rozhovory Lukáše Kovandy se špičkovými světovými ekonomy a investory (nejen o finanční krizi) naleznete v jeho nové knize Příběh dokonalé bouře.

Kvůli růstu cen ropy rejdař Maersk Line zvyšuje ceny přepravy
před 42 minutami

Kvůli růstu cen ropy rejdař Maersk Line zvyšuje ceny přepravy

Dánská společnost Maersk Line, největší kontejnerový přepravce na světě, reaguje na růst cen ropy na nejvyšší úroveň...
Dánsko Ropa Doprava
Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily…
Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily…
před hodinou

Evropské burzy v pátek mírně stouply, za celý týden však ztratily zhruba o procento

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v mírném plusu, když je dolů tlačila politická nejistota v Itálii...
Evropské akcie Shrnutí obchodování v Evropě
Siemens podpoří výstavbu největší továrny na baterie v Evropě
před hodinou

Siemens podpoří výstavbu největší továrny na baterie v Evropě

Německý průmyslový koncern Siemens je další společností, která se rozhodla přispět k projektu firmy Northvolt na...
Siemens Investice Lithium
Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska
před hodinou

Estonské banky "vypraly" miliardy dolarů a eur z Ruska

Více než 13 miliard dolarů se vypralo v letech 2012 až 2016 v estonských bankách, z nichž nejméně 7,3 miliard eur...
Estonsko Střední a východní Evropa Rusko
Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat
Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat
17:18

Írán: Jednání ostatních signatářů jaderné dohody budou pokračovat

Jednání s mocnostmi o ekonomickém balíčku, jehož cílem je zachování jaderné dohody z roku 2015, budou po pátečních...
Írán Politika Blízký a Střední východ
Ze světa investičních doporučení (25. května)
17:00

Ze světa investičních doporučení (25. května)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Americké akcie
Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %
Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %
16:45

Pražská burza v pátek výrazně klesla, za celý týden přišla o 1,5 %

Pražská burza v pátek nenavázala na zisk ze čtvrtečního obchodování, když index PX odepsal 1,44 % na 1 087,5 bodu....
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Podle polského regulátora má stát přílišnou moc nad energetikou
16:30

Podle polského regulátora má stát přílišnou moc nad energetikou

Polská vládní strana Právo a spravedlnost rozšířila kontrolu státu nad energetickými podniky na dosud nebývalou...
Polsko Politika Energetika
Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává…
Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává…
16:15

Porušování pravidel se ve světové ekonomice podle Putina stává pravidlem

Prioritou Ruska je otevřenost vůči světu a aktivní účast v integračních procesech. Na mezinárodním investičním fóru v...
Světová ekonomika Rusko Politika
USA: Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v květnu…
16:01

USA: Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v květnu podle finálních dat klesl na 98 bodů (odhad: 98,8 bodu)

Index spotřebitelské důvěry ve Spojených státech v květnu klesl na 98 bodů z 98,8 bodu v předchozím měsíci. Vyplývá...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Spotřebitelská důvěra
Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut
Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut
15:51

Fiat Chrysler kvůli tempomatu svolá ke kontrole 4,8 milionu aut

Automobilka Fiat Chrysler Automobiles svolává ke kontrole ve Spojených státech kvůli tempomatu 4,8 milionu aut....
Auta Itálie Spojené státy americké (USA)
Rusnok předpokládá, že koruna začne znovu zpevňovat
Rusnok předpokládá, že koruna začne znovu zpevňovat
15:20

Rusnok předpokládá, že koruna začne znovu zpevňovat

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok předpokládá, že koruna v příštích týdnech začne zpevňovat. Rusnok to v pátek...
ČNB Centrální banky Česká koruna
Ministři financí zemí EU se dohodli, jak snížit bankovní rizika
Ministři financí zemí EU se dohodli, jak snížit bankovní rizika
14:44

Ministři financí zemí EU se dohodli, jak snížit bankovní rizika

Ministři financí zemí EU se v pátek po měsících vyjednávání shodli na kompromisní podobě opatření, která mají přispět...
Evropská unie Rizika Evropské banky
USA: Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v dubnu klesly více, než se…
14:31

USA: Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v dubnu klesly více, než se čekalo

Objem objednávek zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech klesl v dubnu více, než se očekávalo. Meziměsíční...
Americká ekonomika Spojené státy americké (USA)
Francie opět zablokovala systém reverse charge, který chce ČR
14:16

Francie opět zablokovala systém reverse charge, který chce ČR

Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající...
Francie Česká republika Daně
Ambasador USA kvůli Vekselbergovi sabotoval jednání v Petrohradě
14:00

Ambasador USA kvůli Vekselbergovi sabotoval jednání v Petrohradě

Americký velvyslanec v Moskvě Jon Huntsman se v pátek kvůli přítomnosti jednoho z ruských oligarchů zdržel účasti v...
Spojené státy americké (USA) Rusko Politika
J&T dostala od CITIC Group 11,5 miliardy Kč, jež jí dlužila CEFC
13:42

J&T dostala od CITIC Group 11,5 miliardy Kč, jež jí dlužila CEFC

Skupina J&T dostala od čínské CITIC Group 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. ČTK to řekl zdroj z J&T....
J&T Banky Čína
Daimleru hrozí, že kvůli emisím svolá více než 600 000 aut
Daimleru hrozí, že kvůli emisím svolá více než 600 000 aut
13:28

Daimleru hrozí, že kvůli emisím svolá více než 600 000 aut

Německé úřady by kvůli podezření na manipulaci s emisemi mohly automobilovému koncernu Daimler nařídit, aby svolal...
Daimler Auta Německo