13. 1. 2011 12:00 | Tomáš Poděbrad

6 důvodů, proč dnešní kapitalismus nemůže přežít

Ekonomická krize se pomalu stahuje do pozadí. Investorům se to hodí a lepší sentiment jim pomáhá vydělávat. Ani politici nestojí stranou a dušují se, jak se ekonomice daří lépe. Je to však hodně populistický názor, jelikož jednotlivé země jsou na tom velice rozdílně. A pokud to jsou země jako Spojené státy nebo některé přední ekonomiky EU, jsou některá prohlášení politiků scestná. Co stojí v cestě tomu, aby se kapitalismus vrátil naplno do sedla?

1. Centrální bankám šéfují hlupáci

Jak se vypořádat s krizí? Na to mají centrální banky jednoduchý trik. Snižovat sazby a tisknout další peníze.

Ale základní úrokové sazby už níže jít nemohou. Navíc nové miliardy dolarů vytištěné americkou centrální bankou dostaly hezké jméno – kvantitativní uvolňování. Miliardy dolarů nalité na světové trhy však nejspíše způsobí další zdražení potravin a dalších komodit, v krajním případě i obchodní (měnové) války.

2. Měnové války

K tomu, aby světová ekonomika rostla, je zapotřebí celosvětové spolupráce. V situaci, kdy ekonomiky procházejí vážnou krizí, se v kapitalismu snaží každá za sebe dominovat trhu, aby posílila své postavení po firemní i exportní stránce.

Měna v tomto ohledu hraje téměř nejdůležitější roli a v budoucnu se dočkáme mnoha měnových problémů. Říkejme jim měnové války, protože řada zemí bude mezi sebou skrze měny skutečně tvrdě válčit.

Aktuální vývoj měnových párů sledujte zde Ropa jako důvod války?

3. Upevnění moci

Války jsou v určitém směru příznakem ekonomického úpadku. Nadvláda zemí - jak po ekonomické, tak po mocenské stránce - je nedílnou součástí upevnění pozic.

Válek bylo v posledních letech hodně - v Afghánistánu, v Iráku nebo v Pákistánu. Samostatnou kapitolou jsou situace v Africe a na Korejském poloostrově. Zásadním destabilizačním prvkem se navíc se svým jaderným programem stal Írán.

4. Spojené státy stále nejsou v pořádku

Nejdůležitější spotřebitelský trh na světě se postupem času přeměnil v trh bankrotujících spotřebitelů. Téměř 30 milionů Američanů nemá práci.

K tomu se jednotlivé státy noří hlouběji do rozpočtového deficitu. Z tohoto důvodu dojde ke zvyšování daní, dalším bolestivým zásahům do ekonomiky, bitvám s odbory a podobně. I když se Spojené státy tváří celkem zdravě a americké akcie posilují, "obyčejní lidé" dostávají celkem na frak. Irská dluhová krize

5. Politika: Finanční pomoc za každou cenu

Nejdříve to byly banky, nakonec to jsou celé státy. V důsledku špatného hospodaření se několik finančních ústavů ocitlo v úzkých a na pomoc přišly celé státy, které samy v té době balancovaly na dluhové hraně.

Teď už se dluhy jen prohlubují a státy jako Řecko, Portugalsko a Španělsko jsou na dně. Pomoc však přichází - od EI, ECB i MMF. Dluhopisy vesele skupuje Čína, "Mekka" současného kapitalismu, zájem má i Japonsko. Na celou Evropskou unii a měnovou unii to vrhá špatné světlo a kdo ví, kam se krize rozšíří.

6. Názor lidu: Vyřídíme si to ručně

Všechny vyspělé ekonomiky si podle svých slov s dluhy poradí. Kdo však tratí? Ne, nejsou to investoři, ani spekulanti, ani bankéři. Je to střední třída, která tvoří páteř ekonomiky, a to nejen v USA.

Tyto problémy a chování vlád zasévají mezi běžné lidi vztek a znechucení. A agresivita se začíná projevovat nejen v Řecku, kde jsou běžně schopní vtrhnout do ulic kvůli povinné pracovní hodině navíc. Ve Francii, Španělsku, ale i v Itálii se hromadí nespokojení lidé, kteří nechtějí nést vinu za někoho jiného.

Zdroj: alternet