Trh nenávidí hotovost, Buffett nebo Rogers si mnou ruce

Před rokem nebo dvěma bylo nejnenáviděnějším aktivem zlato (aktivum to vlastně ani není). Všichni si z něj, stejně jako z investorů, kteří v něj stále věří, dělali legraci. Jejich hlavním argumentem bylo to, že nenese dividendu a nemá vnitřní hodnotu. Letos jsou ale zlato a akcie jeho producentů těžařů zlata mezi premianty trhu. Podle Jesseho Feldera je zlato stále zajímavou investicí, ale zároveň již není nejvíce nenáviděné, protože díky růstu ceny o něj roste také zájem mezi investory.

Dnes je nejnenáviděnějším aktivem hotovost. Jak jinak si vysvětlit situaci, když věřitelé raději platí úroky svým dlužníkům (emitentům dluhopisů), než aby drželi hotovost? Je to úplně mimo, ale je to tak.

Záporné úrokové sazby jsou nešvarem současné ekonomiky. A nejde již pouze o státní dluhopisy. Se zápornými sazbami si již půjčují i některé velké evropské korporace. Mimochodem, v Česku tuto Pandořinu skřínku otevřel ČEZ.

V USA sice ještě nominální záporné sazby nejsou na pořadu dne, ale v reálném vyjádření se stávají skutečností.

A jelikož jsou výnosy takové, jaké jsou, investoři musejí hledat různý alternativy k dluhopisům, které jim umožní alespoň nějaký kladný výnos. Ani naděje na lepší výnos však z těchto nástrojů bezpečné dluhopisy nedělá. Historie již několikrát ukázala, jak takové bubliny na akciovém trhu mohou dopadnout.

Zájem neroste pouze u akciových nástrojů, ale také u dluhopisů rozvíjejících se zemí, které rovněž zpravidla nepatří mezi zrovna bezpečná aktiva.

Kromě výnosů je tématem dne také stabilita, protože volatilita většině investorů příliš nevoní. I akcie s nízkou volatilitou se díky tomu stávají poněkud předraženými, v poslední době to u nich vypadá na nafukování hezké bubliny.

Investoři se zkrátka zoufale snaží zbavovat hotovosti výměnou za cokoli, co jim umožní nějaký výnos. Tato nenávist k hotovosti se však již netýká pouze investorů, vůči "cashi" se začínají vymezovat i někteří známí ekonomové.

Poněkud v kontrastu k těmto ekonomům a investorům zbavujících se hotovosti jsou názory některých úspěšných investorů, kteří naopak hotovost spíše akumulují. Příkladem budiž Warren Buffett.

Široká averze k hotovosti je však důkazem toho, že investoři ignorují jeden fakt, který z ní dělá cenné aktivum. Tím je možnost volby. Alice Schroeder, která sleduje život Warrena Buffetta, k tomu říká: "Přemýšlí o hotovosti jinak než ostatní investoři. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou jsem se od něj naučila - možnost volby, kterou hotovost přináší. Bere hotovost jako call opci s neomezenou expirací, opci na každé aktivum bez realizační ceny."

Také Jim Rogers již o hotovosti a nenávisti k ní přemýšlí jako o něčem, co může být z investičního hlediska zajímavé.

Felder k tomu doplňuje, že jelikož každý bere hotovost jako odpad ("cash is trash"), může být zajímavé se na ni dívat jako na aktivum, které se jednou opět stane králem.

Zdroj: thefelderreport.com