Peter Hagen (VIG): Zájem o pojištění kvůli krizi roste, radost z toho nemáme

Český trh s pojištěním za tím rakouským zaostává o 25 let, ve střední a východní Evropě přesto patří ke špičce. I proto náš region skrývá zajímavý růstový potenciál. Ten nyní přiživila globální krize, kvůli které lidé začali mnohem více uvažovat o riziku, respektive o tom, jak se proti němu zajistit. Nejen proto je možné čekat, že se budou dít zajímavé věci, říká náměstek generálního ředitele Vienna Insurance Group Peter Hagen.
Zájem o pojištění kvůli krizi roste. S jistou nadsázkou je možné říci, že krize je nebo bude pro pojišťovny přínosná?
Já bych neřekl, že je krize dobrá. Snaha předejít riziku je dobrá. Dal bych přednost tomu, kdyby se lidé začali zajišťovat vůči riziku kvůli něčemu jinému, než je zkušenost s hospodářskou krizí. Proto bych netvrdil, že je krize dobrá. Není dobrá, kvůli ní se lidé bojí budoucnosti, bojí se investovat a podobně. A to není dobré. V dlouhodobém horizontu to není nic výhodného ani pro pojišťovny. Lidé by se neměli bát. Naším posláním je v podstatě zbavit lidi obav, ne na obavách vydělávat.
Jak říkáte, krize svým způsobem změnila myšlení lidí – jejich přístup k riziku. Změnila také myšlení pojišťoven? Objeví se třeba v důsledku krize nové produkty?
Nemyslím si, že by se něco podobného v důsledku krize objevilo. Jistě, pojišťovny si z krize vzaly jistá ponaučení. Zaprvé, soustřeďte se na to, co umíte; dělejte pojištění, nesnažte se být bankami. Zadruhé, investujte do nástrojů, kterým rozumíte. Toto staré moudro hlásá Warren Buffett: pokud tomu nerozumím, nekupuji to. Zatřetí, a to se trochu týká produktů: opatrně s tím, jaké garance klientům nabízíte a jak velké naděje v nich vzbuzujete.
Lidé snad díky krizi konečně začínají chápat, že žádný oběd není zadarmo – a naše produkty by to měly reflektovat. Pokud chcete vysoké výnosy, pak musíte podstoupit větší riziko. To je jednoduché. Pokud se chcete zajistit na stará kolena, je dobré riskovat o něco méně, i když to znamená o něco nižší výnos. A my bychom asi i tyto méně výnosné a méně rizikové produkty měly více propagovat, i když jsou někdy považovány za staromódní. Ale upřímně, staromódní je staré prostě proto, že to přežilo.
Tvrdíte, že by se pojišťovny neměly snažit napodobovat banky. Některé to dělaly – a mají problémy. Je tak stále možné v sektoru čekat nějaký pohyb?
Určitě budeme i nadále svědky toho, že velké konglomeráty budou oddělovat své bankovní a pojišťovací aktivity. Zejména proto, že banky z těchto skupin stále potřebují financování, nebo třeba proto, že musejí splatit vládní půjčky. To asi bude znamenat další koncentraci – čímž mám na mysli to, že se banky soustředí na bankovní služby a pojišťovny na pojištění. Některé banky se tedy zbaví svých aktivit v oblasti pojištění, a stejně tak lze očekávat, že se některé pojišťovny stáhnou z určitých oblastí – kvůli problémům na domácím trhu nebo proto, že investoři nebudou ochotni čekat na své peníze. Dlouhodobé investice teď totiž musejí být podpořeny velmi přesvědčivými argumenty. Ve střední a východní Evropě je přitom poměrně dost malých pojišťoven vlastněných zahraničními firmami. Majitelé těchto firem nebudou asi chtít čekat až středo- a východoevropské dcery posílí a začnou generovat zisky. Proto věřím tomu, že v regionu dojde k nějakým prodejům.
Aktuální cenu akcií VIG sledujte zde
A co bankroty, dočkáme se i těch?
Bankrotů se tak moc nebojím. Řekl bych, že si sektor pojišťoven poměrně dobře hlídá to, aby v případě, že má firma problémy, byla ochráněna – a nebo převzata někým silnějším. Zaměřme se například na finanční sektor v České republice od roku 1990: od té doby pár bank padlo, ale pojišťovna nezbankrotovala ani jedna. Jistě, objevilo se pár menších pojišťoven, které měly problémy. Ale nepadly, někdo jim pomohl. To samé se dělo v celém regionu.
Vychází to ze samotné podstaty našeho obchodního modelu. Pokud jedna pojišťovna zbankrotuje, nemají ostatní důvod slavit. Do značné míry to totiž nabourává důvěru v sektor. Přitom obchodujeme s něčím nehmatatelným – obchodujeme s důvěrou. A pokud nám lidé přestanou věřit, pak je úplně na nic, že máme o soupeře méně. Proto nečekám, že by se objevily nějaké velké bankroty, ne v naší oblasti. V Americe je to jistě trochu jiné.
Říkáte, že v našem regionu kvůli krizi dojde k prodejům. Co se Česka týče, bude to znamenat další konsolidaci, nebo stejný počet firem, akorát s jinými vlastníky?
Na českém trhu konsolidace hodně pokročila. Tři nebo čtyři hlavní hráči ovládají 80-90 % trhu. Proto si myslím, že by měli problém něco dalšího koupit. Nejspíš dojde k tomu, že se změní majitelé, ale počet pojišťoven zůstane stejný. Je však možné, že některé menší firmy v dohledné době narazí na pomyslný strop a budou mít problémy s financováním, zejména pokud se konkurence přiostří. Marže jdou totiž dolů a roli začne hrát výhoda, kterou mají větší subjekty. Takže ano, jistý pohyb na českém trhu čekám. Ale podle mě se tím nijak zásadně nezmění rozložení sil mezi největšími hráči na trhu. V tuto chvíli se mluví o tom, že je několik firem na prodej – zejména proto, že je vlastní banky. Nečekám, že by je v České republice koupil jeden z velkých hráčů, protože by to mohlo znamenat problém s antimonopolním úřadem.
VIG: Investujte během krize zodpovědně
To jsou změny, které čekáte v Česku na straně nabídky. Co poptávková strana – jak moc českého spotřebitele, jeho ochotu a také schopnost se pojistit, podle vás krize změní?
Nedávno jsme udělali studii o tom, jak je na tom český trh v porovnání například s rakouským. K tomu je nutné doplnit, že Rakousko, zejména co se neživotního pojištění týče, je v rámci Evropské unie vcelku vyspělé. Co se však životního pojištění týče, má stále potenciál růst. No a ze studie vyšlo, že je na tom český trh zhruba jako Rakousko v polovině 80 let. Z toho vyplývá, že i v zemích, které jsou poměrně rozvinuté, je ještě co dohánět. A to nijak nesouvisí s krizí.
Prostě to znamená, že dochází k dohánění, nejen v pojištění. Když se projdete po Praze a po Vídni, uvidíte stejné obchody s podobnými cenami. Pokud však vyjedete 50 kilometrů za Prahu a stavíte se v hotelu, zaplatíte za denní menu 4 eura. Zkuste něco takového najít tak blízko u Vídně – neuspějete. Na tom je jasně vidět, že se toho ještě bude hodně dít, a v tom vidíme i svoji šanci.
Celý rozhovor s Peterem Hagenem si můžete poslechnout dnes (29. října) na Rádiu Česko po zprávách v 15:35.
Aktuality
