Srpen byl pozitivní pro vyspělé ekonomiky

USA – opatrnost Fedu, růst výroby a spotřeby

Podle indexu ISM se výroba vrátila k růstu (nad hodnotu 50 bodů indexu) poprvé od ledna 2008. Hodnota 52,9 odpovídá historicky zhruba 3,7 procenta ročního růstu HDP. Ten ve 2. čtvrtletí klesl v USA o jedno procento. Obě složky indexu – zaměstnanost a objednávky – se ovšem v srpnu zlepšily.

Americké šrotovné ovlivnilo jen lehce maloobchodní tržby za červenec, protože většina aut prodaných v rámci programu (zhruba 690 tisíc) byla prodána v srpnu. Program vyšel daňové poplatníky na 3 miliardy dolarů. Celý program bude ovšem mít stejně jako v Evropě jen dočasný efekt, může však působit déle na spotřebitelskou důvěru. Po propadu o jedno procento ve 2. čtvrtletí rostla soukromá spotřeba o 0,2 procenta a je možné, že bude její růst pokračovat.

Fed ponechal v srpnu základní úrokovou sazbu v nejnižším pásmu 0-0,25 procenta a oznámil, že ekonomické podmínky mohou sazby držet dole delší dobu. Společně s ministerstvem financí Fed oznámil rozšíření programu TALF do poloviny roku 2010. Program zjednodušuje přístup k penězům především spotřebitelům a sektoru komerčních nemovitostí.

Prodej státních dluhopisů o celkovém objemu 300 miliard dolarů by měl skončit v říjnu. Zbývá doprodat dluhopisy za 30 miliard.

Evropa se znovu postavila na nohy

Pozitivní vývoj zaznamenaly v létě podnikatelská důvěra v Německu (Ifo), obchodní investice v Německu i Francii, spotřeba v obou těchto zemích, a především trvá lepší nálada po čtvrtletních růstech HDP o 0,3 procenta. Zlepšila se i obchodní bilance eurozóny, protože dovoz padal rychleji než vývoz, což ovšem znamená celkově nižší objem. Investory i spotřebitele ve Francii a Německu zajímají dvě hlavní věci – vzroste konečně poptávka ze zahraničí, a budou spotřebitelé utrácet i po vyprchání přímého vlivu stimulačních balíčků?

Silnější světová ekonomika by měla popohnat export, a to především v zemích vyvážejících výrobní statky. Euro by nemělo být překážkou, ačkoli je silnější než loni na jaře. Spotřeba však může být tlumena rostoucí nezaměstnaností a strachem ze ztráty práce. Lidé utrácejí víc díky pocitu, že mají více peněz díky podpoře například automobilového průmyslu. Ta je sice dočasná, má však kladný psychologický efekt. A právě psychologie, především důvěra, je základem budoucího ekonomického zotavení.

Evropská centrální banka zvýšila odhady růstu, ale nezměnila monetární politiku. Úrokové sazby ponechala na úrovni jednoho procenta a považuje je za přiměřené současné situaci. Podle Jeana- Clauda Tricheta je recese za námi, ale zůstává řada nejistot. Průměrně by měl HDP v eurozóně klesat za celý rok o 4,1 procenta oproti předchozímu odhadu 4,6 procenta.

Na rok 2010 předpokládá banka růst HDP o dvě desetiny procenta na místo poklesu o tři desetiny. Utahování peněžního kohoutku se hned tak konat nebude – odhad inflace na letošní rok jsou pouhé čtyři desetiny procenta a na rok 2010 je to 1,2 procenta.

Velká Británie

Bank of England nechala překvapivě sazby na 0,5 procenta a navýšila podpůrný program Gilt o 50 miliard liber na celkových 175 miliard. Mervyn King potvrdil vážnost recese a její hloubku větší, než se původně čekalo. Banka očekává pomalé zotavování ekonomiky a inflaci do jednoho procenta letos a do dvou procent v dalších dvou letech. Tato opatrnost byla potvrzena například indexem výroby, který spadl na 49,7 poté, kdy v červenci hladinu 50 bodů překonal.

Británie zároveň těžila z oživení v zahraničí. HDP by tak po poklesu o 0,7 procenta ve 2. čtvrtletí mohl růst, a to i přes pokračující problémy spotřebitelů a složité získávání podnikatelských úvěrů. Dál se také stabilizuje nemovitostní sektor, například rostl počet hypoték. Ten je nejvyšší od dubna 2008. Zároveň je však nejvyšší nezaměstnanost od roku 1996, a ta bude růstu naopak bránit.

Zahraniční poptávka pomáhá také švýcarské ekonomice. Podle výzkumů by měl HDP přestat klesat na začátku roku 2010. Ve 2. čtvrtletí přitom švýcarská ekonomika oslabila o 0,3 procenta, což bylo mnohem méně, než čekaly analytici. Soukromá spotřeba (0,6 procenta) a investice (1,1 procenta) se zvyšovaly. Švýcarský frank je poměrně stabilní vůči euru.

Japonsko – konec recese

Japonské volby dopadly podle očekávání. V dolní sněmovně ztratila většinu Liberálně demokratická strana Tara Asa a novým premiérem se nejspíš stane šéf vítězné Demokratické strany Japonska Jukijo Hatojama.Ten by měl svými reformami podpořit domácí poptávku a snížit kritizovanou korupci.

Ve 2. čtvrtletí rostla ekonomika o 0,9 procenta a zaznamenala po čtyřech kvartálech propadu první růst. Přesto ovšem meziročně Japonsko oslabilo o 6,4 procenta. V první čtvrtletí byl meziroční propad ještě propastnější, a to dokonce 8,7 procenta. Za zlepšením je především zahraniční obchod. Export se zvýšil a import klesal.

Další dobrou zprávou byl růst spotřeby o 0,8 procenta po poklesu o 1,2 procenta v červenci. Růst spotřeby byl hnán především vládními fiskálními opatřeními, která však nebudou působit dlouho. Ačkoli tedy odcházející premiér přivítal růst HDP, například OECD nevnímá Japonsko stejně jako jiné vyspělé země a obává se, že ještě nemusí být na úplném dně svého ekonomického cyklu.

Japonská centrální banka ponechala svoji monetární politiku beze změny. Základní úroková sazba je na minimální jedné desetině procenta už od prosince loňského roku, ačkoli banka vnímá, že se stav japonské ekonomiky už nezhoršuje. Banka ale bude muset bojovat s deflací, a proto se nedá předpokládat změna monetární politiky ještě poměrně dlouhou dobu.