Vedlejší efekty spořivých Američanů
Americké domácnosti výrazně spoří a to s sebou přináší významný zásah do jejich konzumu a v konečném důsledku další miliony lidí navíc na pracovních úřadech.
Poslední údaje o výši osobních úspor Američanů za měsíc květen přinesly další nárůst. Statistika ukazuje, že deposita v komerčních bankách dosahují 7,5 biliónů dolarů, po té co v květnu zaznamenaly největší měsíční nárůst v historii. Z šetřivosti Američanů profitují banky, protože si mohou levnými deposity „zalepit rány“, které jim zůstaly po kreditní a hypoteční krizi.
Co přináši růst spořivosti Američanů?
A.Pokles konzumu (prohloubení recese) B.Růst nezaměstnanosti C.Levná depozita pro banky D.Deflační tlaky (negativní pro ekonomické oživení)
Mezi lety 1960 až 1990 dávaly americké domácnosti stranou 9 procent svého zdaněného příjmu. V 90letech minulého století se tohoto návyku zbavily a rozhodly se budovat bohatství jiným způsobem. Například prostřednictvím raketové růstu akcií nebo zhodnocením cen nemovitostí.
Jedna medvědí studie z dílny analytiků Merrill Lynch říká, že růst spořivosti (přesněji osobních úspor) o jedno procento s sebou přináší pokles spotřeby domácností o procento a tři desetiny. Vyjádřeno v dolarech je to suma blízká 300 miliardám. Jen pro srovnání je to přibližně polovina záchranné balíčku co schválili američtí zákonodárci na podzim minulého roku. A to nejhorší na konec. V důsledku poklesu konzumu totiž přibude na pracovních úřadech 2 milióny Američanů.
Další vedlejším efektem spořivosti domácností jsou deflační tlaky. Rozpočty domácností prožívají trauma, které způsobuje několik věcí. Za prvé je kladen větší důraz na šetření. Za druhé výdaje směrují na „ životu nezbytné “ zboží a služby a odkládají se nákupy zboží dlouhodobé spotřeby.
