Sázení jako burza? Vyhrát není tak snadné

Je možné se sázením živit, jako to dělají někteří investoři obchodováním na burze, tedy využíváním nějaké formy fundamentální analýzy síly týmů nebo dalších událostí, na které se vypisují kurzy?

Takových lidí je minimum. Pokud se nějaká skupina lidí živí sázením, většinou realizují arbitráž. Na to existují počítačové programy, ale je to věc poměrně náročná.

Jak těžké je realizovat v kurzových sázkách arbitráž?

Pro sázkové firmy není možné kontrolovat celý trh. V každém okamžiku existuje nějaká arbitráž. Důležité pro nás je monitorovat trh a držet se s vypisovanými kurzy v hranicích definovaných trhem. A to především u likvidních příležitostí, kde jednotky procent mohou znamenat velký balík. Víme také, na co si dávat pozor. Třeba je řada nízkomaržových společností, hlavně z Asie, ty je dobré sledovat, když se u nich objeví větší pohyb kurzů.

Dá se tedy v kurzovém sázení na arbitráži dlouhodobě vydělávat?

Čistě u českých sázkových kanceláří to asi nejde. Ale vzhledem k tomu, že je trh globalizovaný, jde to dělat celosvětově.

Jak je tedy náročné sledovat globální trh a arbitráž využít?

Hodně se to změnilo. Před pár lety nešlo o nic komplikovaného, možností bylo hodně a nebylo to o nějakých složitých nástrojích. Jenže kvůli globalizaci trhu si dávají kanceláře na arbitráže větší pozor a snaží se je minimalizovat. Najít příležitost je tak mnohem těžší. Lidskými smysly už taková příležitost není snadno zachytitelná. Je to o automatizaci. To, že budete na dvou monitorech sledovat kurzy, je minulost. Vznikly firmy, které vám poskytnou data a program, jenž umí arbitráže vyhledávat a nabízet je v reálném čase.

Nezačal tím věčný boj mezi sázkovými společnostmi a počítačovými programy?

K arbitráži sice dochází často, ale trh je na druhou stranu hodně dynamický. V jednom okamžiku se objeví třeba 100 arbitráží, ale za minutu už z nich zbude jen 10. Samotná informace, že arbitráž existuje, tedy neznamená, že si stihnete vsadit. Než stačíte vsadit na jedné straně, na druhé straně se arbitráž uzavře, a vám proto nezbude než pozici zavřít.

Musíte mít spoustu účtů u různých sázkových společností a na těch účtech celkem dost peněz, takže je to i náročně na hotovost. Na sázkové příležitosti jsou navíc limity - najdete třeba arbitráž s výnosem 2 %, což už je hodně, a zjistíte, že na jednu stranu můžete dát jen 20 eur. Nakonec tedy nevyděláte skoro nic. Arbitráž tak funguje jen na likvidních příležitostech, kde je možno vsadit vyšší sázky.

Sázky na politiku jako PR

Kolik musí bookmaker strávit času sledováním jednotlivých podkladů, než vypíše kurz?

Důležité je, že konkrétní soutěže dělají ti samí lidé, takže by jim to nemělo zabrat moc času. Samotný výpis kurzů u likvidnějších soutěží navíc díky tomu, že existuje trh, který určuje jisté mantinely, není tak důležitý jako to, co děláte potom, tedy sledování náběrů a změny kurzů.

Před volbami jsou vždy populární sázky na jejich výsledky. Jak se liší od těch běžných sportovních?

Především jde o nárazové věci, na které žádného specialistu, který by sledoval dlouhodobě výhradně politiku, jako to funguje u fotbalových nebo hokejových lig, prostě nemáme. V tomto případě navíc existují klienti, kteří mohou vědět více než my, mohou mít neveřejné informace. Takže je to hodně o tom, že vypíšeme kurz, který se pak mění. Vstupujeme na docela tenký led, ale lidi tyto sázky zajímají.

Je to pro vás ziskovější?

To ani ne, je to pro nás do jisté míry PR a propagace, alternativa pro ty, kteří třeba sport tolik nesledují. Ale vydělat na těchto sázkách je pro nás celkově složitější.

Takže "v politice" mají větší šanci klienti?

Teoreticky, ale možnosti jsou omezené. Dělá to málo kanceláří, arbitráž provést prakticky nemůžete a máte problém vsadit větší částku.

Poznáte, když má někdo neveřejné informace?

Právě u politických sázek vidíme, že takoví lidé existují. Máme u nás na pobočkách i anonymní sázky. Lidé, kteří informace mají, chtějí zůstat v anonymitě, což je pro nás signál. Pak tu jsou konkrétní lidé, o kterých víme, že mají k informacím přístup. Když takový člověk přijde a vsadí 600 tisíc korun, je to pro nás signál, že ví, že náš kurz je úplně špatně. Od něj nemůžeme samozřejmě vzít ani zlomek této částky.

Co s tím pak děláte?

Sázku odmítneme a změníme kurz. Ten člověk by totiž stejně přišel znova. Má třeba dříve k dispozici data z nějakých průzkumů a ví to, co my ne. Má hrubou verzi, kde jsou čísla neupravená, takže vidí, že jedna strana prostě nemůže být lepší než druhá. Zatímco u nás je to třeba padesát na padesát.

Je to stejné u sportovních utkání, která jsou takzvaně "prodaná"?

Překvapivě se to u nás příliš neděje. Jsou to jednotky za rok a vždy to jsou jen spekulace. Spíše se stane, že má někdo lepší informace než my, třeba jací nastoupí hráči. To je ale korektní sázka, má lepší informace než my, ale zápas zmanipulovaný není. Insider trading tak funguje i v sázení.