Důvod k akciovému optimismu: Blackjack a dlouhodobé investování mají něco společného

Ben Mezrich v knize Bringing Down the House z roku 2002 popisuje systém, který skupina přezdívaná MIT Blackjack Team vyvinula, aby z kasina nakonec vždy vycházela s balíkem peněz v kapse. Strategie matematiků z MIT nebyla nikterak komplikovaná, byla založená na legálním počítání karet při hře blackjack. To je v podstatě způsob hry, při kterém hráč nedělá nic jiného, než že sleduje karty od jejich zamíchání a udržuje si přehled o tom, zda jsou prozatím nerozdané karty spíše nízké, nebo vysoké. Díky tomu zjistí, zda bude mít v příštím kole výhodu a zda si má od krupiéra vyžádat další kartu.

Čas jsou peníze

Henry Tamburin, autor knihy Blackjack: Take the Money and Run, nicméně upozorňuje, že ani počítání karet není zcela bez rizika. "Velká část veřejnosti má zkreslené vnímání, že když počítáte karty, vždy vyhrajete. To je nesmysl. Pravdou sice je, že hráči, kteří karty počítají, vyhrávají častěji, na druhou stranu je ale potřeba se ptát, v jakém časovém horizontu," vysvětluje. "Obecně lze říci, že výhoda vznikající počítáním karet je velmi dlouhodobá, což znamená, že v horizontu hodin a dnů - někdy dokonce ani týdnů až měsíců - vás do stabilního zisku nedostane."

Tamburin pro počítání karet v blackjacku rád používá srovnání s akciovými trhy. "Když na burze investujete dvacet nebo třicet let, tak na svém akciovém účtu jistě máte více peněz, než když jste do světa investic vstoupili," říká. "Na denní, týdenní nebo měsíční bázi tržní hodnota akciového portfolia silně kolísá, v horizontu let až desetiletí je ale tendence vždy růstová." A stejné je to s počítáním karet - v krátkodobém horizontu vyhráváte i prohráváte, dlouhodobě jste vždy v černých číslech (a dost možná i na černých listinách kasin).

Ověřit si pravdivost tvrzení o dlouhodobém růstu akciových trhů není složité. Americký akciový index S&P 500 před padesáti lety, tedy v lednu 1964, osciloval kolem 80 bodů. Od té doby se událo mnohé, svět zažil nespočet politických převratů, americká armáda podnikla několik riskantních zahraničních misí s nejistým výsledkem a zaoceánské akciové trhy si prošly minimálně dvěma výraznými korekcemi, které otřásly základy finančních trhů. Přesto se nyní, v lednu 2014, tentýž index pohybuje poblíž svých historických maxim těsně pod 1 850 body. To implikuje v horizontu padesáti let (navíc bez započtení reinvestovaných peněz z dividend) růst o jen těžce uvěřitelných 2 200 %.

Největším nepřítelem investování je podle psychologů lidská přirozenost. Člověk totiž obecně rád vidí růst akciových trhů, ale jen těžko se smiřuje s jejich poklesem. Z historického vývoje světových trhů přitom investoři dobře vědí, že po růstu cen akcií přichází jejich pokles, ten se poté opět přemění v růst, aby ho posléze znovu nahradil pokles následovaný růstem. Akciové trhy se tak stejně jako bilance hráčů blackjacku, kteří pozorně počítají karty, pohybují v krátkodobém horizontu nahoru a dolů, avšak dlouhodobě posilují.

Ačkoli v posledních letech často slýcháme, že s příchodem finanční krize z roku 2008 definitivně padla všechna investiční pravidla, se kterými svět do té doby přišel, není tomu tak. Minimálně jedno doporučení stále trvá. Strategie "kup a drž" je stará jako investování samo a dokud budou existovat finanční trhy, bude se jednat o jednu z nejlepších možností, jak své těžce vydělané peníze nechat s relativně nízkým rizikem zúročit.

Zdroj: fool.com