Peníze? Děkuji, nechci
Základní kámen učebnic ekonomie vypadá následovně: Nemůže nastat situace, kdy by lidé přestali poptávat vysoce likvidní aktiva, tedy peníze.
Vypadá to jako historická nutnost. Firmy a podnikaví jedinci přece vždy budou mít více nápadů, než kolik mají potřebného kapitálu. Běžní lidé si zase chtějí koupit více věcí, než si mohou dovolit, a proto chtějí více peněz a jsou ochotni za ně platit (úrok). Celé paradigma je postaveno na předpokladu, že peníze jsou pouze dobré, tedy že jedinec nemůže tratit na tom, že jich má více.
Neutrální peníze
Co se v posledních letech děje? Úrokové sazby jsou extrémně nízké, peníze jsou tedy rekordně levné, ale nezdá se, že by je firmy ve velké míře chtěly. Některé mají obrovské zásoby hotovosti a zdánlivě neví, co s nimi. Rovněž občané si neberou tolik hypoték, přestože úroky klesají. Jako kdyby se zmíněný základní ekonomický kámen viklal. Samozřejmě to lze vysvětlit cykličností ekonomické aktivity – firmy se bojí investovat, lidé předpokládají další zlevňování. Ale co když je vysvětlení hlubší?
Někteří lidé tvrdí, že peníze v podstatě nejsou dobré, ale neutrální. V poslední době jsem to slyšel například od Karla Janečka. Americký vizionář Elon Musk neutralitu vyjádřil tak, že peníze jsou pouhým nástrojem k distribuci pracovní síly. Co kdybychom ale zašli ještě dále a prohlásili, že peníze mohou být škodlivé? Tím by se dalo vysvětlit, že je lidé nemusejí chtít.
Tomáš Sedláček v závěru Ekonomie dobra a zla trefně poukazuje na to, jak se v minulosti lidé učili žít v nedostatku, zatímco nyní se potýkají s přebytkem. Pokud se normálně dobrá substance vyskytuje v příliš velkém množství, může se stát škodlivou. Voda je k životu nezbytná, ale záplavy mohou zabíjet. Etiketa je ušlechtilé umění, ale přílišný důraz na ni může úplně zkazit konverzaci.
Problém přemíry peněz
Pokud má člověk nebo firma více peněz než talentu a času na to s nimi operovat, má problém. Samotné držení peněz vyžaduje nemalou energii. V oboru investic to krásně vyjádřil Warren Buffett: "Není těžké se akcionářem stát, ale akcionářem být." Musíte totiž průběžně vynakládat úsilí na analýzu svých firem. Mít více, než kolik zvládnete sledovat, se hrubě nevyplatí.
Poznání, že nadmíra peněz může být škodlivá pro jednotlivce, firmu i stát, je podle mého názoru hlavním mementem finanční krize. Ačkoli ve vnímání většiny (státní úroveň) se toto varování ještě nematerializovalo – státy stále "tisknou" peníze –, citlivější jedinci už to pochopili a odstraňují ze svého života škodlivé přebytky. Nebuďte překvapeni, až někde zaslechnete: "Nabízený plat je větší, než si zasloužím. Děkuji, tolik nechci."
