Způsobil úvěrovou krizi; teď investorům radí opatrnost

Právě ty, které hrály podstatnou roli na počátku nynější celosvětové recese. Možná i proto tento investiční bankéř, jehož služeb v době před krizí využívali giganti jako Morgan Stanley a nebo Goldman Sachs nyní radí investorům zůstat při zemi. A to i přesto, že se na obou březích Atlantiku objevuje stále více signálů o možném překonání toho nejhoršího.

Názory na další vývoj trhu se výrazně liší. Jedni předpovídají růst indexu Dow k hranici 12.500, jiní jeho pokles až k 7.000 bodům. Kam patříte vy, mezi býky a nebo medvědy?

Jsem někde uprostřed. Ale o něco blíže mám asi k býkům. Myslím si totiž, že jak Spojené státy tak i Británie už udělaly mnohé na podporu ekonomiky, a to že se projeví. Navíc, o hodně problémech se už ví a pracuje se na jejich odstranění, což platí zejména o finančním sektoru. Na jednu stranu je tak možné čekat, že ještě chvíli potrvá, než se toto naplno promítne do reálné ekonomiky; na té druhé si ale myslím, že jsme si sáhli na dno a věci se už nebudou horšit tak rychle, jako dosud. Například důvěřa spotřebitelů se tak možná ještě bude propadat, ale ani zdaleka nepůjde o takový sešup, jakého jsme byli svědky doposavad. A v určitou chvíli se i to zastaví, věci se zastabilizují a ozdravení bude nastartováno.

Někteří ekonomové s odvoláním na data zveřejněná během posledních dvou týnů tvrdí, že ozdravný proces už byl nastartován. Jde tedy podle vás o předčasný optimismus?

Asi jako během každé krize platí, že ani tentokrát není jasné, zda k obratu už skutečně došlo a nebo ještě ne. Jisté signály, které obyčejně přicházejí poté, co se situace začíná stabilizovat, tu už máme: bankovní sektor je relativně stabilní; situace na mezibankovním trhu se vrátila k normálu; a klíčové americké statistiky se lepší – například nezaměstnanost sice stále narůstá, ale počet nových žádostí o podporu klesá. A to vše je jistě dobré. Co je naopak špatné je přetrvávající nedůvěra spotřebitelů. Přitom právě ta se musí výrazně zlepšit, než se dočkáme opravdového obratu. Není totiž možné mluvit o ozdravení před tím, než se ozdraví samotné jádro reálné ekonomiky. Což se týká většiny ekonomik světa.

Kdy se tedy dá podle vás očekávat, že pocítíme skutečnou změnu, skutečné ozdravení?

Dejte tomu dva, tři roky. Myslím si, že v tomto horizontu bude už zcela určitě to nejhorší za námi. Za dva, tři roky budeme svědky nezpochybnitelného, stabilního ozdravení.

Vycházíte-li z takového předpokladu, kam je v tuto chvíli dobré investovat?

Já jsem nikdy příliš neinvestoval a to proto – což může teď znít ironicky – že jsem si byl vědomý nebezpečí s tím spojených. Ale obecně vzato, jako investor bych nyní držel většinu svých prostředků v hotovosti. Na akciových a komoditních trzích totiž očekávám i nadále výraznou volatilitu. A v takové situaci je hotovost nejbezpečnější investicí. Pochopitelně nejde o investici s nejvyšším výnosem. Ale nemyslím si, že je vzhledem k současné situaci maximální zisk tím, na co se investoři soustředí. Větší příležitosti bych pak očekával, že se objeví během příštích dvou, tří let společně s postupným ozdravováním ekonomiky.

Pokud by přesto někdo měl pocit, že mu na akciových trzích ujíždí v tuto chvíli vlak, že se chce svést na růstové vlně, jaké tituly či sektory byste mu doporučil; jak nyní vybírat?

Pokud se zaměříme na akciový trh, tak tam je nyní nejlepší soustředit se na firmy ignorující cykly. A to jsou výrobci věcí, které každý z nás potřebuje k běžnému životu. Ti totiž podle mě jako první nabídnou jak slušný zisk tak i stabilitu. Na investice do více cyklických odvětví bude čas až ve chvíli, kdy bude naprosto jasné, že na ozdravení dochází. I poté ale asi už příležitosti nebudou zdaleka tak velké, jaké byly před krizí. Očekávám totiž, že míra rizika, které lidé budou ochotni podstoupit, a také investiční aktivita firem jako takových budou výrazně utlumené. A proto investování bude muset být děláno na základě mnohem přísnější prověrky finančního zdraví firmy respektive jejího obchodního modelu.

Stále častěji se mluví o tom, že by ozdravení jak trhů tak i obecněji globální ekonomiky mohla ohrozit bobtnající spekulativní bublina na čínských trzích. Sdílíte tyto obavy?

Možná bublina v Číně je přirozenou součástí růstu. Což ji výrazně odlišuje od bublin, kterých jsme byli svědky v posledních deseti letech. Vezměte si, že Čína je země s obrovským potenciálem, který ještě není ani zdaleka využitý. Naopak úvěrová krize byla a je o tom, že byla snaha podpořit dluhem ekonomiku, která už tak byla dost využitá. A to je naprosto odlišný příběh. Čína má velký potenciál, z pohledu investora je tam stále mnoho zajímavých odvětví. A i proto si nemyslím, že by růst země a nebo na trzích musel v nejbližší době skončit. Naopak, podle mě Čína pomůže světu překonat to nejhorší.

Investice do čínských akcií je možnost známá většině investorů. Jaká příležitost tak nápadná není a přitom může být zajímavá; kterou vy osobně nyní považujete za zajímavou?

Z mého pohledu jde v horizontu patnácti, dvaceti let o ekologicky čisté technologie. Žijeme totiž ve světě, který se stále více zajíma o změnu klimatu. Dokonce i Čína v posledních dvou, třech měsících mění názor a chce se v této oblasti stát globálním lídrem. Což znamená, že jsou ekologicky čisté technologie trhem, který má velký potenciál. V tuto chvíli totiž stále mnoho vcelku neznámých společností vyvíjí velmi zajímavé ekologicky šetrné technologie a přitom tyto firmy mají problém s přístupem k penězům. Jednou se ale právě ony stanou středem pozornosti. A to znamená obrovské investiční příležitosti.

Autor rozhovoru je redaktorem investicniweb.cz v londýnské CITY