Nesmrtelná přitažlivost: Proč se tak rádi držíme stáda?
Gustave Le Bon byl francouzský psycholog a autor knihy Psychologie davu. Pasáže z jeho díla z roku 1895 shrnují staletí starou pravdu o chování davu (říkejme mu pro tentokrát spíše lidské stádo) a jsou dnes stejně aktuální jako v době prvního vydání.
"Ať se dav skládá z jakýchkoli jednotlivců, ať jsou podobné, nebo odlišné jejich styl života, povolání, osobnosti nebo inteligence, faktem je, že včlenění se do davu vede jednotlivce ke kolektivnímu smýšlení, které je nutí cítit, myslet a jednat odlišným způsobem od jednotlivců v izolaci. Existují určité pohnutky, které se nerealizují nebo nevedou k činům, s výjimkou případů, kdy jednotlivci (u)tvoří dav."
Mentalita davu na trhu je fascinující
Někdy má trh pravdu, jindy lidé kolektivně ztratí hlavu. To když investoři slepě následují a opakují akce ostatních. Investoři jsou často lapeni v pasti během časů euforie nebo paniky, protože mají v zádech dav. Lidé se ohlížejí na to, co dělají ti druzí, a nechávají dav řídit své jednání. Je pohodlné dělat totéž, co dělají ostatní.
Další hodnotné poznatky ke stádovému chování naleznete v knize Edwarda Chancellora Devil Take the Hindmost: a History of Financial Speculation.
"Zdánlivě nižší inteligence davu je znamením, že lidé filtrují a ohýbají nové informace, aby je sladili se svými aktuálními představami. Psychologové toto chování nazývají 'kognitivní nesoulad (disonance)'. Disonantní informace, která odporuje kolektivním fantaziím, je nepohodlná a lidé se jí snaží vyhnout. Raději zastřelí posla špatných zpráv nebo ho obrátí na víru stáda. V Teorii kognitivní disonance Leon Festinger tvrdí, že jsou lidé schopni tolerovat rostoucí stupně disonance, pokud jsou motivovaní dostatečnou odměnou. Na finančních trzích to znamená, že ignorují špatné zprávy, protože hladoví po rychlých ziscích ze spekulace. Ilustraci tohoto chování najdeme již v 60. letech 19. století u Williama Fowlera u jeho popisu spekulantů. Fowler píše, že se lidé vzájemně hecovali ne pro peníze, ale kvůli argumentům pro další růst. Věděli, že se mýlí, ale pokoušeli se sami sebe přesvědčit, že mají pravdu."
Nové struktury a technologické inovace změnily trhy k nepoznání, lidské bytosti jsou však stále stejné. Autoři uvedených knih byli mimoděk průkopníky behaviorální ekonomie.
Lidé v současnosti každý pohyb trhu obhajují nebo vysvětlují politikou Fedu, potažmo dalších centrálních bank. Jako kdyby bubliny neexistovaly již v éře před nimi. Možná Fed mění načasování a rozsah, bylo by však pošetilé domnívat se, že lidské chování nevychylovalo "tržní kyvadlo" na obě strany již v dobách, kdy Fed ani jeho kolegyně neexistovaly.
Stádové chování je způsobeno strachem, že něco zmeškáte, nebo že naopak na jednom místě setrváte příliš dlouho, a dále ignorantstvím, chamtivostí a nechutí ke ztrátám. Technické okolnosti odtržení trhů od reality (a vznik bublin) jsou pokaždé jiné, skutečné důvody se ale nemění. Jsme zkrátka lidé.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
