Nikolaus Görg (Bank Gutmann): O bubliny není nouze, zvýšili jsme ale sázky na akcie. Pojistkou proti riziku zůstávají americké a německé dluhopisy

Americká ekonomika se pomalu zvedá, v Evropě také došlo k uklidnění, rozvíjející se trhy nicméně signalizují, že globální ekonomika za vodou zdaleka není. Na co tedy nyní sázíte?

Navyšujeme sázky na akcie – jsme nyní overweight –, a to i proto, že nás zaujalo, co zhruba před třemi týdny řekl Mario Draghi na tiskové konferenci po zasedání vedení ECB. Poprvé nabídl nástin toho, co je možné čekat. Historické zkušenosti napovídají, že pokud je centrální banka připravena tlumit volatilitu, je čas navýšit riziko. To jsme udělali a zatím se to vyplácí. Měl bych dodat, že jsme sice ve větším začali sázet na akcie, ale zároveň jsme snížili svoji expozici vůči mladým trhům, a to docela agresivně.

Mluvíte o jednotlivých trzích, nebo celých regionech?

Aktuálně vůbec nejsme v Latinské Americe, v Asii sice něco máme, ale na základě poměrně konzervativní strategie. Zhruba před dvěma měsíci jsme navýšili sázky na Japonsko na neutral. Aktivitu tamních politiků a centrální banky bych označil za velice odvážnou, mohla by zabrat. Zásadním faktorem na mladých trzích je pozice, v níž jsou tamní centrální banky. Zatímco na Západě se do systému pumpovala likvidita a nyní se začíná uvažovat o tom, že by se penězovody mohly pomalu zavírat, v rozvíjejícím se světě je na pořadu dne utahování kvůli oslabování místních měn, odlivu kapitálu a tak dále. A to možná v době, kdy se do toho tamním centrálním bankám příliš nechce.

Hrozí podle vás, že vlastně proti své vůli přidusí domácí ekonomiku?

Ano, mohou výrazně přiškrtit domácí spotřebu. Ono se to opakuje – pokud máte dva, tři roky k dispozici levné financování, které zničehonic vyschne nebo zdraží, řada obchodních modelů najednou kolabuje. To je problém, který může postihnout mnoho mladých trhů. Brazílie je dobrý příklad, stejně tak Argentina, možná Indie, Indonésie. O Číně nemluvím, nepovažuji se za experta, ale i v jejím případě je jasné, že zpomaluje.

Dočkáme se v rozvíjejícím se světě pouze zpomalení, nebo mu hrozí systémová krize?

Otázka za miliony. Teoreticky systémovou krizi nelze vyloučit. Americký Fed pumpuje na trh 85 miliard dolarů měsíčně, Bank of England dělala něco podobného a ECB svým způsobem také. Potenciál toho, že to bude zlé, tedy existuje. Pokud se věci skutečně pokazí, pokud dojde k výraznému odlivu kapitálu, může řada obchodních modelů zkrachovat. Lze jen doufat, že to neotřese celým systémem. K takzvanému náhlému zastavení – okamžiku, kdy běžný účet najednou přestane být financován – snad nedojde, z čistě pragmatických důvodů by ale i tuto možnost měli investoři brát v potaz. Proto bych například teď nešel do Turecka – proč riskovat? Nikdy nevíte, co se může stát.

Jinými slovy, navzdory jistému zklidnění v prvním pololetí nejistota trvá.

Díky centrálním bankám se pohybujeme v neprobádaných vodách. Ben Bernanke má pravdu, když říká, že si není jistý tím, zda výhody kvantitativního uvolňování převažují nad teoretickými náklady s ním spojenými. Náklady, které by mohly vzniknout, nelze ignorovat. Nejen na rozvíjejících se trzích jsou v některých oblastech bubliny: reality, Austrálie, Kanada – to všechno jsou místa, jimž bych se nyní vyhýbal.

Jak se tedy připravit na výrazné zpomalení, případně na hlubší krizi? Jakou obranu doporučujete?

Na trhu s dluhopisy došlo ke korekci. Když se přitom během posledního cyklu zvyšovaly úrokové sazby, ukázalo se, jak důležité je tyto kroky řádně vysvětlovat. Jakmile se to nepovede, nastane výprodej dluhopisů. To překvapilo ty, kteří měli zainvestováno do amerických dluhopisů, a to jak v roce 1994, tak letos. V roce 2004 se ale nic podobného nestalo, tehdy Fed zvyšoval sazby o 400 bazických bodů, ne-li o více, ale trh s dluhopisy to na dlouhém konci křivky nijak výrazně nepoznamenalo. To potvrzuje, jak důležitá je komunikace. Navíc si myslím, že centrální banky chápou, že růst výnosů je v současnosti to poslední, co si dlužníci přejí. Jakmile tedy bude příliš velký tlak na výnosy, centrální banky podle mě zasáhnou. Napříště tedy bude růst výnosů jen pozvolný, a proto nemusejí být americké nebo německé dluhopisy vůbec špatnou sázkou.