Začíná velký výprodej? Na trhu se hraje nebezpečná hra
Pro akcie začíná historicky velice nepříznivé období. A do toho začaly růst výnosy státních dluhopisů, což je čára přes rozpočet centrálních bank.
"Sell in May and Go Away" není prázdná fráze. Jsou na ni různé názory, zpochybňovat ale, že se americkým (a nejen těm) akciím od května do října daří hůře než ve zbytku roku, si netroufne asi nikdo.
Podle databáze Ned Davis investice 10 tisíc USD do indexu S&P 500 od 1. května do 31. října od roku 1950 do roku 2008 by vynesla celkem - podržte se - 26 dolarů. Investice ve zbytku roku v uvedeném období by naproti tomu z 10 tisíc USD udělala 372 890 USD, přičemž ve 45 letech by byl výnos kladný a jen ve 13 záporný.
Nutno podotknout, že v době centrálně-bankovní (tedy kvantitativně-uvolňovací, případně nulově-sazební) v posledních 6-7 letech byla řada historických pravidelností doslova postavena na hlavu, i tak je ale období počínající květnem pro akcie minimálně "podmračené".
Obchodníci (i ti automatičtí) se sezónností pracují, s horším výkonem akcií počítají. Dochází tedy tak trochu k sebenaplnění známého pořekadla. V době, kdy akcie v USA, Německu i dalších zemích na začátku května nedokázaly přesvědčivě překonat historická maxima, respektive z nich sestoupily, je prozíravé se připravit na další prodejní vlny. Nemusejí přijít, ale je lepší s nimi počítat. Ukazuje to nejen graf indexu S&P 500.
Fed váhá se zvyšováním sazeb, čeká na lepší data z americké ekonomiky, ta ale v posledních týdnech nepřicházejí. Nízké sazby by měly být pro akcie podporou, na trhu je ale cítit i zájem o to, aby už sazby začaly růst, aby skončilo několikaměsíční vakuum a přešlapování na místě. Členové Fedu ale v poslední době většinou spíše mají tendenci podpořit akciový trh holubičími komentáři. Uvidíme, jak dlouho jim to bude trvat tentokrát.
Možná větší starost než o akcie ale mají centrální banky ve vyspělém světě o trh s dluhopisy. ECB odkupuje cenné papíry za 60 miliard eur měsíčně, ale i tak výnosy z evropských dluhopisů v čele s těmi německými začaly v posledních dnech růst (nutno říci, že z extrémně nízkých úrovní). Vyšší jsou i výnosy v Británii nebo v USA.
A jsme u toho. Komu se nehodí do krámu vyšší výnosy z dluhopisů (které jinak mají signalizovat zlepšující se kondici ekonomiky)? No přece extrémně zadluženým státům a jejich vládám. Při nízkých úrocích mají země šanci držet své obrovské dluhy relativně pod kontrolou, vyšší výnosy znamenají i větší náklady na obsluhu dluhů. Trh s dluhopisy je přitom podle řady expertů minimálně nadhodnocený (vysoké ceny, nízké výnosy), podle některých jde dokonce o největší současnou bublinu. Jde tedy o celkem vysokou hru.
Pokud začnou výnosy výrazněji růst - v eurozóně třeba v souvislosti s Řeckem, jehož platební neschopnost se významně blíží a může s sebou alespoň částečně, navzdory nepochybně rychlé reakci ECB, stáhnout i další země (zvýšit požadované výnosy z jejich bondů) -, může se tím zadělat na hlubší problém na trzích. Ti, kdo jsou SHORT, by se v takovém případě jistě zaradovali, zkušení investoři by nakoupili ve slevě. Vlna výprodejů by ale nepochybně zasáhla velkou část investorského stáda.
Zdroj: Ned Davis, Bloomberg, Phoenix Capital Research
