Kam zmizeli investoři do českých akcií?

Při pohledu na zobchodované objemy během posledních týdnů by se mohlo zdát, že prázdniny na pražské burze začaly již o měsíc či dva dříve. Průměrný denní objem obchodů se poslední čtyři týdny propadl na 1,36 mld. Kč, a je zhruba o 15 procent nižší než průměr od začátku letošního roku 1,59 mld. Kč. Pro meziroční srovnání, průměrný denní objem obchodů na pražské burze v období leden až červen 2010 činil 1,73 mld. Kč.
Burza trpí malým počtem likvidních titulů. Přírůstek v podobě IPO Fortuny na podzim loňského roku k celkovým objemům příliš nepomohl, hodně se očekávalo od plánovaného, leč nerealizovaného vstupu ČSOB na parket. O dalších společnostech, které by mohly vstoupit na burzu, se bohužel zatím jen spekuluje, přičemž se většinou jedná o středně velké firmy s velikostí emise mezi 20-60 mil. eur, což může vést jen k částečnému povzbuzení trhu.
Individuální investoři se tak stále více dívají po atraktivních investičních příležitostech do zahraničí a snaží se sžít s kurzovými riziky.
Vedle tradiční sezónnosti se na nižších objemech v Praze pravděpodobně podílí také obavy z dalšího vývoje akciových trhů, zejména ve vztahu k stále nevyřešené dluhové krizi v Řecku a horším makrodatům ze světa, která naznačují zpomalení globálního růstu. Důvodů je podle nás ovšem více a k poklesu likvidity se přidávají i specifické okolnosti jednotlivých společností.
Objemy klesají u všech největších domácích titulů
Objemy obchodů v květnu a červnu klesly u všech největších emisí na pražské burze, kam řadíme ČEZ, Komerční banku, Erste Group, Telefóniku, a NWR. Patrné je to zejména u bankovních titulů, což pravděpodobně souvisí se zmiňovaným Řeckem.
Lukáš Jíra: V Praze stojí za řeč pět nebo šest akcií
Speciální okolnosti související s likviditou začínají u akcií NWR. Společnost se rozhodla právě ve snaze podpořit obchodní aktivitu, stabilitu své investorské základny i zájem globálních hráčů, k reinkorporaci z Holandska do Velké Británie. K tomu bylo potřeba směnit akcie nově emitované v Británii za původní "holandské" akcie.
S akciemi se několik dnů neobchodovalo vůbec a likvidita původních akcií po směně dle očekávání podstatně poklesla. Domníváme se, že pokud obchodní aktivita v Londýně v budoucnu opravdu vzroste, může se tak stát na úkor likvidity v Praze. Nemilou novinkou, která může likviditu naopak omezovat, je 1,5procentní zdanění při transferu akcií mezi Londýnem a Prahou.
Aktuální vývoj českých akcií sledujte zdeZ menších emisí zaznamenaly největší pokles zobchodovaných objemů akcie mediální společnosti CETV. Jedním z možných důvodů je navýšení podílu společností Time Warner o 5,5 procenta na skoro 31 procent. Nižší objemy na titulu se také projeví na nové skladbě CECE Composite Indexu, benchmarku středoevropských akcií. V nové základně indexu utrpí nejvíce právě akcie mediální společnosti CETV, jejíž zastoupení klesne dle našich odhadů o 16,7 procenta kvůli nižšímu faktoru free floatu.
Již dlouhodobě se málo obchoduje s akciemi developerské společnosti ECM. Tu navíc v květnu poslal Městský soud v Praze do úpadku. Poté pražská burza cenných papírů rozhodla o několikadenním pozastavení obchodování s akciemi ECM. Burza také rozhodla, že s účinnosti od 20. června byly z báze pro výpočet hodnoty PX indexu vyřazeny akcie developera.
Naopak živěji se v poslední době obchoduje snad pouze s akciemi společností Fortuna a KIT digital. Fortuny se v květnu denně v průměru zobchodovalo za 32,8 mil. Kč, tedy více než Unipetrolu nebo CETV, a v žebříčku neobchodovanějších akcií v Praze se umístnila hned za akciemi těžařské společnosti NWR.
Za větším zájmem nejspíše stojí spuštění loterijního projektu a medializace insolventního stavu doposud monopolního provozovatele loterijních her – společnosti Sazka. KIT digital zase ukončil své akviziční tažení a chce se soustředit na generování zisků a pozitivního cash-flow.
Praha již není "emerging" trhem
Podle šéfa pražské burzy Petra Koblice česká burza v posledních deseti letech sehrávala roli zajímavého středně velkého rozvíjejícího se trhu, ale o tuto úlohu již přichází. "Nyní jsou emerging market číslo jedna trhy Číny, Indie, Brazílie, Ruska (BRIC) a Turecko. Střední Evropa se dostává na okraj zájmu."
Atraktivitě a zájmu o český trh podle něj nepomáhá ani evropská legislativa MiFID. "Ve zkratce se dá říci, že posílila velké a a že posílila tzv. cherry picking - obchodují se pouze největší emise. Dále dovolila masivní obchody mimo burzu, takže kolem 30 % obchodů s našimi papíry se děje mimo burzu, netransparentně v Londýně, a profitují z toho globální investiční banky," upozornil Koblic v rozhovoru pro Patria.cz.
Fakt, že se domácí retailoví investoři poohlížejí stále více po zahraničních akciích, dokládají i statistiky Patrie Direct, jednoho z nejvýznamnějších českých obchodníků s cennými papíry. Počet exekuovaných příkazů na prodej nebo nákup zahraničních cenných papírů totiž vzrostl za posledních 5 let 6násobně a letos v absolutním čísle přesáhl počet obchodní příkazů na pražské tituly (tvoří již 53 % všech obchodních příkazů).
Aktuality
