Mýty vs. realita: Akciový býk není tak starý, jak se říká

Podobně nevybíravě se na adresu převažujících komentářů vyjadřuje řada zkušených investorů. Barry Ritholtz patří mezi ně a má pro to sadu argumentů.

První problém má s magickou 20% hranicí poklesu, která by ukončila aktuální býčí trend. Nějaká hranice být asi musí, ale když už bazírovat na 20 % (asi že máme povětšinou dohromady na těle 20 prstů, tak nám to hlava dobře bere), tak proč k tomu ještě trvat na tom, že se počítají pouze a jen zavírací hodnoty indexu S&P 500? Mezi květnem a říjnem 2011 totiž zmíněný benchmark intradenně ztratil 21,6 %, zatímco podle závěrečných denních hodnot to bylo jen 19,4 %.

Ale tím to teprve začíná. Ve stejném období totiž například index akcií menších amerických firem Russell 2000 odepsal 30,7 %. Medvěd jako řemen.

No a nakonec se na trzích tak nějak vyskytlo období, kdy většina akciového světa odepsala (hodně) přes oněch zpropadených 20 %. Šlo o dobu zhruba mezi polovinou roku 2016 a začátkem roku 2016. Namátkou:

• Mediánová akcie z indexu S&P 500 odepsala 25 % (index samotný jen asi 15 %; tímto zdravíme FAANG a podobné oblíbené přefouklé skupinky velkých firem).
• Index Russell 2000 klesl o 27 %.
• Japonské akcie odepsaly 29 %.
• Dow Jones Transportation Average (všichni kromě tržních neználků vědí, proč právě tento index zmiňujeme) sjel o 32 % níže.
• Rozvíjející se trhy jako celek propadly o 40 % (čínské bubliny a jejího splaskávání byly tehdy plné noviny, akcie v říši středu ztratily polovinu hodnoty).
• Akcie menších biotechnologických firem v USA odepsaly 51 %.
• Cena ropy klesla na čtvrtinu.
• Podíl akcií na burze v New Yorku na ročním cenovém minimu byl největší od listopadu 2008 (to byly hodně kruté časy), čtyři z pěti titulů se obchodovaly pod svým 200denním průměrem.

Když nic jiného, méně zkušené investory to varuje před celkem běžnou chybou. Tou je sledování jednoho indexu (v tomto případě S&P 500). Ačkoli jde o opravdu těžkou váhu mezi benchmarky, na vysledování medvědího trendu stačit nemusí.

A nakonec ještě trocha matematiky, která se sice vrací jako bumerang, ale její opakování zatím moudrost do myslí tržních komentátorů nepřineslo. Ti, kdo rádi počítají býčí trend na americkém akciovém trhu od března 2009 jako druhý nejdelší v historii, by měli podle stejné (ne)logiky ten nejdelší, tradičně připomínaný letopočty 1982-2000, protáhnout až do roku 1974. A ten předchozí pak vlastně počítat od roku 1932.

Čím to? Modří už vědí – oba historické býčí trhy burzovní almanach nepopisuje od data, kdy předchozí medvědí trend dosedl na dno, ale od momentu, kdy bylo překonáno předchozí historické maximum. Opačný postup je trochu podobný tomu, jako kdybyste do kolonky data narození vpisovali den, kdy se neudrželi vaši rodiče (i když to samozřejmě žádné dno nebylo, ať se nikdo neurazí).

Barry Ritholtz proto opakuje, že aktuální býčí trend v USA podle historických standardů trvá zhruba čtyři a půl roku, tedy od března 2013. Jiná čísla nikomu nebere, jen jejich pisatele důrazně žádá, aby při zveřejňování svých letopočetních úvah odhalovali také svou metodologii, lze-li to tak nazvat. Vše ostatní je pouze omílání mýtů a tržní lidové slovesnosti. Ničím z uvedeného přitom Ritholtz ani nenaznačuje, jak dlouho aktuální růst cen akcií ještě může trvat, na to jsou tu jiní guruové a s nimi naše investorské domácí úkoly.

Zdroj: Bloomberg