Dostavba Temelína: Kde ČEZ sežene 150 až 200 miliard korun?
Přístup ČEZ k otázce financování dvou nových jaderných reaktorů v Jaderné elektrárně Temelín trochu připomíná rodinu s malými dětmi, která přemýšlí, jak financovat koupi většího bydlení. Díky kombinaci vlastních příjmů a štědrého bankovního financování by taková investice jistě byla uskutečnitelná. Státem ovládaný energetický gigant by však musel začít škudlit, kde se dá, a i v takovém případě by mu zbylo nanejvýš na nejnutnější výdaje.
To vyvolává jistou skepsi — mimo jiné proto, že i samotná firma se poohlíží po možných partnerech, s jejichž pomocí by dokázala uhradit náklady na dostavbu, jejichž výše je odhadována na 150 až 200 miliard korun. ČEZ, který je největší středoevropskou společností, pokud jde o tržní kapitalizaci, trvá na tom, že jeho cash-flow je pro financování dostavby jaderné elektrárny dostatečné.
Toto poněkud nejednoznačné tvrzení opakovaně zaznělo z úst druhého nejvýše postaveného manažera společnosti ČEZ, finančního ředitele Martina Nováka. "Pokud si vypočítáme své cash-flow pomocí modelů — což samozřejmě interně děláme a viděli jsme i nějaké externí modely zpracované velkými bankami —, jednoznačně vidíme, že jsme Temelín schopni ze svého cash-flow ufinancovat. Určitě by to však znamenalo, že bychom nemohli uskutečnit celou řadu dalších akcí," uvedl Novák.
Je otázkou, jakými zaběhlými modely se ČEZ nechá inspirovat v případě, že se rozhodne hledat finančního partnera. Bude to model fungující v Británii (státem garantované ceny), ve Finsku (financování výstavby z prostředků hlavních odběratelů), nebo v USA (zákazníkům jsou účtovány příplatky, jelikož jde o veřejný zájem)? Převáží praktický zřetel nad politickými obavami, pokud se ukáže, že Rusové jsou jediní účastníci tendru na dostavbu Temelína, kteří jsou ochotni se spolupodílet na financování projektu?
Britská cesta
ČEZ údajně začal vyjednávat s českou vládou (která drží bezmála 70procentní podíl v energetické společnosti, jejíž akcie se obchodují na burzách v Praze a Varšavě), což však ministr průmysl a obchodu Martin Kuba (ODS) popírá. Rokování se týkají snížení finanční zátěže, kterou by výstavba Temelína z vlastních prostředků pro ČEZ znamenala.
Jako velmi atraktivní se jeví model financování, jenž byl před nedávnem spuštěn ve Velké Británii. Tento model předpokládá vznik nové generace jaderných elektráren postavených soukromými subjekty, sdělil ČESKÉ POZICI vysoce postavený zdroj z ČEZ obeznámený s průběhem jednání na vládě. Ve Spojeném království podporuje stát jadernou energetiku tím, že garantuje minimální výkupní ceny elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách.
Pokud se tržní ceny vyšplhají nad státem garantovanou cenu, platí provozovatel jaderné elektrárny podle tohoto schématu státu, a naopak v případě, kdy tržní ceny klesnou, inkasuje kompenzace z eráru. Britská vláda se zároveň zavazuje k průběžnému zvyšování cen emisních povolenek. Elektřina vyrobená z jádra se díky tomu stává oproti elektřině vyrobené v elektrárnách spalujících fosilní zdroje paliv (například uhlí) levnější.
O přitažlivosti britského stimulačního modelu vypovídá nedávné založení joint venture podniku německého energetického gigantu E.ON s RWE nazvaný Horizon Nuclear Power, který zveřejnil svůj záměr postavit do roku 2025 nový jaderný zdroj s výrobní kapacitou kolem 6 000 MW — což je dvakrát až třikrát více, než přinese plánovaná dostavba Temelína.
"Čekáme, jak se to osvědčí, zda například nevzniknou nějaké potíže na straně Evropské komise," sdělil ČESKÉ POZICI vysoce postavený manažer společnosti ČEZ, který si nepřál být jmenován. Mezitím Novák zvídavým investičním analytikům před dvěma týdny sdělil: "V této souvislosti zatím nebylo učiněno žádné rozhodnutí."
"Jaderné oživení" vyznívá do ztracena
Nehledě na hrdé proklamace ČEZ o silném peněžním toku a relativně nízké míře zadlužení v porovnání s evropskými energetickými společnostmi, se tolik opěvované celosvětové "jaderné oživení" prozatím nekoná. Výstavba nových jaderných elektráren zůstává nesmírně drahým procesem vyžadujícím rozsáhlé počáteční investice a přinášejícím slušnou návratnost jen v případě, že elektrárna běží na plnou kapacitu a po celou dobu životnosti.
"Financování je velkým problémem, který brzdí jadernou renesanci," vyjádřil se Mike Kirst, viceprezident společnosti Westinghouse pro Evropu, Blízký východ a Afriku. "Lidé mluví o Fukušimě. Ale tady v Evropě je spousta zemí, které chtějí nadále stavět jaderné elektrárny — jenže narážejí na problém pokrytí nákladů," prohlásil přesně před rokem v reakci na havárii v japonské jaderné elektrárně po ničivém zemětřesení a tsunami.
Místo toho, aby náklady na realizaci stavby postupně klesaly, vyšplhaly se na úroveň, kdy se výstavba jaderných elektráren stala takřka nerealizovatelnou investicí s výjimkou těch nejbohatších energetických společností — nebo těch, které čerpají značnou a všestrannou pomoc, jakou jsou například státní finanční podpora či zvýhodněné financování.
