Co musíte ráno vědět (22. prosince)
Jak zahájily vánoční týden akcie v Evropě a ve Spojených státech, jak dopadlo zdlouhavé jednání amerických kongresmanů o další koronavirové pomoci a na co dojeli manažeři jednoho ze závodů potravinářské firmy Tyson Foods? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v pondělí uzavřely smíšeně, z hlavních indexů posílil pouze Dow
Akcie ve Spojených státech zahájily týden převážně se ztrátami. V mírném plusu zakončil obchodování jen index Dow. Pozitivní stimul, který má přinést očekávané schválení dalšího balíku na podporu ekonomiky postižené koronavirovou krizí, přebily zprávy o rychle se šířící mutaci koronaviru zjištěné v Británii. Na devizovém trhu zpevňoval dolar. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,12 % na 30 216,45 bodu. Širší index S&P 500 se snížil o 0,39 % na 3 694,92 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, klesl o 0,10 % na 12 742,52 bodu. Index volatility VIX stoupl o 16,64 % na 25,16 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o jeden bazický bod na 0,935 %. Ceny ropy spadly zhruba o 2,5 %, mírně zlevnilo zlato, naopak přes procento přidalo stříbro a bitcoin odevzdal 3 % na zhruba 23 100 USD. Všechny hlavní indexy zahájily den v hlubších ztrátách. Šlo o reakci na informace o mutaci koronaviru v Británii, která je více nakažlivá. Během dne ale všechny benchmarky poklesy napravovaly díky informacím o chystané pomoci ekonomice a také o tom, že odstupující ministr spravedlnosti William Barr nevidí důvod pro ustavení speciální komise, která by se měla zabývat podezřeními i podvodech při amerických prezidentských volbách.
Pět velkých témat a konkrétní akcie pro rok 2021
2. Evropské akcie v pondělí výrazně klesly, trhy se bojí nové mutace koronaviru
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v červených číslech. Na burzách byly cítit obavy kvůli nové, údajně snadno se šířící mutaci koronaviru v Británii. Britský index FTSE 100 spadl o 1,73 % na 6 416,32 bodu, německý DAX odepsal 2,82 % na 13 246,30 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 2,43 % na 5 393,34 bodu a panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 2,33 % na 386,69 bodu. Evropské akcie tak zažily nejhorší výprodej za téměř dva měsíce. Další zhoršení pandemie znamená komplikace především pro letecké dopravce.
Bitcoin trhá rekordy. Kde se zastaví?
Proč má smysl nakupovat akcie společnosti AstraZeneca po akvizici Alexion Pharmaceuticals
3. Pražská burza v pondělí klesla nejvýrazněji za více než půl roku, index PX se vrátil pod 1 000 bodů
Pražská burza v úvodu týdne výrazně oslabila, index PX je tak zpět pod 1 000 body. V pondělí klesl o 3,09 % na 978,07 bodu, což je nejvýraznější pokles zhruba od poloviny června. Za propadem je zpráva o šíření nové mutace koronaviru v Británii. Nejvýraznější ztráty zaznamenaly bankovní tituly, téměř čtyři procenta odepsala i technologická firma Avast. S mírným ziskem uzavřela pouze O2 Czech Republic.
Prosba za českou ekonomiku: Neopakujme stále stejné chyby
Hrozí v realitním sektoru dluhopisový výplach?
4. Očekávané události
V úterý dopoledne na trh Británie pošle zprávu o HDP a Německo doplní index spotřebitelské důvěry od GfK. Ve Spojených státech se odpoledne investoři zaměří na zprávu o vývoji ekonomiky, statistiku prodejů starších domů a index průmyslové aktivity richmondského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 21. prosince
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Američtí kongresmani se dohodli, na pomoc ekonomice má jít dalších 900 miliard USD
Pomoc nezaměstnaným a přímé platby 600 USD většině Američanů a na každé dítě. To a také dohodu na výdajích státu by měli schválit američtí kongresmani. Celkem by balík na podporu ekonomiky měl obsahovat opatření za 900 miliard USD. Vývoj přivítal také nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek.
6. DIW: Německá ekonomika v závěru roku klesne o procento
Německá ekonomika v zimě zaznamená pokles v důsledku nových restriktivních opatření, která jsou reakcí na vzestup počtu případů nákazy koronavirem. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt sníží o jedno procento a v prvních třech měsících příštího roku bude pokles ještě výraznější. Předpověděl to v pondělí výzkumný institut DIW.
7. Evropská komise povolila spojení automobilek Fiat Chrysler a PSA
Evropská komise v pondělí schválila spojení italsko-americké automobilky Fiat Chrysler s francouzským konkurentem PSA. Fúze v hodnotě 38 miliard dolarů vytvoří čtvrtého největšího výrobce aut na světě, který ponese jméno Stellantis.
8. Firma Lockheed Martin kupuje za 4,4 miliardy USD výrobce raketových motorů Aerojet Rocketdyne Holdings
Americký zbrojní koncern Lockheed Martin zaplatí 4,4 miliardy dolarů za převzetí výrobce raketových motorů Aerojet Rocketdyne Holdings. Firma uvedla, že s dokončením transakce, kterou ještě musejí posoudit regulátoři, počítá ve druhé polovině příštího roku.
9. Katar schválil použití vakcíny od Pfizeru a BioNTechu
Katarské ministerstvo zdravotnictví schválilo nouzové použití vakcíny proti covidu-19, kterou vyvinula americká farmaceutická společnost Pfizer ve spolupráci se svým německým partnerem BioNTech, informovala agentura Reuters s odkazem na katarská média. Ministerstvo zdravotnictví Ománu, který také dříve dal s použitím očkovací látky souhlas, oznámilo, že obdrží zásilku vakcín od stejného výrobce ve středu.
10. Japonská vláda kvůli pandemii schválila rekordní rozpočet
Japonská vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští fiskální rok v rekordním objemu 106,61 bilionu jenů (22,3 bilionu Kč). Země se potýká s dopady pandemie způsobené šířením koronaviru a se stárnutím populace, což je v Japonsku vleklý problém. V poslední době se ale tématem stávají i bezpečnostní problémy, uvedla agentura Kjódó. Rozpočet bude v rekordním objemu již devátým rokem a nyní počítá i s rezervou pěti bilionů jenů na budoucí dopady pandemie. Fiskální rok v Japonsku začíná v dubnu.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Neetické sázky připravily manažery firmy Tyson Foods o práci
Americká potravinářská firma Tyson Foods propustila sedm manažerů za to, že se sázeli, kolik zaměstnanců se nakazí covidem-19. Podle rozhlasové stanice NPR se věc týká závodu na zpracování vepřového masa ve Waterloo v Iowě, kde se případ vyšetřoval pod vedením někdejšího ministra spravedlnosti Erika Holdera. Pracuje tam téměř 3 000 lidí, tisíc z nich se koronavirem nakazilo a šest s covidem-19 zemřelo.
Vyšetřování začalo v listopadu po stížnostech a manažeři, jichž se věc týkala, byli tehdy odvoláni bez nároku na plat. "Jejich chování neodpovídá zásadám firmy Tyson, proto jsme zahájili šetření, abychom zjistili pravdu. Teď jsme rozhodli podle výsledku šetření," sdělil minulý týden ředitel firmy Dean Banks a do Iowy se rozjel, aby se sešel se zaměstnanci i zástupci okresu Black Hawk County, kde závod leží. Okres, v němž žije 131 000 lidí, má nákazu potvrzenou u 12 000 občanů, s covidem-19 tam zemřelo 193 lidí.
Závod zaměstnává hlavně imigranty a uprchlíky. Policejní velitel okresu Black Hawk Tony Thompson v dubnu spolu se zdravotníky podnik navštívil a řekl tehdy, že byl šokován podmínkami, v nichž se tam pracovalo. Lidé byli namačkáni těsně jeden vedle druhého a neměli roušky. "Šokovalo mě to," řekl Thompson, který prý potom chtěl, aby firma zastavila provoz.
Právě tehdy podle informací rodiny jednoho ze zaměstnanců, který po nákaze zemřel, manažer závodu začal organizovat sázky o to, kolik pracovníků se nakazí.
Isidro Fernandez zemřel v dubnu a jeho příbuzní firmu zažalovali. Tvrdí, že přesouvala zaměstnance do závodu ve Waterloo z jiných podniků, kde již byli nakažení, aniž zajistila testování nebo karanténu. Podle obvinění se vedení firmy provozních prostor ve Waterloo stranilo z obav před nakažením.
Zaměstnancům ale manažeři tvrdili, že musejí pracovat, protože na nich leží odpovědnost za to, že "Američané nebudou hladovět". Firma prý těm, kdo pravidelně do práce chodili, vyplácela bonusy v hodnotě 500 dolarů, což podle obvinění pobízelo k cestám do zaměstnání i ty, kdo se necítili dobře. Podnik ve Waterloo sice 22. dubna přerušil práci, ale o čtrnáct dní později provoz obnovil.
