Burzovní kalendář (1. 2. - 5. 2. 2021)

Ohlédnutí

Pro akcie byl uplynulý týden ztrátový. Ve Spojených státech index Dow klesl o 3,27 %, širší S&P 500 se snížil o 3,31 % a index technologického trhu Nasdaq Composite odepsal 3,49 %. Panevropský STOXX Europe 600 klesl o 3,11 %, britský FTSE 100 ztratil 4,30 %, německý DAX odepsal 3,18 % a francouzský CAC 40 přišel o 2,33 %. Akcie na pražské burze klesly podle indexu PX za týden o 3 %.

Do výsledkové sezóny na Wall Street přispěly mimo jiné společnosti General Electric, Microsoft, Verizon Communications, Boeing, AT&T, Apple, Tesla, Facebook, McDonald's, Mastercard, Visa nebo Chevron a v Evropě mimo jiné UBS Group a SAP. Na pražské burze hospodářská čísla za poslední loňské čtvrtletní a celý rok 2020 odtajnila telekomunikační společnost O2 Czech Republic.

Operátorovi O2 Czech Republic loni stoupl čistý zisk o 7,1 % na 5,85 miliardy korun. Výnosy se firmě zvýšily o 2,6 % na 39,77 miliardy korun. Růstu zisku společnost dosáhla díky snížení provozních i běžných investičních výdajů. Výnosy vzrostly díky vyššímu využívání fixní sítě a růstu v oblasti ICT. Za samotné čtvrté čtvrtletí O2 Czech Republic vykázala výnosy 10,53 miliardy Kč (4Q2019: 10,14 miliardy Kč), provozní zisk EBITDA 3,46 miliardy Kč (4Q2019: 3,30 miliardy Kč) a čistý zisk 1,51 miliardy Kč (4Q2019: 1,44 miliardy Kč).

Ve Spojených státech dosud hospodářské výsledky zveřejnilo více než 180 firem z indexu S&P 500. Zisk nad odhady jich reportovalo téměř 85 % a tržby nad odhady bezmála 80 %. Analytici čekají pokles zisků firem o 1,6 % (bez energetiky +2,2 %) při růstu tržeb o 0,2 % (bez energetiky +3,4 %).

Z ekonomických dat se investoři v uplynulém týdnu zaměřili na britskou nezaměstnanost, spotřebitelskou důvěru ve Spojených státech, Německu a eurozóně, americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, první odhad vývoje amerického HDP v závěru loňského roku či na vývoj ekonomiky Německa a tamní nezaměstnanost a inflaci. Investoři rovněž čekali, jak dopadne měnověpolitické zasedání Fedu, ten podle očekávání potvrdil nastavení sazeb i programů na podporu ekonomiky.

Největší pozornost na sebe však strhl boj mezi drobnými investory a hedgeovými fondy spekulujícími na pokles cen řady akcií. Skupina drobných investorů sdružených na sociální síti Reddit ve skupině WallStreetBets se zaměřila na tituly s velkým objemem takzvaných krátkých pozic a díky prudkému zvýšení poptávky po těchto titulech poslala jejich cenu razantně nahoru. Investoři sázející na pokles cen těchto akcií se tak dostali pod tlak a byli nuceni akcie kupovat, aby své krátké pozice mohli zavřít. Akce se týká cenných papírů společností jako GameStop, AMC Entertainment Holdings, Koss, Bed Bath & Beyond, BlackBerry nebo Nokia. Dění kolem těchto akcií se posléze ještě zkomplikovalo ve chvíli, kdy některé makléřské firmy přechodně omezily možnost jejich nákupu.

Na pražské burze bylo nadále živo také kolem Monety Money Bank. Před týdnem přišla skupina PPF s nabídkou na jednání o možném spojení Monety s Air Bank, českým a slovenským Home Creditem a společností Benxy, která stojí za úvěrovou službou Zonky, a na odkup až 29 % akcií Monety po 80 Kč. Tento týden nejdříve přišla informace, že americký finanční dům Goldman Sachs navýšil svůj podíl v Monetě na více než 10 %. V pátek pak představenstvo Monety zveřejnilo vyjádření k nabídce PPF. Vedení banky zastává pozici, že návrh PPF na odkoupení části jejích akcií je v souladu se zájmy společnosti i jejích akcionářů. Start jednání o možném sjednocení s Air Bank a dalšími firmami ve vlastnictví PPF bude podle Monety záležet na hloubkové kontrole a zvážení akcionářů.

Na devizovém trhu česká koruna poprvé od března posílila, byť jen na chvíli, pod 26 EUR/CZK. Důvody k posilování lze hledat především ve slovech guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Ten nevyloučil, že by Česká národní banka mohla letos zvyšovat úrokové sazby. Česko by se tím odklonilo od trendu velice uvolněné měnové politiky, kterou v reakci na pandemii covidu-19 razí většina světových centrálních bank.

Výhled

V příštím týdnu budou investoři věnovat pozornost pokračující výsledkové sezóně, zprávám kolem vývoje pandemie covidu-19 a vakcín proti této nemoci, zasedáním centrálních bank Británie, Austrálie, Česka a Indie a pravděpodobně stále také dění kolem silně shortovaných akcií.

"Příští týden bude patřit k velmi rušným, co se týče počtu firem, které budou zveřejňovat své výsledky. Trh tak bude muset vstřebat mnoho informací, což se může projevit na různorodých reakcích. To vše navíc na pozadí vývoje pandemie covidu-19. Taktéž se bude sledovat další vývoj kolem akcí investorů sdružených na sociální síti Reddit. Celkově máme pro příští týden neutrální výhled, že jednotlivé tituly mohou více kolísat z popudu výsledkové sezóny," říká analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Z ekonomických dat se investoři v nadcházejícím týdnu zaměří na finální lednové indexy nákupních manažerů, německé maloobchodní tržby a tovární objednávky nebo HDP, inflaci a maloobchodní tržby eurozóny či americkou nezaměstnanost. Zasedat také budou centrální banky ČR, Británie, Austrálie a Indie.

Bankovní rada České národní banky podle analytiků ponechá na svém čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. ČNB by podle nich mohla začít zvyšovat sazby až později ve druhém pololetí. Od nové prognózy, kterou ve čtvrtek ČNB představí, ekonomové očekávají zvýšení odhadu inflace kvůli dopadům daňového balíčku a mírné zlepšení odhadu letošního růstu ekonomiky.

Do výsledkové sezóny přispějí v zámoří společnosti Pfizer, ExxonMobil, Alphabet, Amazon, QUALCOMM, Merck & Co nebo Ford Motor, v Evropě například BP, Ferrari, Siemens, GlaxoSmithKline, Deutsche Bank, Royal Dutch Shell nebo BNP Paribas, na pražské burze MONETA Money Bank a v Asii Alibaba Group Holding, Lenovo Group či Nippon Telegraph & Telephone.

Analytici z J&T Banky očekávají, že MONETA za poslední loňské čtvrtletí vykáže pokles čistého zisku o 39 % na 577 milionů Kč. Důvodem je především prudký nárůst opravných položek spojený s pandemií covidu-19. "Nicméně výsledky budou zkresleny akvizicí aktiv Wüstenrot CZ. Více než na výsledky se trh zaměří na probíhající námluvy se skupinou PPF, které budou hybatelem tržní ceny pro nejbližší období," říká Milan Vaníček.

Analytik Bohumil Trampota z Komerční banky očekává za loňské čtvrté čtvrtletí propad čistého zisku o 30 % při mírném růstu výnosů. Důvodem podstatného poklesu jsou opravné položky k nespláceným úvěrům, respektive jejich významnější nárůst. Čistý úrokový výnos za poslední kvartál minulého roku se podle něj na meziroční bázi prakticky nezmění. "Čistá úroková marže by měla dosáhnout 2,6 %, ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku tak podle nás klesne o procentní bod. Na rozdíl od předcházejících kvartálů loňského roku nečekáme, že by MONETA zaúčtovala nějaké mimořádné příjmy. Od celkových provozních výnosů očekáváme růst o 1,4 % na 2,7 miliardy Kč. Výnosy za celý rok odhadujeme na 12,1 miliardy Kč, což je mírně nad poslední projekcí managementu Monety ve výši 12 miliard Kč. Provozní náklady by ale měly vzrůst o 7,5 % na 1,4 miliardy Kč. Tak jako v předchozích kvartálech i v hospodaření za poslední čtvrtletí minulého roku bude patrný negativní vliv restriktivních opatření vyplývající z nemoci covid-19. Předpokládáme, že MONETA pokračovala v tvorbě opravných položek k nespláceným úvěrům. Očekáváme jejich nárůst na 561 milionů Kč z 216 milionů Kč. Právě to představuje výše zmíněný důvod stojící za poklesem čistého zisku. V našich projekcích by měl čistý zisk za čtvrté čtvrtletí dosáhnout 664 milionů Kč, což by znamenalo meziroční pokles o 30,1 %. Za celý minulý rok by podle našich očekávání měl čistý zisk dosáhnout 2,6 miliardy Kč, což je stejně jako celkové výnosy mírně na cílem managementu Monety na úrovni 2,4 miliardy Kč," říká Bohumil Trampota.

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 1. února

"Index S&P 500 korigoval předchozí výrazný růst. Kurz byl vysoko, a proto se pokles jeví jako přirozená reakce na překoupený stav. Divoký vývoj u akcií společností jako GameStop, Nokia a dalších mimo jiné vyvolává úvahy nad tím, zda trh opravdu není v cenové bublině. Výsledková sezóna pokračuje úspěšně, fundamenty šly ale v posledních dnech opět stranou, ačkoli tentokrát byly spíše pozitivní," napsal v pravidelném technickém komentáři k dění na americkém akciovém trhu opční obchodník Josef Košťál.

Výhled pro jednotlivé dny

V pondělí budou nejsledovanější průmyslové indexy nákupních manažerů, německé maloobchodní tržby a také evropská nezaměstnanost. Spojené státy na trh odpoledne pošlou údaje o stavebních výdajích.

V úterý dojde na francouzskou inflaci, ale hlavně na údaje o HDP za celou eurozónu i pro Českou republiku.

Středa bude ve znamení indexů nákupních manažerů za oblast služeb. V eurozóně bude sledovaná také míra inflace, v Rusku vyjde statistika HDP a ve Spojených státech vedle PMI zaujmou ještě zásoby ropy a hlavně údaje o lednové změně počtu pracovních míst v soukromém sektoru.

Čtvrteční kalendář otevře australská obchodní bilance. Pokračovat bude evropský maloobchod a o sazbách rozhodnou česká a britská centrální banka. Ve Spojených státech budou pro trhy důležité pravidelná týdenní zpráva o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a tovární objednávky.

V pátek o sazbách rozhodnou australská a indická měnová autorita, Německo zveřejní průmyslové objednávky, Francie obchodní bilanci a Česko nebo Itálie maloobchodní tržby. Nejdůležitější ale bude série lednových statistik z amerického trhu práce, kde analytici očekávají další úbytek pracovních míst.

Ekonomický kalendář

Z makroekonomického výhledu Komerční banky:

• Česká národní banka bude ještě nějakou dobu držet úrokové sazby na současné nízké úrovni. Hlavními důvody jsou nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie i spotřebitelských cen. Předčasné zvýšení sazeb by navíc mohlo ohrozit finanční stabilitu. Výrazně expanzivní působení fiskální politiky bude v nové prognóze ČNB více než kompenzováno silnější korunou. Začátek letošního roku bude sice ještě ve znamení přetrvávajících restrikcí, probíhající proces očkování proti nemoci covid-19 však dává naději na lepší výkon ekonomiky v druhém pololetí. K prvnímu zvýšení základní repo sazby o 25 bazických bodů podle nás dojde na listopadovém zasedání bankovní rady. V té době by již měla být vyřešena většina nejistot. Listopadové zvýšení repo sazby tak podle nás zahájí postupný proces normalizace měnové politiky, který bude pokračovat i v průběhu příštího roku. Dvoutýdenní repo sazba se tak na jeho konci bude podle naší prognózy pohybovat poblíž 1 %. Zatímco lombardní sazba půjde vzhůru společně s repo sazbou, diskontní sazba setrvá na současné úrovni až do konce příštího roku.
• Český HDP podle našeho odhadu v posledním čtvrtletí loňského roku klesl mezičtvrtletně o 1 %. Jeho meziroční pokles se tak zřejmě opět prohloubil na -6,3 % z přechozích -5,0 %. Po silném oživení, ke kterému došlo během letních měsíců, totiž výkon ekonomiky na podzim ovlivnil nástup druhé vlny pandemie. Ta s sebou přinesla opětovné zavedení restriktivních opatření spočívajících v uzavření většiny služeb a maloobchodu. Ve srovnání s druhým čtvrtletím však nebyl zasažen průmysl, jehož objem výroby se ke konci roku přiblížil předkrizovým úrovním. Pokles tuzemské ekonomiky za celý loňský rok nebude tudíž tak hluboký, jak se původně čekalo, a podle nás dosáhne 6 %. Restriktivní opatření bohužel neskončila s rokem 2020, a se slabým výkonem se tak bude tuzemská ekonomika potýkat i na začátku roku 2021. Proces vakcinace je zatím zdlouhavý a vyhlídky na výraznější oživení se tak koncentrují spíše až do druhé poloviny roku. I přesto v letošním roce očekáváme obnovení růstu ekonomiky, a to na úrovni 2,6 %.
• Nejen česká, ale také ostatní evropské ekonomiky zvládají boj s koronavirem lépe než loni na jaře. Již zveřejněná data HDP za Německo, Francii a Španělsko byla lepší, než se čekalo, a je tedy šance, že i celoevropská statistika nabídne dobrý výsledek. Podle našeho odhadu poklesla ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně odepsala 5,3 %. Začátek letošního roku je však opět spojen s velkou mírou nejistoty, když převážná část evropských ekonomik vstoupila do nového roku s přetrvávajícími omezeními.
• V eurozóně bude tento týden zveřejněna také lednová inflace. Naše prognóza očekává obnovení meziročního růstu spotřebitelských cen na úrovni +0,8 % po předchozím poklesu 0,3 %. Pro celý rok 2021 očekáváme evropskou inflaci na +1,3 % a pro rok 2022 její mírné zpomalení na +1 %.