Co musíte ráno vědět (17. ledna)

1. Americké akciové indexy se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu skončily všechny tři hlavní benchmarky v červených číslech

Akcie ve Spojených státech uzavřely týden smíšeně. Zatímco indexy S&P 500 a Nasdaq Composite v pátek posílily, Dow především kvůli smíšeným výsledkům velkých bank oslabil. Index Dow klesl o 0,58 % na 35 905,19 bodu, širší S&P 500 se ale zvýšil o 0,06 % na 4 661,92 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 0,55 % na 14 889,73 bodu. Index volatility VIX klesl o 5,51 % na 19,19 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o osm a půl bazického bodu na 1,793 %. Za celý týden index Dow ztratil 0,9 % a S&P 500 a Nasdaq Composite klesly o 0,3 %.

2. Evropské akcie v pátek odepsaly další procento. Za uplynulý týden dokázala posílit pouze londýnská burza

Negativní sentiment daný krachem jednání mezi Západem a Ruskem ohledně situace na Ukrajině, růstem počtu infekcí koronavirem i inflace prakticky ve všech světových ekonomikách poslal evropské akciové indexy v pátek o další procento níže. Mezi sektory nejvíce ztratily maloobchodní společnosti, když odepsaly 2,3 %. Francouzská vláda pak způsobila 14% propad energetické firmy EDF, když jí nařídila prodávat více levné jaderné energie konkurentům. Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek ztratil 1,01 % na 481,16 bodu (za týden -1,05 %), německý DAX se snížil o 0,93 % na 15 883,24 bodu (za týden -0,40 %), britský FTSE 100 oslabil o 0,28 % na 7 542,95 bodu (za týden +0,77 %) a francouzský CAC 40 pozbyl 0,81 % na 7 143 bodů (za týden -1,06 %).

3. Pražská burza v pátek oslabila, během růstového týdne se nejvíce dařilo Komerční bance

Index PX pražské burzy v pátek ztratil 0,30 % na 1 444,39 bodu, a mírně tak sestoupil z čtvrtečních dlouholetých maxim. Za poklesem stála hlavně korekce u akcií bank, které v předchozích dnech zaznamenaly solidní zisky. Erste ztratila 0,60 % na 1 074 korun a Komerční banka odepsala 0,91 % na 985 korun. Akcie bank zaznamenaly korekci poté, co v uplynulých dnech dosáhly ceny jejich akcií lokálních maxim. Naopak v plusu skončily například akcie Kofoly, ty posílily o 1,27 % na 319 korun.

4. Očekávané události

Makroekonomický kalendář otevřou v pondělí čínské údaje o HDP, průmyslu, maloobchodu a investicích, dopoledne se přidá Itálie s inflací a v Česku vyjdou výrobní ceny. Také se sejde euroskupina a Rusko oznámí svoji obchodní bilanci. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Lagardeová: Evropská centrální banka udělá maximum, aby dostala inflaci na dvě procenta

Inflace v eurozóně v letošním roce klesne z rekordního maxima a Evropská centrální banka je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta. Uvedla to prezidentka ECB Christine Lagardeová. V prosinci inflace v eurozóně vystoupila na rekordních pět procent, což je více než dvojnásobek cílové hodnoty. Důvodem byl prudký růst nákladů na energii a omezení dodávek, které zvýšily ceny řady zboží a služeb.

6. Britská ekonomika se v listopadu dostala nad úroveň z doby před pandemií

Britská ekonomika v listopadu poprvé překonala úroveň z doby před začátkem pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt se v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil o 0,9 %, což je více, než čekali analytici. Byl zároveň o 0,7 % vyšší než v únoru 2020. Existují však obavy, že po rozšíření koronavirové varianty omikron a po nových protiepidemických opatřeních vlády růst opět zpomalí.

7. Čtvrtletní zisky bank JPMorgan a Citigroup navzdory poklesu překonaly očekávání

Předním americkým bankám JPMorgan Chase a Citigroup v čtvrtém čtvrtletí klesl čistý zisk. Jejich hospodářské výsledky však překonaly očekávání analytiků, zejména díky růstu příjmů v investičním bankovnictví. JPMorgan Chase & Co, která je největší bankou ve Spojených státech, vykázala meziroční pokles zisku o 14 % na 10,4 miliardy dolarů. Finanční skupině Citigroup klesl zisk více než o čtvrtinu.

8. Nejbohatší člověk v Asii chystá rozsáhlé investice do zelené energie

Mukeš Ambani, což je nejbohatší člověk v Indii i v celé Asii, investuje v západoindickém státě Gudžarát šest bilionů rupií (1,7 bilionu Kč) do takzvané zelené energie. S odvoláním na Ambaniho konglomerát Reliance Industries o tom v pátek informoval zpravodajský server CNN. Společnost počítá s vytvořením až milionu pracovních míst.

9. Unilever chtěl za 50 miliard liber část firmy GlaxoSmithKline, ta ale nabídku odmítla

Britský výrobce potravin a spotřebního zboží Unilever chtěl za 50 miliard liber koupit od firmy GlaxoSmithKline (GSK) její divizi zdravotní péče pro spotřebitele. Ta funguje jako společný podnik v partnerství s americkou farmaceutickou společností Pfizer. GSK uvedla, že Unilever jí loni předložil celkem tři nabídky, firma je ale odmítla jako neadekvátní.

10. Tesla bude získávat grafit do baterií i z Mosambiku, sníží tak svou závislost na Číně

Americká automobilka Tesla bude získávat grafit do svých baterií i z afrického státu Mosambik. Uvedla to v  neděli agentura AP, podle níž jde o první dohodu takového druhu. Smyslem je snížit závislost na dodávkách této nerostné suroviny z Číny. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

WSJ: Turci kvůli slabé domácí měně více nakupují bitcoin a tether

Turci kvůli prudkému propadu domácí liry více nakupují kryptoměny bitcoin a tether. Je o ně největší zájem za posledních pět čtvrtletí, píše na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ).

Lira loni výrazně oslabila vůči americkému dolaru. Na vině byly obavy investorů o měnovou politiku Turecka, kterou svými zásahy výrazně ovlivňuje prezident Recep Tayyip Erdogan. Turci zoufalí z rostoucí inflace, která v zemi překročila 21 %, se proto paradoxně utíkají k ještě méně stabilním kryptoměnám, všímá si WSJ.

Objem kryptoměnových obchodů v páru s lirou na třech kryptoměnových burzách činil v posledním loňském čtvrtletí podle údajů společnosti Chainanalysis v průměru 1,8 miliardy dolarů denně. Podle Banky pro mezinárodní vypořádání plateb (BIS) je to sice méně než v roce 2019, ale nejvíce za poslední více než rok.

Obzvlášť oblíbenou se mezi Turky stala kryptoměna tether. To je takzvaný stablecoin, jehož cena je navázaná na americký dolar. Lira se loni na podzim v páru s tetherem stala nejvíce obchodovanou měnou, kterou emituje vláda nějakého státu. Až za lirou se umístily dolar a euro, vyplývá z údajů datové společnosti CryptoCompare.

Turci dlouho utíkali před ekonomickými otřesy k držení amerického dolaru, eura nebo zlata, připomíná WSJ. V posledních letech se ale v jejich očích staly novými uchovateli hodnoty i navzdory prudkým kurzovým pohybům oběma směry také kryptoměny.

Lira od září ztratila vůči dolaru 40 % hodnoty. Bitcoin počátkem listopadu posílil k dolaru o téměř 40 %, ale nyní je o více než deset procent slabší.

Kryptoměny získávají na popularitě v Turecku a v částech rozvojového světa, kde panuje velká nedůvěra k vládní hospodářské politice. Nigerijci používají bitcoiny k platbám kvůli devalvaci své měny a také proto, že vláda přísně kontroluje přístup k cizím měnám.

Salvador se loni stal první zemí, která uznala bitcoin jako zákonné platidlo. Rozhodl se tak po dvou desetiletích, kdy byla jeho ekonomika navázaná na americký dolar.